Bahía de Cohana - Titicaca je největším jezerem Jižní Ameriky, ve výšce 3812 metrů je také jedním z nejvýše položených splavných jezer na světě.
Nacházejí se zde slavné plovoucí rákosové ostrovy a Thor Heyerdahl si na jeho březích nechal vyrobit svůj člun Ra II, na kterém přeplul z Afriky do Ameriky.
Voda jedné z největších turistických atrakcí na jih od Panamské šíje však už není na mnoha místech krystalicky modrá - jak hovoří její pověst - ale hraje všemi barvami.
Ani padesát let poté, co Bolívie a Peru, na jejichž hranicích jezero hluboké 284 metrů leží, přiznaly, že jeho znečištění je vážným problémem, neexistuje systematická studie, která by se problémem zabývala.
Voda všech barev
"Používáme tu vodu jen na praní," řekla agentuře Tierramérica Sonia Capová z bolivijského města Argachi. „Ani ji nedáváme zvířatům, protože je někdy červená, někdy černá a dost páchne."
"Bojíme se, že onemocníme. Zvířata pila vodu z řeky a zemřela," potvrzuje její soused Felipe Chura.
Problémem jsou splašky, fekálie a další organický odpad, který se do jezera hrne z okolních měst. Například z bolivijského El Alto, které se za půl století z malého předměstí La Pazu proměnilo v téměř milionové sídliště.
Mezi dalšími viníky jsou horníci, kteří v okolí těží kovy.
Smrad a zelený koberec
Mezi nejvíce postiženými místy je Cohanská zátoka nedaleko Argachi a Punský záliv vyhledávaný turisty kvůli umělým plovoucím ostrovům z rákosu, na kterých žijí místní indiáni.
Kanály splašků tekoucích do Titicacy pokryté zeleným kobercem však nedělají peruánskému turistickému průmyslu tu nejlepší reklamu.
"Dost to tam smrdí. Člověku se z toho dělá až nevolno. V porovnání s jinými částmi jezera, kde jsme byli předtím, je to opravdu hrůza," řekl Aktuálně.cz Petr Pošvic, který v oblasti delší dobu pobýval.
Kromě rákosu v organických látkách bují i okřehek, který hladinu pokrývá souvislou zelenou plochou. Podle studií rostlina obsahuje vysoké koncentrace arseniku, kadmia a olova.
Místní obyvatelé si však vybírat nemohou: okřehek používají jako hnojivo a rákosem zase krmí dobytek.
Změní se něco?
Podle odborníků však není možné odhadnout celkový stav jezera ani budoucí vývoj. Systematická studie totiž zatím neexistuje. To by se však mohlo v budoucnu změnit.
"Identifikujeme šest míst pro monitorovací stanice, na základě kterých provedeme fyzikální, biologické a chemické testy vody a prozkoumáme kvalitu vodního prostředí," řekla Tierramérice Evelyn Taucerová z univerzity San Andrés v La Pazu.
Podle ní je nejdůležitější, aby byly „snahy svedeny do jedné jediné sítě, která by poskytovala oficiální informace pro rozhodování." Na vytvoření této sítě by podle plánu OSN měly participovat Bolívie i Peru společně.
Bolivijská vláda připravuje nyní tendr na čističku odpadních vod. Jejím cílem je snížit znečištění v Cohanské zátoce o 25 procent.
