Jezero Rúp Kund se nachází v nadmořské výšce 5029 metrů na úpatí strmého svahu hory Trisul, jedné z dominant indického státu Uttarákhand. Lidské kosti leží rozeseté všude kolem břehů, a dokonce i na dně mělké laguny.
Po většinu roku zůstává vodní plocha zamrzlá pod vrstvou sněhu. Jen výjimečně, zhruba na jeden měsíc v roce, ledy povolí a odhalí scenerii jako z hororu. Některé kosti jsou vybělené sluncem, na jiných se v chladném klimatu zachovaly zbytky tkání či vlasů. Podle odhadů zde leží ostatky šesti až osmi stovek lidí.
Objev uprostřed války
Svět se o podivném úkazu dozvěděl v roce 1942, kdy na místo narazil lesní strážce Hari Kišan Madhwal. Svůj nález nahlásil úřadům, ale jelikož zuřila druhá světová válka, Britové se obávali, že jde o tajnou japonskou invazní jednotku, která v horách zahynula. První ohledání však ukázalo, že kosti jsou mnohem starší.
Skutečný vědecký zájem přišel až v 50. letech. Kdo byli mrtví? Kdy a proč museli zemřít? Jedna z prvních teorií pracovala s myšlenkou, že šlo o ztracenou armádu generála Zorawara Singha, která zmizela v roce 1841 při tažení do Tibetu. Tuto vojenskou teorii však v roce 2000 spolehlivě vyvrátila první analýza DNA - mezi mrtvými byly i ženy a děti a radiouhlíková metoda určila stáří kostí na zhruba 1200 let.
Hněv bohyně a krupobití
Vědci se proto přiklonili k místní legendě. Píseň, která se ve vesnicích pod horami zpívá dodnes, vypráví o bohyni Nandě Déví. Ta se údajně rozzlobila na procesí poutníků a seslala na ně "železné krupobití". Lebky mrtvých skutečně vykazovaly praskliny způsobené tupými údery shora. Zdálo se, že záhada je vyřešena: skupinu poutníků v 9. století zabila extrémní bouře, při které neměli v otevřeném terénu šanci přežít.
Příběh by tady mohl skončit, kdyby neproběhla nová, rozsáhlá studie publikovaná v roce 2019, na které pracovaly týmy z Indie, USA a Německa. Její výsledky postavily dosavadní teorie na hlavu.
Ukázalo se, že velká část nebožtíků skutečně zemřela přibližně ve stejnou dobu před 1200 lety (skupina jihoasijského původu), ale v okolí jezera se nacházejí také další ostatky osob, které mají geneticky zcela odlišný původ a o život přišly v jiném období. To prakticky vylučuje, že by se jednalo o následek jedné jediné přírodní katastrofy.
Zatímco "původní" skupina Indů pravděpodobně skutečně zahynula v 9. století během náboženské pouti, další nalezení zesnulí zemřeli o celých tisíc let později - vědci jejich smrt datují až do 19. století.
Řekové v Himálaji?
Ještě podivnější je původ této mladší skupiny. Tito nebožtíci vykazovali genetické znaky obyvatel východního Středomoří, konkrétně dnešního Řecka a Kréty. Někteří badatelé v minulosti spekulovali o potomcích dávné armády Alexandra Velikého, ale datace do 19. století tuto romantickou teorii komplikuje. Proti vojenské verzi hovoří i fakt, že u těl nebyly nalezeny žádné zbraně, pouze zbytky kožené obuvi a osobních předmětů.
Co přesně dělala skupina lidí s řeckými kořeny v 19. století uprostřed Himálaje, pět tisíc metrů vysoko a daleko od jakékoli obchodní stezky, zůstává do dnešního dne naprostou záhadou.
Výprava jen pro otrlé
Tajemná a znepokojivá atmosféra jezera Rúp Kund láká cestovatele, kteří mají pro strach uděláno. Nejde ale o výlet pro každého. Trek k jezeru zabere přibližně týden, během kterého je nutné urazit přes padesát kilometrů poměrně náročným vysokohorským terénem.
Nejbližší osada se nachází několik dní pěší cesty od jezera, což jen podtrhuje izolovanost místa. Počasí výpravy značně komplikuje, je proto vhodné podniknout cestu jen v krátkém časovém okně, ideálně v období mezi květnem a červencem, než udeří monzuny nebo zima.
Zdroje: BBC, Times of India, NDTV, indiahikes.com, New Yorker
