


Maso, vejce, ryby, máslo a sýr. Žádné ovoce, zelenina, luštěniny ani celozrnné potraviny. Čistě masitá dieta získala na sociálních sítích pověst radikální cesty k hubnutí a lepšímu metabolismu. Její zastánci tvrdí, že člověk rostlinnou stravu vlastně vůbec nepotřebuje. První výsledky mohou vypadat přesvědčivě. Otázky ale začínají tam, kde končí krátkodobý efekt.

Čistě masitá neboli výhradně živočišná dieta posouvá princip nízkosacharidového stravování ještě dál než běžná ketogenní dieta. Jídelníček tvoří maso, ryby, vejce, živočišné tuky a některé mléčné výrobky. Ovoce, zeleninu, obiloviny, luštěniny, ořechy i semena člověk vynechá.
Zastánci často tvrdí, že rostliny obsahují látky, které lidskému organismu škodí, a odkazují také na představu, podle níž naši předkové žili hlavně z masa a ryb. Nutriční vědkyně Wendy Hallová z londýnské King’s College ale upozorňuje, že takový argument lidskou evoluci výrazně zjednodušuje.
„Vyvinuli jsme se jako velmi vynalézaví a přizpůsobiví všežravci. Anatomie našich zubů, střev i další znaky potvrzují, že jsme druh, který dokáže využívat živočišné i rostlinné zdroje v závislosti na prostředí,“ vysvětluje Hallová. Anatomie zubů, střev i další znaky podle ní ukazují na druh, který dokáže využívat živočišné i rostlinné zdroje podle prostředí.
To samozřejmě nevylučuje, že maso, ryby nebo vejce nemají vysokou výživovou hodnotu. Maso dodává kvalitní bílkoviny, železo, zinek, selen a vitamin B12, ryby přidávají omega-3 mastné kyseliny, vitamin D a jód a mléčné výrobky například vápník. Vyšší příjem bílkovin navíc podporuje pocit sytosti.
Jenže u výhradně masité stravy zatím stojí věda na velmi tenkých základech. Přehled publikovaný v roce 2026 v časopise Nutrients zahrnul devět studií provedených přímo na lidech. Některé popsaly úbytek hmotnosti, vyšší sytost nebo příznivý posun vybraných metabolických ukazatelů. Autoři však upozorňují na malé skupiny testovaných osob, omezený čas pozorování a často chybějící kontrolní mechanismy. Současná data proto neumožňují spolehlivě posoudit dlouhodobé účinky.
Hlavní problém přitom neleží jen v tom, co člověk jí, ale také v tom, co úplně vynechá.
„Vyřazení ovoce, zeleniny, ořechů, semen a celozrnných potravin znamená nulový příjem vlákniny,“ upozorňuje Hallová.
Právě u vlákniny už podle ní existují výrazně silnější data. Britská veřejná zdravotní služba NHS doporučuje dospělým zhruba 30 gramů denně a spojuje dostatečný příjem vlákniny s lepším trávením a prevencí zácpy. Dlouhodobě patří strava bohatá na vlákninu také mezi vzorce, které odborné společnosti spojují s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a kolorektálního karcinomu.
Výhradně živočišný jídelníček může zároveň obsahovat vysoké množství nasycených tuků. Americká kardiologická asociace ve svých aktuálních doporučeních dál radí upřednostňovat nenasycené tuky před nasycenými a stavět zdravý jídelníček na zelenině, ovoci, celozrnných potravinách a vhodných zdrojích bílkovin. Vyšší příjem nasycených tuků může zvyšovat LDL cholesterol, který souvisí s rizikem aterosklerózy.



Další otázku představuje množství červeného a zpracovaného masa. Světová zdravotnická organizace letos znovu připomněla, že zpracované maso prokazatelně zvyšuje riziko kolorektálního karcinomu.
U červeného masa existují omezenější důkazy a WHO ho řadí mezi pravděpodobně karcinogenní. Zároveň zdůrazňuje, že samotné maso může být součástí zdravého jídelníčku. Rozhoduje však množství, typ masa i celková skladba stravy.
Přehled z roku 2026 navíc upozornil na možné nedostatky vitaminů C a D, vápníku, hořčíku, jódu a vlákniny a v některých studiích také na zvýšení LDL a celkového cholesterolu. Autoři proto dlouhodobé dodržování čistě masité diety zatím nedoporučují.
Krátkodobě tedy může člověk na takové stravě zhubnout a subjektivně se cítit lépe. Z toho však zatím neplyne, že výhradně živočišný jídelníček prospívá zdraví dlouhodobě. Největší otazník totiž neleží v samotném mase, ale v celých skupinách potravin, které z talíře zmizí.
Zdroj: Nutrients, National Health Service: England, American Heart Association, BBC Science Focus, WHO




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Ukrajinci zveřejnili video ruského útoku, který si vyžádal více než 50 životů. Záznam podávají jako důkaz o nevybíravé taktice – Rusové svrhli několikatunové klouzavé bomby na výdejnu humanitární pomoci, počkali, až se na místo sjedou záchranáři a lidé opustí kryt, a následně poslali další náklad bomb.



Policisté se v pátek stejně jako ve čtvrtek zabývali anonymními výhrůžkami o uložení bomby v některých letadlech, která mířila do Prahy nebo se chystala z ruzyňského letiště odletět. Přijatá bezpečnostní opatření měla minimální dopad na běžný chod letiště, oznámila dopoledne policie na síti X.



Zatímco jsme na noční obloze pozorovali jediný Měsíc, Země už měla dalšího společníka. Připojil se k ní na jaře, ale astronomové si jeho přítomnosti všimli až v srpnu. A ani tehdy nedokázali hned určit, co se vlastně v blízkosti naší planety pohybuje. Dnes už je jasno. Zemská gravitace zachytila drobný asteroid, který se dočasně stal naším druhým měsícem.



V Evropské unii roste spor mezi těžkými vahami evropské politiky – předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Podle serveru Politico je jedním z hlavních důvodů spor o označení „přidružený člen“ EU, které von der Leyenová navzdory německým výhradám používá v souvislosti s Kanadou. Za sporem o jeden termín se ale skrývá hlubší nesoulad.



Ruská armáda v pátek zaútočila na zařízení pro skladování energie v ukrajinské Kyjevské oblasti a na nákladní loď v černomořském přístavu Oděsa, uvedlo ruské ministerstvo obrany na Telegramu s tím, že oba objekty byly využívány k vojenským účelům. Moskva také podle agentury Reuters hlásí, že terčem ukrajinského útoku se stal průmyslový podnik na jihu Ruska.