


Maso, vejce, ryby, máslo a sýr. Žádné ovoce, zelenina, luštěniny ani celozrnné potraviny. Čistě masitá dieta získala na sociálních sítích pověst radikální cesty k hubnutí a lepšímu metabolismu. Její zastánci tvrdí, že člověk rostlinnou stravu vlastně vůbec nepotřebuje. První výsledky mohou vypadat přesvědčivě. Otázky ale začínají tam, kde končí krátkodobý efekt.

Čistě masitá neboli výhradně živočišná dieta posouvá princip nízkosacharidového stravování ještě dál než běžná ketogenní dieta. Jídelníček tvoří maso, ryby, vejce, živočišné tuky a některé mléčné výrobky. Ovoce, zeleninu, obiloviny, luštěniny, ořechy i semena člověk vynechá.
Zastánci často tvrdí, že rostliny obsahují látky, které lidskému organismu škodí, a odkazují také na představu, podle níž naši předkové žili hlavně z masa a ryb. Nutriční vědkyně Wendy Hallová z londýnské King’s College ale upozorňuje, že takový argument lidskou evoluci výrazně zjednodušuje.
„Vyvinuli jsme se jako velmi vynalézaví a přizpůsobiví všežravci. Anatomie našich zubů, střev i další znaky potvrzují, že jsme druh, který dokáže využívat živočišné i rostlinné zdroje v závislosti na prostředí,“ vysvětluje Hallová. Anatomie zubů, střev i další znaky podle ní ukazují na druh, který dokáže využívat živočišné i rostlinné zdroje podle prostředí.
To samozřejmě nevylučuje, že maso, ryby nebo vejce nemají vysokou výživovou hodnotu. Maso dodává kvalitní bílkoviny, železo, zinek, selen a vitamin B12, ryby přidávají omega-3 mastné kyseliny, vitamin D a jód a mléčné výrobky například vápník. Vyšší příjem bílkovin navíc podporuje pocit sytosti.
Jenže u výhradně masité stravy zatím stojí věda na velmi tenkých základech. Přehled publikovaný v roce 2026 v časopise Nutrients zahrnul devět studií provedených přímo na lidech. Některé popsaly úbytek hmotnosti, vyšší sytost nebo příznivý posun vybraných metabolických ukazatelů. Autoři však upozorňují na malé skupiny testovaných osob, omezený čas pozorování a často chybějící kontrolní mechanismy. Současná data proto neumožňují spolehlivě posoudit dlouhodobé účinky.
Hlavní problém přitom neleží jen v tom, co člověk jí, ale také v tom, co úplně vynechá.
„Vyřazení ovoce, zeleniny, ořechů, semen a celozrnných potravin znamená nulový příjem vlákniny,“ upozorňuje Hallová.
Právě u vlákniny už podle ní existují výrazně silnější data. Britská veřejná zdravotní služba NHS doporučuje dospělým zhruba 30 gramů denně a spojuje dostatečný příjem vlákniny s lepším trávením a prevencí zácpy. Dlouhodobě patří strava bohatá na vlákninu také mezi vzorce, které odborné společnosti spojují s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a kolorektálního karcinomu.
Výhradně živočišný jídelníček může zároveň obsahovat vysoké množství nasycených tuků. Americká kardiologická asociace ve svých aktuálních doporučeních dál radí upřednostňovat nenasycené tuky před nasycenými a stavět zdravý jídelníček na zelenině, ovoci, celozrnných potravinách a vhodných zdrojích bílkovin. Vyšší příjem nasycených tuků může zvyšovat LDL cholesterol, který souvisí s rizikem aterosklerózy.



Další otázku představuje množství červeného a zpracovaného masa. Světová zdravotnická organizace letos znovu připomněla, že zpracované maso prokazatelně zvyšuje riziko kolorektálního karcinomu.
U červeného masa existují omezenější důkazy a WHO ho řadí mezi pravděpodobně karcinogenní. Zároveň zdůrazňuje, že samotné maso může být součástí zdravého jídelníčku. Rozhoduje však množství, typ masa i celková skladba stravy.
Přehled z roku 2026 navíc upozornil na možné nedostatky vitaminů C a D, vápníku, hořčíku, jódu a vlákniny a v některých studiích také na zvýšení LDL a celkového cholesterolu. Autoři proto dlouhodobé dodržování čistě masité diety zatím nedoporučují.
Krátkodobě tedy může člověk na takové stravě zhubnout a subjektivně se cítit lépe. Z toho však zatím neplyne, že výhradně živočišný jídelníček prospívá zdraví dlouhodobě. Největší otazník totiž neleží v samotném mase, ale v celých skupinách potravin, které z talíře zmizí.
Zdroj: Nutrients, National Health Service: England, American Heart Association, BBC Science Focus, WHO










Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Přes tisíc stran popsaných zastaralým těsnopisem, nad kterým si vědci lámali hlavu devět let. Umělá inteligence dokázala během několika dní rozluštit a shrnout zápisníky slavného matematika a brněnského rodáka Kurta Gödela. V jeho poznámkách ze 40. let navíc odhalila stovky dosud neznámých objevů, které předběhly dobu o celá desetiletí.



Demonstrace s názvem "Letná proti 4:36" na pražské Letné v neděli podpoří veřejnoprávní média. Podle organizátorů ze spolku Milion chvilek budou lidé od 14:00 protestovat proti změně financování veřejnoprávních médií a za jejich nezávislost. První lidé přicházeli před 11:00 na pražskou demonstraci na podporu veřejnoprávních médií.



V německých televizích začíná sezona česko-německé pohádky Tři oříšky pro Popelku. Tamní stanice ji až do Tří králů odvysílají sedmnáctkrát, poprvé už v neděli na veřejnoprávní stanici Das Erste. Snímek Václava Vorlíčka z roku 1973 patří v Německu k nejoblíbenějším vánočním klasikám a tradičně ho doprovází i výstava na zámku Moritzburg.



Běloruská tenistka Aryna Sabalenková se omluvila za sprostý výstup při páteční porážce s Ukrajinkou Elinou Svitolinovou na závěr skupiny na Turnaji mistryň. Na sociálních sítích uvedla, že nadávky nepatřily soupeřce.



Soud v Jordánsku odsoudil tři muže k trestu smrti oběšením za říjnový útok na kostel v governorátu Karak, informovala v neděli agentura AFP. Kromě útoku, který si vyžádal devět mrtvých, soud pachatele shledal vinnými také ze spiknutí za účelem spáchání teroristických činů a propagace idejí teroristické organizace.