Objev, který na Marsu být neměl. Vědci mluví o životě na Rudé planetě, nový nález je překvapil

Po letech laboratorní práce přinesla data z vesmírného roveru Curiosity zatím nejpestřejší sbírku organických molekul, jaké se kdy na Marsu podařilo nalézt. „Domníváme se, že pozorujeme organickou hmotu, která se na Marsu zachovala po dobu 3,5 miliardy let,“ uvedla Amy Williamsová, astrogeoložka z Floridské univerzity a vědecká pracovnice mise Curiosity, která výzkum vedla. „Je to život? To zatím na základě těchto informací říct nedokážeme.“

Vzorek odebraný v roce 2020 obsahoval celkem 21 uhlíkatých sloučenin. Sedm z nich se na této planetě podařilo identifikovat vůbec poprvé. Přestože samotná přítomnost látek neznamená důkaz života, jejich rozmanitost i chemické vlastnosti posilují představu, že na Marsu v minulosti panovaly podmínky, které by vznik života umožňovaly.

Analýza provedená robotickým roverem však nedokáže určit, zda přítomnost organických sloučenin na planetě souvisí s případným dávným životem na Marsu nebo zda je sem dopravily meteority či vznikly geologickými procesy. Nález ale naznačuje, že pokud na Marsu kdysi existoval mikrobiální život, jeho chemické stopy by zde mohly přetrvávat dodnes.

„Jde o mimořádně zásadní zjištění, protože nově nalezené struktury mohou být chemickými předchůdci složitějších molekul,“ doplňuje Williamsová.

Hornina, označená jako „Mary Anning 3“, pochází z oblasti hory Mount Sharp, kterou před miliardami let zformovala jezera a říční systémy. Ty se v průběhu času opakovaně objevovaly a mizely, čímž zanechaly vrstvy bohaté na jílové minerály. Právě ty jsou schopné dlouhodobě uchovávat organické molekuly i v extrémních podmínkách Marsu, kde je povrch vystaven intenzivní radiaci, která jinak tyto látky postupně rozkládá.

Předchůdci RNA a DNA

Jedním z nejvýznamnějších objevů je tzv. dusíkatý heterocyklus – kruhová struktura atomů uhlíku obsahující dusík. Podobné struktury jsou považovány za chemické předchůdce RNA a DNA, tedy molekul nesoucích genetickou informaci. „Dusíkaté heterocykly se dosud nikdy nepodařilo potvrdit jak na povrchu Marsu, tak ani v meteoritech pocházejících z této planety,“ doplňuje Williamsová. 

Další identifikovanou látkou je benzothiofen, sloučenina obsahující uhlík a síru, která se běžně nachází v meteoritech. Někteří vědci se domnívají, že právě takové molekuly mohly v rané sluneční soustavě přispět k rozvoji prebiotické chemie. Nová zjištění navazují na loňský objev největších organických molekul na Marsu – dlouhých uhlovodíkových řetězců, jako jsou dekan nebo dodekan.

Související

Návrat na Měsíc je v zájmu celého Západu. Další krok bude expedice na Mars, říká vědec

Právě tato metoda hrála klíčovou roli i v případě vzorku Mary Anning 3. Vědci použili speciální roztok tetramethylamonium hydroxidu (TMAH), který na Marsu aplikovali vůbec poprvé. Aby si ověřili, že výsledky odpovídají realitě, provedli paralelní experiment na Zemi s fragmentem známého meteoritu Murchison.

Tento více než čtyři miliardy let starý objekt obsahuje organické molekuly rozšířené v rané sluneční soustavě. Po vystavení TMAH se i zde větší molekuly rozpadly na jednodušší struktury, včetně benzothiofenu, což potvrzuje, že podobný proces mohl proběhnout i ve zkoumaném vzorku z Marsu.

Význam těchto experimentů přesahuje samotný Mars. Technologie vyvinuté pro přístroj SAM se už připravují pro další mise. Jeho pokročilejší verze bude součástí roveru Rosalind Franklin Evropské kosmické agentury a podobný spektrometr zamíří i na Saturnův měsíc Titan v rámci mise Dragonfly. Obě zařízení budou schopna využívat stejné chemické postupy, které se nyní osvědčily na Marsu.

„Byl to obrovský technický úspěch, už jen přijít na to, jak takovou chemii provádět přímo na Marsu,“ říká Charles Malespin. „Teď, když máme zkušenosti, můžeme tyto experimenty zopakovat i na dalších misích.“

Výsledky tak neznamenají definitivní odpověď na otázku, zda na Marsu existoval život. Ukazují ale něco možná ještě důležitějšího: že stavební kameny života dokážou na této planetě přežít miliardy let – a že cesta k jejich pochopení teprve začíná.

VIDEO: Co sondy na Marsu skutečně vidí?

Zdroj: NASA, The Guardian