Nehledejme viníka, napětí mezi lidmi to jen zvýší. Bojujme s virem, radí odbornice

Tomáš Maca Tomáš Maca
18. 3. 2020 6:00
Karanténa, kterou vláda vyhlásila kvůli šíření nového koronaviru, uvrhla Čechy do situace, s níž se dosud nesetkali. Mnoho z nich musí pracovat z domova, kde se současně nacházejí i jejich partneři a často také děti, které nemohou do škol, což přináší riziko ponorkové nemoci. Jak v situaci, kdy lidé přišli o své zavedené rutiny, nepodlehnout stresu, vysvětlují odbornice z Masarykovy univerzity.

Stres je přirozený, ale je nutné s ním pracovat

Jakýkoli pocit ohrožení přirozeně vyvolává stresovou reakci, jejímž původním účelem je mobilizovat organismus a připravit jej na útěk do bezpečí nebo boj o život. "V našem těle se při stresových reakcích nejdřív aktivuje produkce adrenalinu a později i produkce kortizolu. Jde o hormony, které zodpovídají za to, abychom se na stresovou situaci adaptovali," přibližuje fyzioložka Julie Dobrovolná z Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Dochází také k vyššímu svalovému napětí, zvýšenému tlaku krve, změně dechové a srdeční frekvence, odkrvení vnitřních orgánů a dalším fyziologickým změnám. Změny na tělesné úrovni jsou doprovázeny negativními emocemi, jako jsou strach či hněv.

"V současné době však čelíme takové podobě ohrožení, od které nemůžeme utéct ani s ní přímo bojovat. Tak jako u řady jiných psychosociálních stresorů i nyní naše tělo podléhá stresové reakci, jeho mobilizace však není využita ke konkrétní akci, a nevede tak k potřebnému uvolnění napětí," doplňuje psycholožka Alena Slezáčková z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Z akutního stresu se pak podle ní může stát chronický, dlouhodobý stres, který doprovází a přiživují negativní myšlenky a obavy z budoucnosti, strach, úzkosti, pocity bezmoci a depresivní nálady.

"Dlouhodobý stres zvyšuje pocit tělesné vyčerpanosti a únavy a má také negativní dopady na naše vztahy s druhými lidmi či pracovní výkon. Může vést k oslabené funkci imunitního systému a rozvoji psychosomatických onemocnění. Právě proto je velmi důležité naučit se zavčas rozpoznávat příznaky zvýšeného stresu a umět své vnitřní napětí efektivně uvolnit," zdůrazňuje Slezáčková.

 

Právě se děje

Další zprávy