Počátky se skrývají v Mezopotámii
Nejstarší dochované záznamy o restauratérství a hoteliérství pocházejí z Mezopotámie druhého tisíciletí před naším letopočtem. Cestování tehdy nebylo nic bezpečného, na rozdíl od pozdějšího středověku však nebylo prakticky zakázáno, a to ani nejnižším vrstvám. Na hlavních trasách proto začaly vznikat prosté noclehárny a výčepy. Pokrmy se podávaly na mísách, nápoje v nádobách z pálené hlíny a vše se konzumovalo rukama. Proslulé byly například zájezdní hostince v Lýdii (západní část dnešního Turecka), kde se zastavovaly karavany kupců mířících z Asie do Řecka.
Přínos Řeků a Římanů
V antice pohostinství jen vzkvétalo! S rozvojem obchodu sílil cestovní ruch. Mnoho lidí se už v tehdejší době vydávalo na "služební" cesty. Vznikl nový typ pohostinských zařízení, v nichž byla cestujícím kromě běžných služeb, jako jsou jídlo a nocleh, rovněž poskytována možnost zábavy. Hostinská činnost byla tehdy povolena každému, objevovaly se však první regulace. Například stanovení zavírací doby nebo používání odměrek.
Expanze Římské říše vedla ke stavbě silnic a zavedení pošty, což razantně zvýšilo komfort cestování. První občerstvovací a ubytovací stanice v té době zakládal stát a byly určeny pro jeho úředníky. Bývaly vybaveny jídelnou, pokoji pro hosty, koupelnou a samozřejmě stájemi pro zvířata. V místech přepřahání koní vznikaly zároveň hostince pro kupce a měšťany. Většinou byly prosté, některé však vynikaly honosností a vysokou úrovní služeb. Jak římská města vzkvétala, pohostinské služby se rozvíjely stále více. Hosté se občerstvovali ze skla a porcelánu dovezených z dalekého orientu, kromě nožů a lžic se ke slovu dostaly také ubrousky a párátka z husích brků. Podniky už dostávaly jména, objevily se vývěsní štíty. Postupně byly zavedeny zákony proti opilství a hazardním hrám, sortiment nabízených jídel a nápojů se značně rozšířil a z pohostinských služeb se začaly platit daně.
Nástup křesťanství znamenal návrat na začátek
Středověk vývoj restauratérství a hoteliérství značně zpomalil. Cestování chudých lidí bylo kvůli nevolnickému systému omezené, putovat se mohlo prakticky jen z náboženských důvodů. Církev proto zřizovala při klášterech noclehárny s možností prostého stravování. Postupně vznikla síť samostatných středověkých hostinců. Služby byly zpočátku na velmi nízké úrovni. Hosté většinou spali přímo ve výčepu na zemi, jídla připravovali hostinští na otevřených ohništích, později v pecích. K jistému rozvoji došlo až na konci středověku. V 15. století se začaly objevovat ubrusy a od 17. století se k jídlu dokonce běžně přikládaly příbory.
Nová doba objevila nové možnosti
Novověk přinesl výrazné změny. Omezení daná nevolnictvím padla, mohutně se rozšířilo cestování, lid se začal stěhovat za prací a živobytím do rostoucích měst. Touha po společenském styku, poznání a zábavě dala vzniknout restauračním zařízením úplně nového typu - cukrárnám, kavárnám, barům a výletním restauracím. Objevila se také pohostinství v dopravních prostředních, na lodích, ve vlacích a později v letadlech.
Značka kvality Q
Tento článek je součástí značky "Q". Tato značka kvality je udělována českým hotelům, penzionům, restauracím, informačním centrům a dalším firmám působícím v cestovním ruchu. Ti, kteří již tuto prestižní značku získali, na sobě aktivně pracují a znamenají pro své klienty záruku certifikované kvality služeb. Kdo všechno značku získal, najdete na webu Služby Q. Značka je udělována v rámci Českého systému kvality služeb a organizace, které splní stanovené parametry, obdrží certifikát kvality a s ním právo užívat značku "Q".
