Sociální sítě berou Češi narození po roce 1995 jako automatickou součást života a znamenají pro ně především kontakt s ostatními a zábavu. Naprostá většina z nich je na Facebooku, YouTube a Instagramu.
Ti mladší, mezi 16. a 19. rokem, jsou ze sociálních sítí nadšenější než ti starší ve věkovém rozmezí 20 až 23 let a jsou pro ně větší zábavou. U mladších vyhrává Instagram, u starších vede zase Facebook.
Jak uvažuje generace Z?
Exkluzivní průzkum agentury Behavio, který si Aktuálně.cz nechalo vypracovat v rámci svého speciálu o generaci Z, se uskutečnil na vzorku 600 lidí ve věku 16-23 let ve dnech 12. až 15. srpna. Mezi sledovanými tématy nechyběly sociální sítě, politika, práce, bydlení, ekologie a stáří.
Pro čtvrtinu mladých Čechů sociální sítě představují drogu, pro 38 procent ztrátu času a pro 17 procent nutné zlo. Polovina z dotazovaných přiznala, že na nich tráví až příliš času. V průměru jim obětují dvě až tři hodiny denně. Téměř polovina dotazovaných tvrdí, že by měsíc bez sociálních sítí nějak zvládla a 36 procent z nich je přesvědčených, že by se bez nich na měsíc obešli snadno.
Polovina mladých by volila piráty a většina podporuje stávku za klima
Míra zájmu o politiku se podle průzkumu mezi mladými Čechy různí. Zatímco 39 procent z nich se o ni zajímá celkem pravidelně a další třetina alespoň před volbami, necelá třetina (28 procent) politiku naopak neřeší vůbec. O věci veřejné se více starají mladí lidé z větších obcí a s vyšším příjmem domácnosti. Polovina mladých Čechů v posledních dvou letech podepsala petici a zhruba čtvrtina se účastnila demonstrace či manifestace.
Více než dvě třetiny se při příští příležitosti určitě chystají hlasovat ve volbách do Poslanecké sněmovny a více než polovina dotazovaných by volila Českou pirátskou stranu. Většina mladých Čechů se ale shoduje v názoru, že je politika zkorumpovaná a bojuje se v ní o moc. Prezidenta Miloše Zemana i premiéra Andreje Babiše vnímá většina dotazovaných negativně.
Jako velký problém současnosti chápou příslušníci české generace Z klimatickou změnu. Pouze 15 procent z nich ji považuje za nafouklou bublinu a skoro dvě třetiny mladých jsou přesvědčené, že školní stávka pro klima má smysl. Přímo se do ní nicméně zapojilo jen 10 procent dotazovaných. Až 83 procent mladých Čechů však třídí odpad a výrazně rozšířené je mezi nimi i omezování plastů či ježdění hromadnou dopravou.
Polovina upřednostňuje vysoký plat, polovina smysluplnou práci
Ve vztahu k práci se generace Z dělí na dvě přibližně stejně velké skupiny. Pro první z nich (51 procent) je zásadní trávit v zaměstnání co nejméně času a pobírat vysoký plat. Až potom řeší, jestli je smysluplná. Je pro ně tedy důležité, aby to byl co nejlepší způsob obživy, nic víc od práce nečekají. Druhé skupině (47 procent) musí práce dávat smysl. Chtějí, aby měla pozitivní dopad na společnost, požadují kreativní různorodou náplň a skvělé kolegy.
V představě o ideálním bydlení se česká generace Z příliš neliší od jiných věkových skupin populace. Většina z ní doufá, že do 20 let bude žít ve vlastním. O bydlení v nájmu uvažuje necelá pětina z ní a kvůli bytové krizi je to reálnější scénář zejména pro mladé lidi z Prahy.
Stáří si mladí Češi spojují hlavně s nemocemi, radostí z rodiny, moudrostí, klidem a časem na koníčky. Koníčkům, cestování a dalším příjemným aktivitám by se v seniorském věku rádo věnovalo 64 procent dotazovaných. Starší část generace Z se ovšem na stáří dívá méně idylicky než ta mladší a více reflektuje negativní trendy, které se s ním pojí, jako nízké důchody a závislost na ostatních. Hned 66 procent vzorku tak uvedlo, že si na důchodový věk hodlá spořit.
Projděte si celý speciál o generaci Z včetně příběhů jejích členů a komentářů psychologů a sociologů:
