Ital žije již 28 let na opuštěném ostrově. Byl znechucen z lidí a toužil splynout s přírodou

mdan
1. 8. 2017 11:00
Mauro Morandi se dostal na ostrov Budelli ležící mezi Korsikou a Sardinií náhodou v roce 1989. Protože byl znechucený společností, rozhodl se přihlásit jako nový správce ostrova označeného italskou vládou jako místo "vysoké přírodní hodnoty". O svůj ráj na Zemi vloni málem přišel. Nakonec za něj lidé vybojovali, aby mohl na Budelli zůstat a učit návštěvníky vnímat krásu přírody srdcem.
Pohled na ostrov Budelli.
Pohled na ostrov Budelli. | Foto: Profimedia.cz

Představte si malý neobydlený ostrov, lemovaný pláží narůžovělé barvy, kterou omývá azurově modrá voda. Jeho povrch tvoří pískově bílé skály a zeleň. Zrovna tak vypadá ostrov Budelli, patřící do souostroví Maddalena, které byste našli v Bonifáckém průlivu mezi Korsikou a Sardinií.

A právě sem zanesl v roce 1989 jistého Maura Morandiho jeho katamarán s porouchaným motorem. Proslulá Růžová pláž s kousky korálů a mušlí byla počátkem 90. let italskou vládou označena za místo "vysoké přírodní hodnoty" a uzavřena široké veřejnosti kvůli zachování místního ekosystému.

28 let na nádherném kusu země uprostřed moře

Morandi, znechucený společností, přijal místo správce ostrova, který odešel do důchodu, a před 28 lety se tak stal jediným žijícím člověkem na tomto nádherném kusu země. Příběh osmasedmdesátiletého Itala přinesl přírodopisný a cestovatelský časopis National Geographic.

"Myslíme si, že jsme obři, kteří mohou vládnout světu, ale ve skutečnosti jsme jenom komáři," řekl Morandi londýnskému fotografovi Michelovi Arduovi. O svůj rajský domov však před několika lety málem přišel.

V roce 2013 totiž Itálie ostrov prodala za necelé tři miliony eur, tedy zhruba 78 milionů korun, novozélandskému podnikateli Michaelovi Hartemu. Poté si to však rozmyslela a v roce 2016 jej za pomoci soudů získala zpět jako součást Národního parku Maddalena.

Ve stejném roce správci parku zvažovali vyhoštění Morandiho z ostrova. Proti tomuto kroku se však zvedla vlna nevole a díky více než 18 tisícům podpisů místní politici od rozhodnutí ustoupili.

Nikdy neodejdu, chci zde zemřít

"Nikdy neodejdu. Doufám, že zde zemřu, budu zpopelněn a mé ostatky budou rozprášeny ve větru," sdělil Morandi. Věří, že veškerý život je spojen se Zemí a všichni jsou součástí stejné energie. Jeho přesvědčení udržuje Itala na ostrově bez nároku na honorář.

Mauro Morandi v reportáži z roku 2013.
Mauro Morandi v reportáži z roku 2013. | Foto: Printscreen YouTube kanál sardiniaislandit

Každý den sbírá množství odpadků, které moře vyplaví na pláž a věnuje se výuce o místním ekosystému a jeho ochraně. A to navzdory své averzi vůči lidem.

"Nejsem botanik nebo biolog. Ano, znám jména rostlin a zvířat, ale moje práce je jiná. Být schopen postarat se o rostliny je technický úkol - já se snažím lidem vysvětlit, proč musí rostliny přežít," říká Ital.

Věří, že naučit lidi vnímat krásu zachrání svět od vytěžení zdrojů mnohem spíše než vědecké podrobnosti. "Chtěl bych, aby lidé porozuměli tomu, že se nemáme pouze dívat na krásu, ale cítit krásu se zavřenýma očima," sdělil.

Hvizd větru a šumění vln

Zimy jsou na ostrově podle jeho jediného stálého obyvatele obzvláště krásné. Morandi zůstává i dvacet dní bez kontaktu s jakýmkoliv člověkem. Útěchu nachází v osamělém sezení na pláži, kde poslouchá pouze hvizd větru a šumění vln. "Jsem tady trochu jako ve vězení. Ale je to vězení, které jsem si vybral," dodal.

Svůj volný čas tráví kreativními pracemi - sbírá například jalovcové dřevo, ve kterém hledá skryté tváře a předělává je na sochy. Kromě toho horlivě čte a medituje o moudrosti řeckých filozofů či o literárních zázracích. Ostrov také fotografuje a žasne nad tím, jak se mění z hodiny na hodinu a sezonu od sezony.

Ale bohužel už i na tento ostrov uprostřed Středozemního moře dorazila globalizace. V souvislosti s rozvojem regionu internetová společnost zavedla na Budelli wi-fi připojení a propojila Morandiho ráj se světem sociálních sítí.

Moderní komunikace je ale malým ústupkem většího cíle - zprostředkovat propojení mezi lidmi a přírodou tím, že jim bude ukazovat její nesmírnou krásu. A samotář věří, že lidi motivuje natolik, aby se starali o chřadnoucí planetu.

"Láska je absolutní důsledek krásy a naopak. Když hluboce milujete nějakého člověka, vnímáte jej jako krásného, ne pro jeho fyzickou krásu, ale umíte se do něj vcítit, jste jeho součástí a on je součástí vás. Stejně jako příroda," řekl.

Tajuplný ostrov Okinošima, kam nesmí ženy, je na seznamu UNESCO. | Video: greenfunding.jp/linkstart
 

Právě se děje

před 41 minutami

Česko podepíše smlouvu na nákup dvanácti amerických vrtulníků ještě letos. Vyjdou na 14,5 miliardy korun

Stvrzení kontraktu do konce roku přislíbil ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). "Jsme ve fázi finalizace dohody. Pevně věřím, že do konce roku uzavřeme smlouvu se Spojenými státy na nákup vrtulníků. Já se budu velmi těšit na dobu, až ty vrtulníky budou mít označení a znaky Armády České republiky," řekl Metnar.

O nákupu systému H1, který tvoří osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper, ministerstvo obrany rozhodlo v srpnu. V české armádě nahradí bitevní vrtulník Mi-24/35. Metnar řekl, že ho zaujala kompatibilita obou typů helikoptér, které mají 85 procent náhradních dílů společných, a také zbraňové vybavení a univerzálnost systémů.

Náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata dodal, že dosavadní vrtulník Mi-24/35 významně zaostává v oblasti zbraňového vybavení, zbraňových systémů i systému vlastní ochrany. "Je to prostě jiná generace vrtulníků, je to zastaralé, je to něco jako Škoda 120 v porovnání s oktávkou," řekl Opata.

Vrtulníky Bell jsou podle něj velice pohyblivé s velmi významným výkonem motoru. "A hlavně mají to, co nás zajímá - komplexní zbraňový systém pro podporu pozemních sil. Na dnešním bojišti se prostě bez bojových vrtulníků nebo univerzálních neobejdete," řekl Opata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šalamounovy ostrovy navázaly diplomatické vztahy s Čínou, Tchaj-wan už neuznávají

Šalamounovy ostrovy v sobotu navázaly diplomatické vztahy s Čínou, a to jen několik dní poté, co ukončily vazby s Tchaj-wanem. V pátek vztahy s Tchaj-pejí přerušil i ostrovní stát Kiribati. Ve světě je tak nyní už jen 15 zemí, které Tchaj-wan uznávají - většina z nich je z Jižní Ameriky, karibské oblasti a Tichomoří. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy