Komerční článek - Toto je reklamní sdělení. Aktuálně.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah

Investice do nejslabších žáků se vyplatí. Do konce století nám vydělá 1,5 bilionu

komerční článek
9. 11. 2020 9:21
Prosperita začíná ve školách - už v těch mateřských. Vzdělávání je v Česku často nástrojem reprodukce chudoby a nerovností, každý třetí žák u nás zaostává v matematice a nerozumí psanému textu. V základních znalostech jsme za zeměmi jako je Polsko nebo Estonsko. Přitom investice do nejslabších žáků může Česku v příštích 80 letech každý rok přinést 18 miliard korun.
Foto: komerční článek

Vyplývá to ze studie o nerovnostech ve vzdělávání, kterou pro Nadaci České spořitelny vypracoval PAQ Research a think-tank IDEA. 

V České republice víc než kde jinde platí, že ekonomické a společenské zázemí rodičů přímo ovlivňuje, jak se jejich dětem bude dařit ve škole a zda dosáhnou univerzitního vzdělání. Přitom vysokoškolský titul až o polovinu zvyšuje šanci na nadprůměrný příjem a kvalitní život. "Ne každé dítě má stejnou startovní pozici a možnosti, jak naplnit svůj potenciál. Máme víc slabých žáků než některé postkomunistické státy, jako jsou Polsko, Estonsko či Slovinsko. I proto naše Nadace startuje programy mířící na rovné šance ve vzdělávání, " říká Kateřina Šaldová, programová manažerka Nadace České spořitelny. Skoro třetina žáků základních škol v Česku dosahuje velmi nízké úrovně čtenářské a matematické gramotnosti. "Zastavit propad školních výsledků českých dětí lze jen snižováním nerovností ve vzdělávání," upozorňuje sociolog Daniel Prokop, jeden z autorů studie.  

Segregované školy zašlapávají talenty

Rozdíly mezi školami jsou v Česku obrovské - vedle těch úspěšných existuje celá řada podprůměrných škol. Školy, kde převládají děti z chudých rodin, neposkytují těm nadaným dostatek podnětů k rozvoji a dalšímu studiu. Segregované školy zašlapávají talent u žáků, kteří by jinak uspěli. "Žáci ze sociálně slabších škol mají menší pravděpodobnost aspirace na vysokou školu než děti z průměrných základních škol, a to při stejných výsledcích v testech matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti a stejném sociálním a kulturním zázemí. Oproti žákům víceletých gymnázií se stejnými výsledky gramotností a stejným sociálním a kulturním zázemím jsou aspirace sníženy až o čtvrtinu," uvádí Daniel Prokop. 

Každá koruna se až čtyřnásobně vrátí

Nerovný přístup ke vzdělání má i své ekonomické dopady. Žák, který dokončí alespoň střední školu, odvede za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3 - 2,8 milionu korun více než žák pouze se základním vzděláním. Pokud jsou průměrné náklady programů na snížení předčasných odchodů ze střední školy 50 000 Kč na žáka na rok, pak vzhledem k vysokým výnosům z dokončení střední školy stačí, když program pomůže školu dokončit alespoň dvěma až čtyřem procentům účastníků. Pokud se zaměříme právě na nejslabší žáky, můžeme do konce století získat až 1,5 bilionu korun. Každá koruna investovaná do programů včasné péče se totiž až čtyřnásobně vrátí. Vedle finančních přínosů má vyšší vzdělanost vliv i na postoje k demokracii, politické hodnoty a chování, důvěru ve společnost a její soudržnost.  

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Rektorem ČVUT bude i v dalším období jaderný fyzik Petráček

Rektorem Českého vysokého učení technického (ČVUT) bude i v dalším funkčním období jaderný fyzik a nynější rektor Vojtěch Petráček. Do funkce ho ve středu zvolil akademický senát univerzity. Petráčkovo další volební období by po jeho jmenování prezidentem mělo začít v únoru příštího roku. Nejstarší technickou univerzitu ve střední Evropě by měl vést do konce ledna 2026.

Středeční volby se účastnilo 36 z 45 členů senátu, část členů se podle předsedy Jana Janouška v minulých dnech omluvila, přičemž omluvenky podle Janouška souvisely s epidemií covidu-19. Už v prvním kole volby získal sedmapadesátiletý Petráček nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stát zřejmě získá větší přehled o pracovní době strojvedoucích, senátoři novelu schválili

Stát zřejmě získá přehled o dodržování pracovní doby a doby odpočinku strojvedoucích na dráze. Umožní mu to novela drážního zákona, kterou ve středu beze změny schválil Senát. Musí ji ještě podepsat prezident. Jde o jeden z posledních zákonů, který schválila Sněmovna těsně před volbami. Pokud by ho Senát zamítl nebo vrátil, návrh by skončil svoji legislativní pouť, protože minulé volební období Sněmovny již skončilo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy