Reklama
Reklama
Magazín

Hrál muže, který mu zničil dětství. Těžké životní dilema Jiřího Štěpničky

Ondřej Bílek
Ondřej Bílek
Redakce Magazín,ČTK,Ondřej Bílek

V říjnu 1951 ho matka nesla k hranicím u Chodské Lhoty, kde padla do pasti StB a skončila na deset let ve vězení. O pětatřicet let později stál Jiří Štěpnička před těžkou volbou: ze strachu z profesní likvidace přijal roli Klementa Gottwalda. Životní paradox herce, který musel hrát kata vlastní rodiny, se symbolicky uzavřel 17. listopadu 1989 za okny Nové scény.

Jiří Štěpnička
Jiří Štěpnička ztvárnil v seriálu postavu Klementa Gottwalda, prvního komunistického prezidenta.Foto: HerminaPress
Reklama

V noci na 22. října 1951 mířila slavná herečka Jiřina Štěpničková se svým synem Jiřím k hranicím na Domažlicku. Uvěřila podvrženému dopisu režiséra Františka Čápa, který ji zval k práci v zahraničí. Celou trasu však organizovala Státní bezpečnost a v lesích poblíž Chodské Lhoty spadla past.

Štěpnička, rodným jménem Jiří Samec, později vzpomínal, že si z noční akce vybavuje jen tmu, potok na kraji lesa a vlastní pláč, když matka na okamžik zmizela za stromy. Vzdala se vzápětí, aby chlapce uchránila.

Jiří Štěpnička v neděli zemřel.

„Jenomže to už byla padesátá léta a v Čechách v té době už nebylo povoleno jen tak z ničeho nic vycestovat. Takže se maminka rozhodla pro nezákonný hraniční přechod. No a já jsem s ní jako tříletý pochodoval. Pochodovali jsme dlouho, myslím, že to trvalo minimálně týden, a potom jsme jednou zastavili na konci lesa. Na kraji lesa tekl potok a za tím potokem byla louka a za tou loukou v dalším jako lesním objektu byli už němečtí pohraničníci,“ vzpomínal Štěpnička pro Paměť národa.

Reklama
Reklama

V prosinci 1952 poslal Státní soud herečku na patnáct let do vězení za velezradu a vyzvědačství. K trestu přispěla i rezoluce části jejích kolegů z Divadla československé armády, kteří pro ni žádali nejpřísnější potrestání. Malý Jiří skončil na několik měsíců v dětském domově, než si ho směl převzít otec, výtvarník Jan Samec.

Za matkou do pardubické věznice mohl jezdit čtyřikrát do roka. Při návštěvách je nejprve dělilo sklo, později drátěná přepážka a teprve koncem padesátých let spolu mohli sedět u stolu. Na svobodu se dostala po podmíněném propuštění na jaře 1960.

Strach z profesního konce

V polovině osmdesátých let byl Jiří Štěpnička stálým členem činohry Národního divadla. V roce 1985 dostal nabídku na titulní roli v propagandistické minisérii Gottwald režiséra Evžena Sokolovského.

Ztělesnit komunistického prezidenta, jehož režim zničil život jeho matce, znamenalo těžký vnitřní střet. V pozdějších rozhovorech otevřeně popisoval, že ho k roli nikdo nenutil fyzickým násilím, odmítnutí by však znamenalo okamžitý konec v Národním divadle i zákaz natáčení – tedy profesní likvidaci. Nátlaku ustoupil a roli přijal, rozhodnutí ale vnímal jako celoživotní prohru.

Reklama
Reklama

Sám pak své nejsložitější kariérní rozhodnutí shrnoval do jediné věty: „Odmítat role mě naučil právě Gottwald.“

Listopad za sklem Nové scény

Osobní příběh Jiřího Štěpničky dostal tečku v pátek 17. listopadu 1989. Herec byl v podvečer v budově Nové scény Národního divadla. Přes prosklenou fasádu se díval přímo dolů na Národní třídu, kde bezpečnostní složky obklíčily studentský průvod a rozehnaly jej obušky.

Druhý den patřil Štěpnička k prvním hercům na scéně, kteří podpořili stávku a otevřeli divadlo veřejným debatám. Totalitní systém, který poznamenal jeho dětství a jehož zakladatele musel před kamerou ztělesnit, viděl padnout z bezprostřední blízkosti.

„V té době jsem hrál na Nové scéně a viděl jsem to z foyer, tedy z Nové scény. A hned druhý den byla schůze herců v Realistickém divadle a tam jsme odhlasovali i mým přičiněním, že všechna divadla v Praze přestanou hrát divadlo a budou s lidmi, kteří přijdou jako diváci, diskutovat o politické situaci. A to jsem prožíval velmi intenzivně, protože to samozřejmě bylo velmi niterně zajímavé a náročné,“ vzpomínal pro Paměť národa.

Reklama
Reklama

Zdroj: Paměť národa


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama