reklama
 
 

Wifi ani pomeranče v pisoárech tu nečekejte. Když vejdete k Hrochovi, jako byste se vrátili v čase

25. 5. 2016 16:00
Video: Hospody se nevzdáme! |  05:44
Některá z nejoceňovanějších děl české literatury vznikla při posezení v hospodě nad sklenicí piva. Česko si dlouhodobě udržuje první místo v jeho konzumaci. Tuzemské hospody přesto nezažívají nejlepší časy a tradiční hospodská kultura se vytrácí. I proto vznikl ve spolupráci s Budějovickým Budvarem seriál Hospody se nevzdáme. Ten v devíti dílech představí podniky, které tradiční hospodskou kulturu udržují. Naší čtvrtou zastávkou je hospoda U Hrocha na Malé Straně, tedy místě, kde skutečně vznikala jedna z největších děl české literatury. A proč ji lidé milují? Protože je to pravá česká hospoda, která si na nic nehraje.

Pro turisty musí být Praha zjevením, protože je neskutečně nádherná. Pro Pražáka je to pohled poněkud tristnější, krása sice zůstává, ale jen ta, která se nedá nějak zkazit, počmárat nebo prodat. Všechno ostatní je světélkující balast zbavený veškerého kouzla ve jménu tupého obchodu. Příkladem může být Malá Strana, kde už jen těžko hledáte obchůdek nebo hospodu, kde by nebyly turistické ceny.

Pak ale vejdete do vedlejší uličky a všechno je jinak. Žádná reklama, nic nebliká. Jen jednoduchý název Pivnice U Hrocha. Tahle hospoda se nepřizpůsobila, a to zcela záměrně. Není tady wifina a v mušlích na záchodech nenajdete led s čerstvými plátky pomeranče. Tohle je začouzená putyka pro chlapy.

Když se řekne U Hrocha, má to už dnes takový zvuk, že si spousta lidí myslí, že je tu ta knajpa od nepaměti. Ale funguje až od roku 1994, kdy si kancelářské prostory, kde za minula sedávali svazáci a zvěstovali svoji rudou víru, vzal do nájmu pan Harant. Pivnici tu provozuje dodnes.

"Nejsem hospodskej, jsem technik, ale všechno jsem okoukal za provozu U Kocoura. Rozhodl jsem se a hospodu tu udělal. Dneska se sem stahujou štamgasti z těch nejslavnějších malostranských hospod. Máme dobrý pivo a umíme ho čepovat," říká a jeho slova potvrzují různé ankety, kde se Hroch umísťuje mezi nejlepšími hospodami v Praze.

Prý chtěl, aby bylo pivo dostupné i pro Čechy a hospoda si na nic nehrála. A opravdu, když vejdete, jako byste se vrátili zpátky v čase. Je tady zahuleno a narváno, ale přesto se tu dobře dýchá. Tedy tomu, kdo má rád autentické výčepy. Sem se chodí na pivo a za atmosférou.

Speciál: Hospody se nevzdáme

Speciál: Hospody se nevzdáme

Mapujeme osobité restaurace, hospody, kluby a putyky po celém Česku.

Nechte se inspirovat nevšedními příběhy a nahlédněte do zákulisí míst, kde se točí skvělé pivo a vládne jedinečná atmosféra.

Připravili jsme pro vás sérii reportáží a video dokumentů, kterými vás provede moderátor a režisér Zdeněk Suchý.

Více o projektu najdete zde >>

Opravdu tu funguje taková příjemná sousedskost. Všude v hospodě vysedávají partičky, které tu milá servírka zná jmény, ale zároveň potkáte mladý pár z Bělehradu či náhodné hosty, kteří měli štěstí a dostali dvě poslední židle. Vedle v salónku zase vzpomínají pravidelní "pátkaři" a bývalá stenografistka vyťukává název knajpy morseovkou do stolu.

Hospoda sousedí s parlamentem, ale poslanci sem nechodí

Nálada je tu výborná. Spousta historek, ze kterých si zapamatuji tu nejsmutnější, od nejstaršího štamgasta, který to tady pomáhal budovat: "Na Malý Straně už se nedá žít. Nekoupíte rohlík, nejsou tu žádné služby, je to tu mrtvý. Co bych tady dělal? Tak jsem se odstěhoval a dojíždím sem z Košíř. Chtěl jsem, aby se to tady jmenovalo U d*bilního parlamentu, ale neprošlo to. Stejně to tu ale mám rád a jezdím sem pořád. Na pivo," říká energický pán.

Hospoda však nabízí i mnoho veselých příběhů, my jsme se třeba seznámili s partičkou ze Slovenska, která přijela z Košic na motorkách, jen a jen ke Hrochovi. Když jsme se překvapeně ptali proč, kluk jen potichu dodal: "Jednou jsme sem na víkend přiletěli letadlem. Na pivo."

Já osobně si tuhle hospodu taky dobře vybavuju. Sem jsme chodili, vždycky když jsme hráli v Malostranské besedě. Na rychlou sekanou, tlačenku s cibulí nebo třeba uzené matesy. Bavilo nás poslouchat štamgasty, jak řeší problémy všeho druhu a dohadují se, na čí straně je ta pravá pravda. Když jsme chtěli mít klid, sedli jsme do salónku, kde jsme řešili ty naše divadla a kapely. Což byly vlastně podobný cinty.

Tady jsme s Jirkou Čivtákem a Danem Bártou zapíchli prst do mapy Nikaragui, abychom se za měsíc sešli ve městě Rivas, na kterém prst přistál - každý jel odjinud, a přece jsme se potkali před místním kostelem.

Upřímná hospoda, kde si na nic nehrají

I to je dobrodružství, které vzniklo U Hrocha na Malé Straně. Hospoda je na skvělém místě, v samém středu staré Prahy, ale tak nějak za bukem. Mimo turistické trasy - musíte si ji najít.

Jako poklad, a ten v Hrochovi najdete! Pravou českou hospodu, která si na nic nehraje. Dnes se u Hrocha zastaví cizinci, občas zajde někdo z Parlamentu, ale pro zbytek místních je to Malostranská výčepní svatyně, na kterou nedají dopustit.

A proč se milovníci hrošího piva svojí hospody nevzdají? Protože U Hrocha najdete v záplavě turistických podniků opravdu upřímnou hospodu. Je to tak jedna z posledních připomínek mizejícího ducha hospod Malé Strany.

Tento článek je součástí speciálního projektu Hospody se nevzdáme, který je sponzorovaný společností Budějovický Budvar. Ten můžete sledovat na stránce projektu nebo na sociálních Instagram a Facebook.

Podívejte se na třetí díl speciálu Hospody se nevzdáme. Zdeněk Suchý vyrazil do Vídně, kde leží česká hospoda Schweizerhaus | Video: |  04:31

autor: Zdeněk Suchý | 25. 5. 2016 16:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama