Stromy, širé nebe a na pivo nečekáte ani dvě minuty! Proto ve Vídni milují českou hospodu

Zdeněk Suchý
18. 5. 2016 16:00
Češi jsou hrdý pivní národ, který si dlouhodobě udržuje první místo v jeho konzumaci. Tuzemské hospody přesto nezažívají nejlepší časy, tradiční hospodská kultura je na ústupu a řada klasických hospod zaniká. I proto vznikl ve spolupráci s Budějovickým Budvarem seriál Hospody se nevzdáme. Ten v devíti dílech představují podniky, které hospodskou kulturu udržují. Ve třetí zastávce jsme se vydali do Vídně, kde funguje hospoda Schweizerhaus, která má největší pivní zahrádku v Evropě. Tu s Českem pojí nejenom zakladatel Karl Kolarik, ale také pivo, které zde točí. A proč je právě česká pivnice jedno z nejoblíbenějších míst Vídně? Protože pivu pod širým nebem se těžko něco vyrovná.
Podívejte se na třetí díl speciálu Hospody se nevzdáme. Zdeněk Suchý vyrazil do Vídně, kde leží česká hospoda Schweizerhaus | Video:

V rámci našeho putování po hospodách jsme se rozhodli vyrazit i za hranice. A to k našim jižním sousedům do Rakouska, kde leží zábavní park Prater a v něm vyhlášený Schweizerhaus. To je česká hospoda uprostřed Vídně, ve které platí, že pivo teče skutečně proudem!

Pípa se nezastavuje, teče nepřetržitě a sehraní výčepáci z celého světa makají jako pivní šrouby. Po šenku se organizovaně valí řada půllitrů, které jsou plněny natřikrát, než se objeví úhledná čepice. Čech, Slovák, poprvé jsme viděli čepovat pivo Inda! Je to koncert virtuosů. Skladba pro pivko a orchestr uspokojí všechny návštěvníky s chutí na orosený půllitr.

Schweizerhaus patří k největším gastronomickým lákadlům Vídně. "Ani já, ani můj otec jsme se nikdy netajili tím, že pocházíme z jižních Čech. Naopak. Všichni Vídeňáci to vědí," říká výbornou češtinou Karl Kolarik, syn zakladatele Schweizerhausu. 

Rodina Kolariků - česky Kolaříků - se usadila ve Vídni koncem 19. století. V roce 1901 se narodil syn Karel, vyučený řezník a uzenář, který v pouhých 19 letech restauraci převzal. Zatímco jméno restaurace zachoval, všechno ostatní dovezl z Čech - a to včetně piva.

Kolarik tehdy jezdil po kraji a hledal pivo, které by okouzlilo jeho hosty. V jedné z putyk mu tehdy pivo zachutnalo a vypil jich více, než by měl. Druhý den mu však překvapivě nebylo špatně, rozhodl se tedy do hospody vrátit, aby zjistil, co tak lahodného pil. V jeho pivnici se tak v roce 1926 začal točit Budějovický Budvar, letos je to už 90 let!

A českým pivem to neskončilo! Na jídelníčku se objevily české speciality jako dršťková polévka nebo pečená kolena. Zároveň jako první v Rakousku umožnil Karl Kolarik hostům, aby přípravu jídla sledovali v prosklené kuchyni.

Nejslavnější hostinský všech dob

I díky tomu si Vídeňáci Kolarika zamilovali, dokonce tak, že se po něm rozhodli pojmenovat ulici. Když tak půjdete v hlavním městě Rakouska po Karl Kolarik Weg, vězte, že je pojmenována na počest nejslavnějšího vídeňského hostinského všech dob. Navíc muže s jihočeskými kořeny, který se bezpochyby stal věrozvěstem českého piva v Rakousku.

Jeho syn, rovněž Karl, pokračuje ve stopách svého otce. Je to velký elegán, který sbírá pivní pípy, má obrovskou sbírku historických plechových reklamních tabulí rakouských a českých piv, které jsou všude po hospodě vystaveny. "Táta na Čechy nikdy nezapomněl, byl patriot. Proto tady točíme české pivo," popsal Kolarik. Jeho vnuk, rovněž Karl, se stará o PR a pracuje tu stejně jako jeho sestra, matka i teta.

A všichni je tu znají. Šéf je tu za hvězdu, každý host se s ním chce vyfotit nebo alespoň potřást pravicí a prohodit pár vlídných slov.

Ano, tohle je rodinný podnik, rodinné stříbro, tradice a závazek. "To víš, jsou to opravdu těžký boty, ale je to úžasné, tohle místo má historii, které si vážím a chci v ní pokračovat," říká Karl Kolarik nejmladší přesvědčivě.

Speciál: Hospody se nevzdáme

Hospody se nevzdáme (ilustrační foto)

Mapujeme osobité restaurace, hospody, kluby a putyky po celém Česku.

Nechte se inspirovat nevšedními příběhy a nahlédněte do zákulisí míst, kde se točí skvělé pivo a vládne jedinečná atmosféra.

Připravili jsme pro vás sérii reportáží a video dokumentů, kterými vás provede moderátor a režisér Zdeněk Suchý.

Více o projektu najdete zde >>

Největší zahrádka v Evropě nabízí oázy klidu

V největší české pivnici na světě může dnes najednou sedět 2400 lidí, z toho 1600 na otevřené zahradě pod kaštany, což z ní činí největší hospodskou zahrádku v Evropě. Přesto se v ní cítíte útulně, stolky v zahradě jsou odděleny ploty porostlými popínavou zelení, vytvoří se tak klidné oázy pro každého.

V hospodě přemýšleli nad tím, že by obří zahradu zastřešili, vždy ale z nápadu sešlo. Hospoda by tím sice získala možnost celoročního provozu zahrádky, lidé by tak ale přišli o kouzlo vysedávání v parku. Ono takovému vychlazenému pivu pod širým nebem se těžko něco vyrovná.

Zvlášť když na něj nemusíte v podstatě ani čekat. Pivo dostanete nejpozději do dvou minut, jakékoli jídlo do pěti. Takovou mají zásadu, neporušitelné pravidlo. Každý den pracuje pro blaho návštěvníků 90 členů personálu, kuchyně je čistá a perfektně organizovaná. Zaměstnanci však nejsou stroje, mají tu k zákazníkům skvělý vztah - když přicházíte, přivítají vás, a když odcházíte, podají ruku, poděkují za návštěvu a popřejí hezký den.

A proč lidé milují českou hospodu uprostřed Vídně? Protože posezení pod širým nebem v zahradě plné stromů a s oroseným půllitrem se těžko něco vyrovná. Zvlášť když na pivo nečekáte ani dvě minutky.

Tento článek je součástí speciálního projektu Hospody se nevzdáme, který je sponzorovaný společností Budějovický Budvar. Ten můžete sledovat na stránce projektu nebo na sociálních sítích Instagram a Facebook.

Podívejte se s námi na druhý díl naší pivní expedice. Tentokrát jsme vyrazili do budějovické legendy - hospody Masné krámy | Video:
 

Právě se děje

před 47 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy