reklama
 
 

Pivní diplomacie? Česká hospoda na druhém konci světa je lepší než desítky politických cest

17. 6. 2016
Video: Hospody se nevzdáme |  06:13
Česká hospoda na druhém konci světa má násobně větší diplomatický potenciál než bezpočet návštěv českých politiků tamtéž. Tradice pivní diplomacie spadá do dob Rakouska-Uherska, přežila tažení československých legií až na sibiřské pláně a je živá dodnes. České pivo totiž mění i nehostinnou pustinu v místo, kde je radost být a popíjet. Svět je díky němu krásnější a lidé spokojenější. Tento článek je součástí speciálního projektu Hospody se nevzdáme, který je sponzorovaný společností Budějovický Budvar

Může pivo a jeho šíření fungovat podobně, jako kdysi působilo šíření Písma svatého? Jsou sládci vařící pivo v zahraničí jakýmisi věrozvěsty pivní víry? Samozřejmě! Česká hospoda na druhém konci světa má násobně vyšší diplomatický potenciál než bezpočet návštěv českých politiků tamtéž.

Jdete si takhle městečkem Padang Bai na indonéském ostrově Bali. Vedro, exotické vůně, žízeň. Najednou se před vámi zjeví cedule s nápisem Tady je Krakonošovo. Protřete si oči a zjistíte, že se vám to nezdá, přestože v Krkonoších opravdu nejste. Jste jen před českou hospodou, kterou si tu založili čeští a slovenští potápěči zamilovaní do Indického oceánu a českého piva.

Po týdnech cestování první hospoda, kde mají pípu, a nikoliv lednici plnou nepříliš chutných lahváčů. Najednou jste hrdý, že jste z Čech, a každému se tím chlubíte. A pak si dáte smažák. A ještě jedno.

Pivní diplomacie spadá až do dob Franze Josefa

Každý zcestovalý Čech má podobný zážitek. Nic tak nepotěší turistu putujícího dálavou jako známé logo věhlasného pivovaru. Pivní diplomacie má přitom letité kořeny, v novodobé české historii reprezentované hlavně českými sládky putujícími na východ. Tradice spadá do dob Rakouska-Uherska, přežila tažení československých legií až na sibiřské pláně a je živá dodnes.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vařilo od roku 1990 pivo v zahraničí téměř padesát sládků. Kromě Antarktidy působili čeští sládci na všech světových kontinentech a vařili pivo třeba i na Velikonočních ostrovech.

Čeští sládci vyváží své umění

Čeští sládci mají ve světě pověst zkušených odborníků schopných vyrobit pivo nejen českého typu, ale také podle místních požadavků. Na Filipínách měli svého času dokonce českou paní sládkovou a byli s ní navýsost spokojení.

Je to logické. Sládkovské řemeslo patřilo k těm putovním, „vandrovním“. Málokterý sládek vydržel celý život v jednom pivovaru, vydával se sbírat zkušenosti, zkoušet, a jak bylo řečeno výše, šířit víru do pivně pohanských zemí.

Majitel pražského baru na Újezdě Petr Šilhánek působil dlouhá léta ve vinařské baště Moldávii. "Po pár dnech jsem měl město prochozené křížem krážem a měl jsem pocit, že mi už nemá co nabídnout. Říkal jsem si, co tu budu dělat tři roky? A pak jsem během jedné z procházek v dálce zahlédl povědomé logo. Takřka jsem běžel, abych se ujistil, že se mi to nezdá.“ Nebyl to sen, bylo to logo českého pivovaru zvoucí do jediné „české“ hospody v zemi. „Od té doby se mi tu líbí,“ uzavírá Petr.

A o tom to je. České pivo totiž mění i nehostinnou pustinu v místo, kde je radost být a popíjet. Svět je díky němu krásnější a lidé spokojenější. Umí tohle oficiální návštěvy našich politiků?

Tento článek je součástí speciálního projektu Hospody se nevzdáme, který je sponzorovaný společností Budějovický Budvar. Ten můžete sledovat na stránce projektu nebo na sociálních sítích Instagram a Facebook.

Video: Hospody se nevzdáme! |  05:44

autor: | 17. 6. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama