Horáček: Ketamin je nadějí pro lidi s těžkou depresí, pomohou i další psychedelika

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
14. 2. 2021 14:51
Depresivní poruchou v Česku i jinde trpí až deset procent lidí. Na některé z nich přitom nezabírá běžná léčba antidepresivy a každodenní život se tak stává utrpením. Novým přístupem je ketaminem asistovaná psychoterapie, která je alternativou k obvyklým metodám léčby. Zabírá rychleji, ale hodí se jen pro některé pacienty, říká v rozhovoru profesor Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Popularita psychedelik pro lékařské užití v posledních letech roste. Mluví se o pozitivních účincích LSD i psilocybinu při léčbě těžkých depresí. Znamená to tedy, že se daří měnit pohled laické i odborné veřejnosti na využívání těchto látek?

Je to komplikované téma, ale je pravda, že procházíme druhou vlnou obnoveného vědeckého zájmu o léčebný efekt psychedelik v medicíně. To je dáno hned několika faktory. Od 90. let se ukazuje, že terapie psychedeliky by mohla být účinná u nemocných s depresí. Zajímavé je, že mají několik unikátních vlastností, které sdílejí se standardními antidepresivy, a jejich účinek by mohl být dokonce výrazně rychlejší. Souvisí to s nečekaným objevem antidepresivního působení ketaminu.

Ten představuje anestetikum používané běžně od 70. let, především pak v dětské anestezii, ale i při úrazových stavech, hromadných neštěstích a taky ve válečné medicíně. Okolo roku 2000 se zjistilo, že ketamin v nízkých dávkách, nižších nežli dávky anestetické, působí rychle antidepresivně. Později se zjistilo, že mechanismus tohoto působení možná sdílí s dalšími psychedeliky. Hromadí se publikace a nálezy podporující možné pozitivní účinky ketaminu a psychedelik, čímž se postupně mění pohled odborné i laické veřejnosti a regulačních autorit.

Co vás osobně před více než dvaceti lety inspirovalo k tomu, abyste se věnoval výzkumu účinku psychedelik?

Měl jsem štěstí, že v době, kdy se objevil antidepresivní účinek ketaminu, jsem zrovna pracoval na velkém grantu zaměřeném na modelování schizofrenie při podávání látky lidským a zvířecím subjektům. Nález jeho antidepresivního působení ovlivnil změnu našeho přístupu a začali jsme zkoumat, jak naopak pomáhá léčit deprese.

Jste jedním ze zakladatelů specializované psychedelické kliniky Psyon, kde jste také nedávno začali s ketaminem asistovanou psychoterapií. Jak taková terapie probíhá?

Terapie kombinuje dvě metody - samotnou psychoterapii a antidepresivní působení ketaminu. V psychoterapii existuje několik směrů, jedním z nich je třeba kognitivně-behaviorální terapie nebo psychoanalýza. Zvolená psychoterapie může a nemusí být úspěšná. Druhá část metody proto spočívá v dobře známém a již nyní běžně využívaném antidepresivním efektu nízkých dávek ketaminu, které navozují změněný stav vědomí. Ten trvá hodinu až dvě a člověk během něj vnímá sebe a svět jinak než v běžném nastavení vědomí.

Tato terapie je určena primárně lidem s dlouhodobou depresí, u kterých selhaly dosavadní postupy. Nemocným se jednorázově podá ketamin společně s cílenou psychoterapeutickou léčbou. Tato kombinace pak může pomoci "prolomit" problém, který byl do té doby rezistentní vůči předchozím metodám léčby. U ketaminem asistované psychoterapie pacienta s depresí na sezení s látkou nejprve důkladně připravíme a po aplikaci látky následně využíváme dalších psychoterapeutických prostředků, které mají za cíl pozitivní efekt udržet dlouhodobě.

Řekl jste, že antidepresivní efekt u ketaminu nastupuje mnohem rychleji než u běžných antidepresiv. O kolik rychlejší je jeho účinek na stav pacienta?

Pokud člověk trpí depresí, lékař mu nasadí standardní antidepresiva, kterých jsou dnes desítky, a pak se čeká čtyři až šest týdnů na to, zda léčba zabrala. Deprese je během tohoto období většinou stejně silná a začne se zlepšovat právě až po období více než měsíce. První antidepresivum navíc nemusí fungovat. Pak se lék musí změnit a zase se čeká. Deprese je přitom spojená s obrovským utrpením člověka a oddálený efekt antidepresiv je skutečně velký problém. Lidé se například mohou během tohoto čekání na nástup účinku léku i pokusit o sebevraždu.

Ketamin naopak funguje u 50 až 70 procent depresí tak, že odezní bezprostředně po infuzi, čili tentýž nebo druhý den. Standardní antidepresiva nastupují ve svém efektu v horizontu týdnů, ketamin pouze v horizontu hodin. Ale má to i své nevýhody, protože jeho efekt je mnohem kratší a odezní přibližně za týden. Ale i ten týden bez utrpení je dostatečně dlouhá doba na to, změnit řadu věcí a cílenou psychoterapií efekt prodloužit a "fixovat".

Deprese patří mezi fázická onemocnění, to znamená, že probíhá ve fázích zhoršení příznaků. Často třeba zasáhne pacienty dvakrát do roka, a to vždy na několik týdnů nebo i měsíců. Naším cílem je co nejrychleji depresi odstranit, prodloužit efekt a stav našich klientů stabilizovat tak, aby porozuměli svým stavům a zabránilo se i budoucím zhoršením.

Jiří Horáček (54 let)

Jiří Horáček, Psyon
Foto: Klinika Psyon
  • Náměstek pro vědu a výzkum v Národním ústavu pro duševní zdraví, lékař, výzkumný pracovník, pedagog 3. LF UK, spoluzakladatel Psychedelické kliniky Psyon
  • V roce 1991 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, v roce 2009 byl jmenován profesorem psychiatrie.
  • Absolvoval výcvik v dynamické psychoterapii a vyjma psychiatrické atestace je nositelem také nadstavbové specializace v psychoterapii
  • Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku a zabývá se neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek
  • V letech 2007-2009 a 2015-2017 působil jako předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS)
  • Je autorem a spoluautorem několika monografií a více než dvou set článků v odborných periodicích
  • Výzkumu psychedelik se věnuje od 90. let

Může na takovou terapii kdokoliv, kdo trpí depresí, nebo pacienty vybíráte?

Typicky k nám klienty odesílají kolegové psychiatři a psychologové, kteří mají depresivní klienty a vidí, že terapie nepokračuje dál tak rychle či úspěšně, jak by si přáli. Tito pacienti mají přesně specifikovaný problém a u nás jsou důkladně vyšetřeni a následně zařazeni do terapie. Preferujeme jednoznačně doporučení od zdravotnických zařízení před klienty, kteří přijdou takzvaně z ulice. Nicméně Psyon se nevěnuje jen ketaminem asistované terapii, ale zaměřuje se i na jiné, běžnější formy psychoterapie.

Klinika dostala status zdravotnického zařízení teprve nedávno. Abychom zvýšili dostupnost naší terapie, tak se snažíme získat smlouvy s pojišťovnami, zatím si tak naši klienti hradí psychoterapii sami. Terapie pro pacienta, kterého nám pošle jiný lékař, zahrnuje minimálně šest psychoterapeutických sezení a stojí zhruba 20 tisíc, což v podstatě odpovídá standardní ceně za hodiny poskytnuté psychoterapie. Zahrnuje vstupní vyšetření, stanovení psychoterapeutického plánu, terapii s ketaminem, po které následuje fáze integrace, kdy se pracuje s prožitkem, který člověk měl, a zasazuje se do kontextu problémů. Naším cílem je vytvořit malou nadaci, která by podpořila léčbu klientů, kteří na ni nemají prostředky.

Dá se popsat, co pacienti při aplikaci ketaminu prožívají?

Mají hluboce změněný stav vědomí, který trochu připomíná působení psychedelik. Látka se označuje jako disociativní anestetikum, takže po její aplikaci dochází k odpojování jednotlivých složek psychiky, které normálně máme těsně integrované a vytváří obraz nás samých. Složky zahrnují vědomí sebe sama (já), na které jsou napojeny vzpomínky na minulost a plánování budoucnosti. Z bodu "nyní" se tak každý z nás dívá současně dopředu a dozadu v čase.

Při aplikaci nízkých dávek ketaminu se tyto tři složky psychicky rozdělují a člověk postupně ztrácí představu, kde je, kolik je hodin, jak je v realitě ukotven, co jsou jeho plány do budoucna a podobně. Získává tak náhled na své čisté já, což je velmi neobvyklý pocit, na který se klient musí připravit, protože je to něco, co může člověka vylekat. Díky tomu se naskytne člověku nový pohled na to, kým vlastně je, a to bez traumat, která si běžně neseme z minulosti. Po odeznění účinku se ale naše vzpomínky i plánování vrací.

Většina psychických potíží totiž spočívá právě v tom, že se nám v minulosti dělo něco špatného, prožívali jsme větší a menší traumata a ta zformovala naši osobnost a náš pohled na svět. Svět tak, jak se nám jeví, neodráží, jaký je sám o sobě, ale odráží naše nastavení vůči světu. V momentě, kdy nám ketamin umožní setrvat dvě hodiny pouze sám se svým vlastním já, s tím, jaký člověk je v úplném jádru, to může působit velmi terapeuticky. Právě tento psychologický mechanismus může zesílit a udržet vlastní antidepresivní efekt nízké dávky této látky.

Nemůže se stát, že po takovém prožitku bude člověk chtít podobné pocity zažívat opakovaně?

Pokud je terapie vedená správně, člověk tu potřebu nemá. Efekt ketaminu nemusí být úplně příjemný, často třeba navozuje prožitky smrti a umírání. Není to tedy euforický stav, který by primárně vyvolával potřebu ho opakovat. Pravděpodobnost závislosti je tak mnohem nižší než u kterýchkoliv dalších psychotropních látek. Ketaminem asistovaná terapie je v našem modelu navíc založena na jednorázovém podání látky. Ale třeba ve Spojených státech se v některých případech podává i vícekrát.

Je dokázáno, že psychedelika dokážou léčit také závislost na alkoholu, tabáku nebo i na jiných drogách. Jak často se setkáváte s tím, že léčíte někoho s tímto druhem potíží?

Zaměřujeme se na klienty s depresí, u které je efekt ketaminu mnoha studiemi jednoznačně prokázán. V případě závislostí je důkazů zatím méně. Proto se závislosti jako takové na klinice Psyon neléčí. Nicméně máte pravdu, byla publikována řada studií, které podporují předpoklad, že by v této indikaci psychedelika mohla také fungovat. Osobně však tuto otázku považuji zatím za otevřenou.

V souvislosti s léčbou psychických onemocnění se skloňují také další psychedelické látky, jako je LSD nebo psilocybin. Kdy očekáváte, že by mohly být povoleny pro lékařské účely?

Existuje poměrně robustní evidence o tom, že tyto látky by mohly fungovat. Nejdále jsou výzkumy využití látky MDMA (extáze, pozn. red.) u posttraumatické stresové poruchy a psilocybinu u deprese. Řada států také proto postupně uvolňuje dosavadní přísná regulační opatření. Nicméně z hlediska mezinárodního práva záleží na tom, jak rychle se změní úmluva OSN z roku 1971, která reguluje mimo jiné i léčebné využití psychedelik. Odhaduji, že do pěti let bude možno pro léčbu užívat jedno nebo dvě další psychedelika.

Bude to podle vás v Česku jednodušší prosadit i díky dlouholeté tradici výzkumu psychedelik tuzemskými vědci?

Myslím si, že se spíše jedná o celosvětový trend, odborný tlak na možnost využití psychedelik k lékařskému využití je velký a narůstá s tím, jak přibývá vědeckých důkazů. Je dobře, že výzkum psychedelických látek v Česku běží tak dlouho a jsme jím také mezinárodně známí. Děláme na něm intenzivně od 90. let a zajímá nás nejen, jak to funguje, ale taky která z látek je lepší a vhodnější pro léčbu. Teď se třeba výzkumně zabýváme otázkou, zda je u depresivních poruch lepší psilocybin, nebo ketamin, jsem zvědavý na výsledek.

Mohlo by vás zajímat: Psychedelika pomáhají léčit trauma a depresi:

Podpořme vznik specializovaných psychedelických klinik. Dejme naší společnosti naději v léčbě duševních onemocnění, říká neurovědec Filip Tylš. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Po střelbě na Plzeňsku zemřel muž, pachatel se pak oběsil

Při střelbě v obci Radějovice na Plzeňsku zemřel dnes v podvečer muž, pachatel pak spáchal sebevraždu. Na místě je policie, případem se zabývají krajští kriminalisté. Kvůli tomu, aby nebylo ohroženo trestní řízení, není možné teď poskytnout k případu další informace, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Pavla Burešová.

"Dnes v podvečerních hodinách došlo k násilnému trestnému činu na severním Plzeňsku, při kterém přišla o život jedna osoba. Krátce po činu se s největší pravděpodobností připravil o život i sám pachatel," uvedla.

Podle informací ČTK se útočník po činu oběsil. Na místě je zásahová jednotka, vesnice je uzavřená.

Radějovice jsou částí Přehýšova. Je tam 27 domů a v roce 2011 tam trvale žilo 52 obyvatel.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Čeští florbalisté podlehli na MS Švýcarsku a budou hrát o čtvrtfinále s Norskem

Čeští florbalisté prohráli na ve svém druhém zápase na mistrovství světa v Helsinkách se Švýcarskem 2:4. Jejich soupeř si díky tomu zajistil vítězství v základní skupině B. Svěřenci trenéra Petriho Kettunena budou o udržení druhé pozice a přímý postup do čtvrtfinále bojovat s Norskem, s kterým se utkají v pondělí v 18:45 SEČ.

Do české branky se oproti pátečnímu úvodnímu utkání s Německem (11:0) postavila místo debutanta Martina Beneše jednička Lukáš Bauer, který poprvé inkasoval ve 3. minutě. Švýcaři rozehráli standardní situaci, Florian Heller našel na pravé straně Joela Rüegera a ten otevřel skóre.

Vyrovnat mohl nejdříve Filip Forman a povedlo se to až v čase 6:48 Marku Benešovi, který z hranice velkého brankoviště překonal Pascala Meiera po přihrávce Ondřeje Vítovce. Ve 12. minutě Češi otočili skóre při Rüegerově vyloučení díky střele Ondřeje Němečka.

Před polovinou utkání mohli zvýšit Jiří Besta s Adamem Delongem, ale Pascal Meier zasáhl. V 31. minutě po kombinaci s Manuelem Maurerem vyrovnal Michael Schiess. V závěru druhé části mohl otočit stav Maurer, trefil však horní tyč.

Ve třetí třetině ještě pomohla Bauerovi tyč, ale Češi ztratili zápas v závěru. V čase 57:29 proměnil přihrávku Christopha Meiera do odkryté branky Jan Zaugg. Výsledek pojistil při české power play do prázdné branky 15 sekund před koncem Christoph Meier a vzápětí ještě Maurer neproměnil trestné střílení.

Skupina B:

Česko - Švýcarsko 2:4 (2:1, 0:1, 0:2)

Branky a nahrávky: 7. Marek Beneš (Vítovec), 12. Němeček (Langer) - 3. Rüegger (Heller), 31. Schiess (Maurer), 58. Zaugg (Ch. Meier), 60. Ch. Meier (Zaugg). Rozhodčí: Heinola, Marttinen (oba Fin.). Vyloučení: 0:1. Využití: 1:0. Diváci: 789.

Sestava Česka: Bauer - Němeček, Vítovec, D. Beneš, Besta, Punčochář, Kisugite, Gruber - Rýpar, Langer, Marek Beneš - Ondrušek, Šindler, Delong - Havlas, F. Forman, M. Krbec - D. Šimek, Hemerka. Trenér: Petri Kettunen.

Německo - Norsko 4:7 (0:4, 3:0, 1:3)

1. Švýcarsko 2 2 0 0 11:7 4
2. ČR 2 1 0 1 13:4 2
3. Norsko 2 1 0 1 12:11 2
4. Německo 2 0 0 2 4:18 0
Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruští tenisté získali potřetí Davis Cup, finále s Chorvaty rozhodli po dvouhrách

Ruští tenisté získali potřetí v historii Davis Cup. Finále v Madridu rozhodli už po dvouhrách, druhý bod získal Daniil Medveděv vítězstvím 7:6, 6:2 nad Marinem Čiličem. K titulu favorita nasměroval v první dvouhře Andrej Rubljov výhrou 6:4, 7:6 nad Bornou Gojem.

Rusové byli díky světové dvojce Medveděvovi a pětce Rubljovovi hlavním adeptem na vítězství v turnaji. Navázali na triumfy svých předchůdců z let 2002, 2006, které vedl z pozice kapitána stejně jako nyní Šamil Tarpiščev.

Rusku se povedlo zkompletovat týmový double, protože před měsícem v Praze ovládly jeho tenistky Pohár Billie Jean Kingové.

Finále tenisového Davisova poháru v Madridu:

Rusko - Chorvatsko 2:0

Rubljov - Gojo 6:4, 7:6 (7:5), Medveděv - Čilič 7:6 (9:7), 6:2.

Zdroj: ČTK
Další zprávy