Hlídáte si, v kolik snídáte? Velká studie spojila čas prvního jídla s tím, jak dlouho budete žít

V kolik hodin jste dnes poprvé jedli? Právě tento zdánlivě banální údaj zaujal vědce, kteří sledovali stravovací návyky více než 31 tisíc dospělých Američanů. Čím později lidé během dne přijali první kalorie, tím vyšší úmrtnost se v datech objevovala. Nejvýraznější rozdíl vědci zaznamenali u lidí, kteří se k prvnímu jídlu dostali až po poledni.

Neznamená to ale, že kdo začne snídat v sedm, automaticky získá několik let života navíc. „Pozdější stravování bychom měli interpretovat jako potenciální ukazatel rizika a možná i ovlivnitelné chování, nikoli jako definitivní důkaz přímého kauzálního účinku,“ upozornil hlavní autor studie Zhilei Shan z Huazhong University of Science and Technology.

Související

Za jídlo utratí i 50 tisíc za měsíc: Jedna snídaně je nejprodávanější, říká Hejlík

Výsledky přesto zapadají do rostoucího množství poznatků, podle nichž našemu organismu nemusí být jedno nejen to, co jíme, ale ani kdy to jíme. „Načasování jídla je důležitým signálem pro periferní cirkadiánní rytmy,“ vysvětlil Shan. Pozdější první jídlo nebo jídlo hluboko do noci podle něj může přispívat k rozladění biologických hodin a metabolickým změnám, včetně zhoršeného zpracování tuků a glukózy.

Právě u prvního jídla dne byl výsledek studie nejnápadnější. Jako referenční skupinu vědci použili lidi, kteří poprvé jedli mezi sedmou a osmou ráno. U těch, kteří první kalorie přijali mezi osmou a desátou, zaznamenali o deset procent vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. Při prvním jídle mezi desátou a polednem činil rozdíl 19 procent a po poledni 29 procent.

Ještě výraznější souvislost se objevila u kardiovaskulárních úmrtí. První jídlo až po poledni bylo oproti skupině snídající mezi sedmou a osmou spojeno s o 46 procent vyšším rizikem. U padesátiletých lidí v této skupině vycházela také odhadovaná průměrná délka života o 2,46 roku kratší.

U večeře totiž jednoduché pravidlo „čím dříve, tím lépe“ neplatilo. Riziko rostlo na obou koncích časového spektra: nejen u lidí, kteří jedli velmi pozdě, ale překvapivě také u těch, kteří s jídlem končili před sedmou večer. Ani z toho však neplyne doporučení nastavit si budík na večeři. „Rozhodně to neznamená, že sedmá až osmá hodina večer představuje univerzálně optimální čas večeře pro každého,“ zdůraznil Shan.

Vysvětlení může být poměrně prozaické. Velmi pozdní jídlo může zasahovat do přirozených biologických rytmů a metabolismu. Lidé, kteří jedli naposledy nezvykle brzy, ale zase bývali starší, jedli méně často a častěji už trpěli jinými nemocemi. Čas večeře tedy nemusí být příčinou jejich horšího zdraví – může být jeho důsledkem.

Související

Čistíte si zuby po snídani? Není to úplně nejšťastnější načasování, varuje stomatolog

Podobný problém se týká i pozdní snídaně. Člověk může poprvé jíst pozdě proto, že pracuje na směny, špatně spí, má zdravotní problémy nebo žije v jiném denním režimu. Dřívější výzkum u starších lidí například ukázal, že s přibývajícími zdravotními problémy se jejich snídaně posouvala na pozdější dobu.

Zajímavý je výsledek i ve světle popularity přerušovaného půstu. Když vědci zohlednili čas prvního jídla, samotná délka „jídelního okna“ neměla v celé skupině jednoznačný vztah s úmrtností. Jinými slovy: pouhé počítání hodin, během nichž člověk nejí, nemusí vystihovat celý problém. Roli může hrát také to, kam během dne toto okno umístí.

Existují i biologická vysvětlení, proč by načasování jídla mohlo hrát určitou roli. Pokusy na zvířatech ukazují možné souvislosti s přibýváním na váze, ukládáním tuku v játrech, změnami vstřebávání tuků nebo narušením biologických hodin v orgánech. Zda právě tyto mechanismy stojí za výsledky pozorovanými u lidí, ale vědci zatím nevědí.

A studie má ještě jednu podstatnou slabinu. Čas jídla vycházel především z jediného 24hodinového záznamu pořízeného na začátku výzkumu. Jeden den přitom nemusí věrně reprezentovat způsob, jakým člověk jí celé roky. Výsledky navíc mohly ovlivnit spánek, chronotyp, načasování pohybu a další okolnosti, které analýza nedokázala dokonale zachytit.

Studie proto nenabízí nový univerzální jídelní řád ani důvod násilně přesouvat snídani na sedmou ráno. Ukazuje spíš další možnou součást skládačky, kterou vědci při zkoumání zdraví a dlouhověkosti sledují.

VIDEO: Punčochář: „Nejhnusnější“ jídlo mě děsí dodnes. Ve škole jsem byl podvyživený

Zdroj: European Journal of Clinical Nutrition, Nature, PubMed, ScienceAlert