Hladiny moří stoupají pomalu, ale setrvale

vk
14. 9. 2008 10:00
Do roku 2100 čekají vědci nárůst asi o půl metru
Ledovce v Grónsku tají až o 14 kilometrů za rok
Ledovce v Grónsku tají až o 14 kilometrů za rok | Foto: EPA

Nuuk - Během příštích 100 let hladiny moří o více než dva metry nestoupnou. Přesto se však jejich nárůst nezastaví. Hlavním důvodem bude tání ledovců v Grónsku a na Antarktidě.

Informaci přinesl server BBC News.

Americký vědecký tým v magazínu Science píše, že rychlejší tání ledovců, které by zapříčinilo růst hladiny moří o více než dva metry, je nepravděpodobné.

Nicméně i pokud mořská hladina stoupne o méně než dva metry, může to pro mnohé národy být velký problém.

Čtěte také: Ledy v Arktidě jsou plné těžkých kovů, varují vědci

Dramatických dvacet centimetrů

„Dokonce i růst o dvacet centimetrů během sta let bude mít dramatické následky," řekl pro BBC News Shad O'Neel z Amerického geologického průzkumu (USGS).
 
Mezivládní komise pro klimatické změny (IPCC) v loňském roce publikovala studii, podle které hladiny moří budou stoupat pravděpodobně o 28 až 43 centimetrů během sta let. Za nejvyšší hranici považoval 59 centimetrů. Součastný nárůst je asi o 3mm za rok.

Aby nárůst hladiny moře do roku 2100 dosáhl dvou metrů, musel by každý z grónských ledovců tát nejméně o 27 kilometrů za rok, a to po celý zbytek století.

V současné době grónské ledovce tají přibližně rychlostí 9 až 14 kilometrů za rok.

Souvislosti: U Kanady se odlomila obrovská kra. A další praskají

Antarktida pod mořem

Antarktida je docela jiná. Ledovec na západě Antarktidy se nachází na skále, která je většinou pod mořskou hladinou. Oteplování moří by tak urychlilo jeho tání.

Podle nového výzkumu je však velmi nepravděpodobné, že by to během tohoto století způsobilo katastrofické zvýšení hladiny moře.

David Vaughan z Britského antarktického průzkumu potvrdil odhady amerického vědeckého týmu.

„Důležité je, že cokoliv se stane v tomto století, bude důsledkem dnešních podmínek a současné rychlosti růstu hladin moří," řekl pro BBC News Vaughan.

Podle Vaughana současné podmínky tak rychlé tání ledovců a v důsledku toho stoupnutí hladiny o dva metry neumožňují.

Čtěte také: Tání ledovců urychlí oteplování pevniny

Běda každé vládě, která si myslí...

„Nicméně pokud se podíváme do vzdálenější budoucnosti než je rok 2100, což mnohé vlády včetně nizozemské a britské dělají, protože přemýšlejí o infrastruktuře, která by vydržela více než 100 let, potom další století vypadá docela děsivě," varuje Vaughan.

„Nejvyšší možný nárůst hladiny moří během sta let jsou stále přibližně dva metry a běda každé vládě, která si myslí, že o dva metry vyšší hladina moře je něco, čeho si nemusí všímat," uzavřel pro BBC News Vaughan.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Při havárii vrtulníku přišel o život miliardář a politik Olivier

Při havárii vrtulníku přišel o život miliardář a politik Olivier Dassault. S odvoláním na parlamentní zdroje a vyšetřovatele to uvedla agentura AFP.

před 58 minutami

Ingebritsen má z atletického HME double, vyhrál i trojku

Nor Jakob Ingebrigtsen po triumfu na 1500 metrů vyhrál na atletickém halovém mistrovství Evropy i závod na 3000 metrů. Dvacetiletému běžci se v Toruni povedl podobný double jako na venkovním ME 2018 v Berlíně, kde vyhrál závody na 1500 a 5000 metrů.

Díky zrychlení v závěru Ingebritsen vyhrál nejdelší halový závod v osobním rekordu 7:48,20. Na trojce obhájil titul z předloňského HME v Glasgow, kde na patnáctistovce nestačil na Poláka Marcina Lewandowského. Toho letos porazil.

Na halový evropský trůn v sedmiboji se vrátil nejlepší vícebojař současnosti Kévin Mayer. Devětadvacetiletý Francouz nasbíral 6392 bodů, čímž zaostal o 87 bodů za svým evropským rekordem z HME 2017 v Bělehradu. Španělský obhájce titulu Jorge Ureňa tentokrát získal stříbro (6158), bronz zůstal v Polsku zásluhou osobního rekordu Pawla Wiesiolka (6133).

Titul na 60 metrů překážek obhájila Nizozemka Nadine Visserová v nejlepším letošním světovém čase 7,77 sekundy. Zvítězila před britskými sestrami Cindy Semberovou (7,89) a Tiffany Porterovou (7,92). Třiatřicetiletá Porterová si pro medaili doběhla v roušce.

V dnešním finálovém programu se z českých atletů představí jen štafeta čtvrtkařů, která nastoupí ve složení Vít Müller, Pavel Maslák, Michal Desenský a Patrik Šorm.

Zdroj: ČTK
Další zprávy