První republika žádným zlatým věkem nebyla, říká historik

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
17. 1. 2014 9:30
Na obrazovky České televize míří seriál První republika. Rodinná sága má sledovat období a atmosféru od roku 1918 do roku 1945. Jaké ale bylo toto období ve skutečnosti? Idealizují si ho Češi?
Seriál První republika
Seriál První republika | Foto: Česká televize

"Je jasné, že ani první republika ve skutečnosti žádným zlatým věkem nebyla," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik, filosof a autor mnohých historických, vlastivědných a společenskovědních knih Vladislav Dudák.

A.cz: Když se řekne "první republika", většině lidí se vybaví především elegantně oblečení lidé s galantním chováním, děti, které si vážily rodičů, obchodníci, kteří si vážili zákazníků… Co z toho je mýtus a co skutečnost?

Když se učíme o gotice, vyvstanou nám před očima katedrály, když o renesanci, tak paláce Florencie, když o barokním klasicismu, tak zámky na Loiře. A zapomínáme, že osmdesát procent lidí po staletí žilo pod těmi katedrálami, paláci a zámky stále v téměř stejných "chaloupkách" poměrně stále stejný život.

Obdobné je to i s mýtem první republiky. Má své "výstavní síně" a má svou každodennost. Úplně jiná doba se nám ukáže v prvorepublikových filmech plných elegance, jiná v Haškových povídkách po jeho návratu z ruského zajetí, jiná v Poláčkově "Okresním městě".

A.cz: Jak velký vliv na naše vnímání první republiky přisuzujete desítkám oblíbených filmů pro pamětníky, mnohdy "selanek"? Nevzpomínám si alespoň, že by se v nich příliš objevovaly hlad, hospodářská krize či epidemie španělské chřipky…

Film "pro lidi" byl vždy a stále je velkým generátorem iluzí, pohádek. Ty filmy nebyly točeny pro nás, lidi počátku 21. století, ale pro současníky. A ti věděli dobře o stínech tehdejší doby, jen na ně chtěli na chvíli zapomenout. Mimochodem, řada "prvorepublikových" odpočinkových filmů pochází ve skutečnosti z prvních let protektorátu.

A my si zase dnes prostřednictvím těchto filmů dotváříme zpětně představu onoho zlatého věku. Osobně si myslím, že naprostá většina z nás to ve skutečnosti bere s nadhledem, že je to taková pěkná hra - asi, jako když se vyhlásí maškarní bál na určité historické téma. Tam se také objevují masky pouze výběrové, ale neznamená to, že by si lidé nebyli vědomi, že realita byla komplikovanější. Jen to v té chvíli nechtějí vědět a nechtějí vidět. Pokazilo by to totiž tu zábavu.

A.cz: Náš rozhovor vzniká proto, že na obrazovky České televize právě míří seriál "První republika". Její tvůrci nechtějí vyprávět dějiny, spíše rodinnou ságu. Věrní chtějí být především v kulisách a kostýmech. Šaty tu mají hrát velmi důležitou roli. Režisér Biser Arichtev se dokonce nechal slyšet, že by chtěli touto kostýmovou podívanou motivovat dnešního mladého člověka, aby chodil pěkně oblečen, aby si koupil oblek. Myslíte, že se ještě do dnešní doby může vrátit nějaký "závan" první republiky?

Ne, nemyslím. Určitý druh elegance předpokládá určitý životní styl. Dnes se žije příliš rychle. Chceme se třeba oblékat hezky, ale nechceme tomu věnovat ten čas. Ten tomu nevěnují krejčí, salony ani zákazníci.

Eleganci netvoří originální knoflík na kabátě, ale originální knoflík, který je dobře a řemeslně precizně přišitý. Který, pokud se uvolní, tak jej ihned dám znovu přišít a nenosím jej uvolněný. A mám čas a chuť učit se ten kabát "nosit". Možná to nějak souvisí i s proměnou vědomí vlastní ceny. Jako by dříve bylo důležitější vědomí toho, co jsme, a dnes vědomí toho, co máme.

A.cz:  Z čeho bychom si z období první republiky měli dnes vzít příklad a čeho bychom se naopak měli vyvarovat?

Úžasné bylo, jaký velký vliv měly kulturní autority. Spisovatelé, architekti, kvalitní žurnalisti, umělečtí kritikové… Všeobecně byl větší respekt ke kultuře a bylo větší povědomí o tom, že kultura je nikoli něco "navíc", ale pevnou součástí našeho života. I když možná zrovna nyní podléhám mýtu o zlatém věku…

Vyvarovat bychom se měli snobismu, maloměšťáctví a klasifikování lidí na "lepší" a "horší". Toho bylo v období první republiky také hodně.

Celý rozhovor s historikem Vladislavem Dudákem (nejen) o první republice si přečtěte ZDE>>.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy