Teprve tajné služby udělaly ze sexu dokonalou zbraň. Nacisté zřídili odposlouchávaný nevěstinec Salon Kitty, sovětská KGB zase vybudovala doslova průmyslový aparát na svádění, kde cvičila vlaštovky a havrany. Podívejte se na příběhy Maty Hari, Cynthie a zrazených diplomatů, kteří doplatili na fatální chvilku nepozornosti. Dějiny sexuální špionáže odhalují temnou pravdu: v posteli se nerozhoduje jen o vztazích, ale i o osudu států.
reklama
Postel místo zbraně. Jak nacisté a KGB vybudovali průmysl na svádění a vydírání
Teprve tajné služby udělaly ze sexu dokonalou zbraň. Nacisté zřídili nevěstinec Salon Kitty, sovětská KGB zase vybudovala průmyslový aparát na svádění, kde cvičila vlaštovky a havrany. Podívejte se na příběhy Maty Hari, Cynthie a diplomatů, kteří doplatili na fatální chvilku nepozornosti. Dějiny sexuální špionáže odhalují temnou pravdu: v posteli se nerozhoduje jen o vztazích, ale i o osudu států.
Salon Kitty: Sex jako průmyslové odvětví Třetí říše
Zatímco Mata Hari představovala spíše produkt propagandy, nacistické Německo povýšilo sexuální špionáž na chladně kalkulovanou průmyslovou operaci. Srdcem tohoto systému se stal Salon Kitty, luxusní berlínský nevěstinec, jehož provoz v roce 1939 převzala nacistická zpravodajská služba Sicherheitsdienst (SD) pod vedením Reinharda Heydricha a jeho podřízeného Waltera Schellenberga.
Cílem operace bylo vytvořit dokonalou past na zahraniční diplomaty, vysoké vojenské důstojníky i vlastní neloajální funkcionáře. Devět místností salonu bylo nákladně zrekonstruováno a prošpikováno nejmodernější odposlouchávací technikou té doby. V suterénu bylo zřízeno technické centrum, kde pětice operátorů SD nahrávala veškeré konverzace - celkově bylo údajně pořízeno na 25 tisíc záznamů. Tento systematický přístup proměnil sex z nástroje svádění v nástroj masového sběru dat, kde nic nebylo ponecháno náhodě.
Klíčovým prvkem operace byly samotné ženy. Nacisté hledali ženy a dívky, které měly být "inteligentní, jazykově vybavené, nacionalisticky smýšlející a navíc posedlé muži". Z desítek prostitutek bylo vybráno dvacet nejvhodnějších, které se naučily rozpoznávat vojenské uniformy, vést konverzaci k citlivým tématům a podávat detailní hlášení.
Mezi prominentní hosty patřili například italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano, který v posteli nevybíravě kritizoval Hitlera, nebo ministr propagandy Joseph Goebbels, který si zde údajně užíval lesbická představení. A dokonce i sám Heydrich, během jehož "inspekčních" návštěv byly mikrofony taktně vypínány. Provoz salonu skončil v červenci 1942, kdy byla budova zasažena při britském náletu. A přestože byla operace ukončena, její koncept - státem řízený nevěstinec jako továrna na kompromitující materiály - se stal děsivým plánem pro totalitní režimy, které následovaly.
reklama
reklama
reklama
reklama