


Nejspíš jsme ještě nikdy nebyli tak blízko objevu planety, na níž by mohly panovat podmínky vhodné pro život. Astronomové vůbec poprvé potvrdili atmosféru u kamenné exoplanety v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Právě přítomnost atmosféry z ní dělá jednoho z dosud nejslibnějších kandidátů na svět podobný Zemi.

Planeta má označení LHS 1140 b, leží asi 48 světelných let od Země a obíhá kolem červeného trpaslíka. Je přibližně 5,6krát těžší než Země a její průměr je asi 1,7krát větší. Přesto je podle vědců v mnoha ohledech překvapivě podobná naší planetě. To nejdůležitější? Má atmosféru.
„Atmosféra je nezbytná k tomu, aby planeta mohla podporovat život, jak ho známe,“ vysvětlil hlavní autor studie zveřejněné ve čtvrtek v časopise Science Collin Cherubim z Harvardovy univerzity. „Je to poprvé, kdy se podařilo objevit atmosféru u kamenné planety v obyvatelné zóně jiné hvězdy,“ dodal.
Astronomové už objevili více než šest tisíc exoplanet. Některé z nich jsou kamenné a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně, tedy ve správné vzdálenosti od své hvězdy, kde by mohla existovat voda. Jenže dosud nikdo nedokázal potvrdit, že některá z těchto planet skutečně atmosféru má. To se nyní změnilo.
Tým vědců využil spektrograf WINERED na observatoři Magellan v Chile a zaměřil se na helium unikající z horních vrstev atmosféry. Právě tento plyn se ukázal jako klíč k průlomovému objevu.
„Byl to jasný důkaz atmosféry u exoplanety v obyvatelné zóně,“ popsal astronom Shreyas Vissapragada. „Bylo naprosto vzrušující sledovat naměřená data a postupně si uvědomovat, co vlastně vidíme,“ dodal.
Vědci očekávají, že objev odstartuje intenzivní pátrání po stopách života. LHS 1140 b totiž splňuje řadu podmínek, které by mohly umožnit existenci obyvatelného prostředí - pravděpodobně obsahuje i velké množství vody. Díky potvrzené atmosféře může podle nich na planetě fungovat skleníkový efekt, který by udržoval teploty vhodné pro kapalnou vodu.
„Je naprosto rozumné si představit, že by na této planetě mohl existovat život,“ doplnil spoluautor studie David Charbonneau. „Nemáme pro to žádný důkaz, ale všechny prvky, které považujeme za nezbytné pro vznik života, tam jsou přítomné.“
Další pozorování mají zjistit, jaké další plyny atmosféra obsahuje a zda se skutečně potvrdí přítomnost vody. I tak jde podle astronomů o historický milník.
„Před dvaceti lety jsme si kladli otázku, zda vůbec existují kamenné planety podobné Zemi. Pak jsme zjistili, že jsou běžné. Další otázka zněla, jestli si některé z nich dokázaly udržet atmosféru. A teď už víme, že alespoň jedna ano,“ shrnul spoluautor studie Robin Wordsworth.
Zdroj: Science, FAS Current, Space









Jedním z kroků, jak chce současná vláda Andreje Babiše posílit obranné výdaje, jsou investice do letišť. To karlovarské tak bude převedeno pod ministerstvo obrany, které ze svého rozpočtu zajistí jeho provoz i rozsáhlou modernizaci. Splní se tak dlouholeté přání regionálních politiků z Babišova hnutí. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz z neveřejných dokumentů, sami vojáci letiště odmítají.



V pondělí čekají většinu území republky silné bouřky s nárazy větru a kroupami. Vyplývá to z výstrahy, kterou v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend pro téměř celou zemi, omezili meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. V celém Česku ale podle ústavu dále platí zvýšené riziko vzniku požárů.



Když záchranáři po 37 hodinách vytáhli z hromady trosek živou dvaatřicetiletou Danielu, celá Kolumbie si s úlevou oddechla. Záběry mladé matky, kterou v ruinách zříceného domu v Pereiře objevil soused díky tichému volání o pomoc, obletěly svět a v národě otřeseném stovkami mrtvých zažehly obrovskou vlnu naděje. Jen o tři dny později z nemocnice dorazila zdrcující zpráva.



Čtyři miliardy korun, o kterých v souvislosti s bojem proti suchu ve čtvrtek u slapské přehrady hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), jsou pouze plánovaným rozpočtem sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství na příští rok. Babiš to pronesl v nedělním příspěvku na sociálních sítích.



Tereza Hrochová obsadila na mistrovství Evropy deváté místo v maratonu, na náročné členité trati zaběhla čas 2:28:14 hodiny. V rekordu šampionátu 2:22:26 vyhrála Finka Alisa Vainiová. Hrochovou od medaile dělilo 41 sekund. Mezi muži triumfoval Němec Amanal Petros, jenž výkonem 2:09:11 rovněž pokořil rekord ME.