Nový scénář pro léto v Česku? Slábnoucí Golfský proud může přinést extrém, varují vědci

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Představte si, že někdo začne vypínat obří klimatizaci, která po tisíce let pomáhala regulovat počasí na severní polokouli. Přesně tak někteří vědci popisují změny v severním Atlantiku. Tisíce kilometrů od českých hranic se odehrává proces, který může během příštích desetiletí ovlivnit podobu evropských lét.

Vedra přes 35 stupňů, týdny bez deště a vyschlá pole. Tak může podle některých klimatologů vypadat stále větší část evropských lét. Důvod přitom neleží nad Evropou, ale v severním Atlantiku.

Vědci stále častěji upozorňují na změny v obřím systému oceánských proudů, který po tisíce let fungoval jako klimatická páteř severní polokoule.

Na první pohled jde o detail, kterého si běžný člověk nevšimne. Na mapách teplot světových oceánů se už řadu let objevuje podivná modrá oblast jižně od Grónska. Zatímco většina Atlantiku se otepluje, zdejší vody zůstávají chladnější než okolí.

Právě tento jev se v posledních letech stal jedním z nejsledovanějších klimatických signálů. Nová studie publikovaná v časopise Geophysical Research Letters dospěla k závěru, že za ochlazováním pravděpodobně nestojí změny počasí nad oceánem, ale menší přísun tepla z jihu.

Jinými slovy: do oblasti přitéká méně teplé vody než dříve. Autoři proto považují „studenou skvrnu“ za další důkaz slábnutí Atlantické meridionální cirkulace (AMOC), jejíž součástí je i Golfský proud.

Oceánský motor, který ovlivňuje Evropu

AMOC funguje jako obří dopravník tepla. Teplá voda proudí od tropů k severnímu Atlantiku, kde se ochlazuje, klesá do hloubky a vrací se zpět na jih. Tímto způsobem se přesouvá obrovské množství energie, které ovlivňuje klima Evropy, Severní Ameriky i tropických oblastí.

O tom, zda systém skutečně dlouhodobě slábne, se vědci stále přou. Studie publikovaná letos v časopise Nature Communications například tvrdí, že některé nepřímé ukazatele neprokazují jednoznačný pokles AMOC od 60. let minulého století. Autoři upozorňují, že vývoj je složitější, než se často prezentuje.

Současně ale přibývá výzkumů, které ukazují opačným směrem. Například studie Rong Zhangové a Xinyue Weiové zveřejněná v Nature Communications v roce 2024 ukázala, že přísun sladké vody z tajícího Grónska může AMOC dále oslabovat a měnit fungování severního Atlantiku.

Proč by to mělo zajímat Čechy?

Odpověď je nasnadě: protože největší změny nemusí přijít v zimě, ale v létě. Když se mluví o Golfském proudu, často se objevují představy zamrzající Evropy. Vědci však stále častěji upozorňují, že mnohem pravděpodobnější jsou změny v proudění vzduchu a rozložení srážek.

Podle klimatologa Stefana Rahmstorfa z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů patří AMOC mezi nejvýznamnější takzvané body zlomu klimatického systému. Jeho oslabení může zásadně změnit cirkulaci atmosféry nad Atlantikem a Evropou.

Pro střední Evropu to může znamenat častější situace, kdy se nad kontinentem usadí tlaková výše a počasí se na dlouhou dobu „zasekne“. Právě tak vznikaly některé nejvýraznější evropské vlny veder posledních let.

Víc tropických dnů, méně deště

Pokud by se tento scénář naplnil, česká léta by mohla být ještě extrémnější než dnes. Klimatické modely spojují slábnoucí AMOC s vyšším rizikem sucha v části Evropy, zejména kolem Středomoří a v západní Evropě. Důvodem je posun srážkových pásů a změny v atmosférické cirkulaci.

Česká republika neleží přímo v nejohroženější oblasti, přesto by důsledky mohla pocítit. „Extrémní by ale byla i léta: spíše sušší s častými vlnami veder,“ upozornili meteorologové Michal Žák a Tomáš Karlík v analýze pro ČT24.

Právě tato kombinace představuje pro českou krajinu jeden z největších problémů. Každý další stupeň navíc zvyšuje výpar vody z půdy. Pokud zároveň nepřicházejí pravidelné srážky, vysychají pole, lesy i menší vodní toky.

Blíží se bod zlomu?

To je otázka, na kterou zatím nikdo neumí spolehlivě odpovědět. Studie publikovaná v roce 2024 nizozemskými vědci vedenými Reném van Westenem upozornila, že riziko překročení kritického bodu může být vyšší, než se dosud předpokládalo.

Autoři odhadují, že při oteplení planety zhruba o 2,2 až 3 stupně Celsia oproti předindustriální době by mohl systém přejít do zcela jiného režimu.

Jiné práce jsou opatrnější. Analýza zveřejněná v prestižním časopise Nature letos dospěla k závěru, že úplný kolaps AMOC nemusí být tak pravděpodobný, jak naznačovaly některé starší modely. Podle autorů existují mechanismy, které systém stabilizují i při výrazném oteplení planety.

Právě proto dnes mezi klimatology nepanuje spor o to, zda se AMOC mění. Debata se vede hlavně o tom, jak rychle se mění a jak daleko ještě je od kritického bodu.

Léto roku 2050 vzniká právě teď

Na první pohled se může zdát zvláštní, že počasí v Česku ovlivňuje kus oceánu vzdálený tisíce kilometrů. Jenže klima funguje jako propojený systém.

To, co dnes vědci sledují jižně od Grónska, není jen zajímavost pro oceánografy. Je to možná jeden z prvních viditelných signálů, že se mění jeden z nejdůležitějších mechanismů regulujících klima severní polokoule.

A pokud mají pravdu, pak budoucnost českých lét nebude určovat jen množství skleníkových plynů v atmosféře, ale také to, jak rychle se mění proudy v hlubinách Atlantiku.