


Výbuchy panelových domů, střelba na ulicích a války gangů. Takový obraz Švédska se v posledních letech objevuje v evropských médiích. Přesto právě v létě vyrážejí do země desetitisíce turistů, kteří využívají unikátní právo volného táboření. Má člověk důvod bát se přespat ve stanu nebo v autě uprostřed švédských lesů?

„Švédsko má problém především s kriminalitou gangů, a to hlavně ve velkých městech a jen v určitých lokalitách. Běžný český turista se ale většinou setkává s úplně jiným Švédskem. S klidnými vesnicemi, nádhernou přírodou, divokými zvířaty a tenhle obrázek ve mně dodnes vyvolává vysoký pocit důvěry a bezpečí. Nikdy jsem se nesetkal ani s drobnou krádeží,“ říká cestovatel Jaroslav Brousil, který do Skandinávie vyráží několikrát ročně.
Důvod k otázkám přesto existuje. Švédsko v posledních letech čelí bezprecedentní vlně násilí spojeného se zločineckými gangy, kvůli níž zpřísnila bezpečnostní doporučení i některá zahraniční ministerstva. Zároveň ale oficiální statistiky ukazují, že problém je geograficky velmi koncentrovaný a běžná kriminalita, se kterou se může setkat turista, zůstává ve srovnání s většinou Evropy nízká.
Podle švédské Národní rady pro prevenci kriminality (Brå) představuje největší bezpečnostní problém organizovaný zločin soustředěný především do Stockholmu, Malmö a Göteborgu. Právě střelby a výbuchy výrazně změnily obraz země v zahraničních médiích.
Současně ale statistiky ukazují, že běžná kriminalita, se kterou se může setkat turista, v řadě kategorií klesá. Ubylo například loupeží, vloupání i krádeží automobilů. Podobně nízkou úroveň běžné kriminality dlouhodobě vykazují také Norsko, Dánsko a Finsko. Právě vysoký počet střeleb spojených s gangy je tím, co Švédsko od ostatních severských zemí odlišuje.
Opatrnost doporučuje i německé ministerstvo zahraničí. Upozorňuje na kapesní krádeže ve velkých městech, turistických lokalitách či na trajektech a připomíná, že vloupání do automobilů nebo karavanů nejsou výjimečná ani v kempech.
Turistům proto radí využívat oficiální kempy, nenechávat cennosti v autech a obytné vozy zabezpečit dalšími zámky. Nejde však o varování před cestami do Švédska. Ministerstvo pouze doporučuje zvýšenou obezřetnost, zejména ve větších městech a na frekventovaných turistických místech.
Země | Co ukazují poslední oficiální statistiky |
|---|---|
Švédsko (Brå) | Země dál řeší gangovou kriminalitu, zejména střelby a výbuchy ve velkých městech. Současně ale v roce 2025 klesl počet loupeží o 21 %, krádeží aut o 20 %, vloupání do bytů o 15 % a celkově ubylo i krádeží. Počet potvrzených případů smrtícího násilí se snížil na 84, nejméně od roku 2012. |
Norsko (SSB) | Kriminalita zůstává dlouhodobě nízká. Největší část evidovaných trestných činů tvoří majetková kriminalita. Statistiky neukazují problém s organizovanými střelbami srovnatelný se Švédskem. |
Dánsko (Statistics Denmark) | Statistiky dlouhodobě ukazují stabilní vývoj a nízkou úroveň násilné kriminality v evropském srovnání. |
Finsko (Statistics Finland) | Mírný nárůst některých druhů kriminality (například napadení), celkově ale země patří mezi nejbezpečnější státy Evropy. |
Co z toho plyne?
Největší rozdíl mezi Švédskem a zbytkem Skandinávie dnes nepředstavuje běžná kriminalita, ale gangové násilí, které je koncentrované především do některých čtvrtí Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Naopak majetková kriminalita, se kterou se může setkat běžný turista, v řadě kategorií ve Švédsku v posledním roce klesla.
Podobně situaci hodnotí i Jitka Jindřišková ze Skandinávského domu, která do severských zemí cestuje dvacet let a několik let žila v Norsku. „Mezi Českem a severskými zeměmi dnes nevnímám zásadní rozdíl v bezpečnosti. Ostražitá bývám na nádraží v Oslu stejně jako v Praze nebo při večerní procházce Stockholmem stejně jako Brnem. Organizovaný zločin je problém, ten ale běžné turisty zasahuje jen výjimečně – a ani Česká republika vůči němu není imunní,“ říká.
Podle ní mají pro cestovatele větší význam praktické rady než obavy z kriminality. „Ve Skandinávii dominuje placení kartou, na horské túry je potřeba kvalitní vybavení a při stanování nadivoko je důležité respektovat místní pravidla,“ dodává.
Právě tady se oficiální doporučení částečně rozcházejí se zkušenostmi lidí, kteří ve Skandinávii tráví týdny nebo měsíce. „Není čeho se bát. Lidé tam často nechávají venku židle, vařiče, boty, kola, a to je asi tou nejlepší odpovědí. V Česku bych kolo přes noc venku nenechal, určitě ne bez zámku, ve švédském kempu bez problémů. Třeba ani neobsazené chatky se často nezamykají. Ta vzájemná důvěra je tam obrovská.“ říká Brousil.
Za jednu z největších předností Švédska považuje i tradiční právo volného pohybu v přírodě, takzvané Allemansrätten. „Je to jeden z důvodů, proč do Švédska jezdit. Švédové pravidla velmi ctí a právě díky tomu systém funguje. Pokud je dodržuje i turista, nedochází k žádným problémům a naopak se setká se vstřícností místních.“
Allemansrätten (právo volného pohybu v přírodě) je jedno z nejznámějších švédských práv. Umožňuje každému volně se pohybovat přírodou bez ohledu na vlastnictví pozemků. Má ale jasná pravidla.
Co je dovoleno:
postavit si stan na jednu až dvě noci,
přespat na neobdělávaném pozemku,
chodit pěšky, jezdit na kole nebo lyžích,
sbírat lesní plody, houby a volně rostoucí květiny (s výjimkou chráněných druhů),
koupat se v jezerech a moři.
Co naopak nesmíte:
stanovat příliš blízko domu nebo chaty,
zůstávat na jednom místě několik dní bez souhlasu majitele,
vjíždět autem do volné přírody mimo silnice,
rozdělávat oheň tam, kde hrozí požár nebo platí zákaz,
poškozovat stromy, vegetaci nebo rušit zvířata.
Podle Brousila se mediální obraz Švédska často vztahuje na celou zemi, přestože problémy jsou soustředěné především do určitých částí velkých měst. „Švédský venkov zůstává naštěstí nedotčený. Míra bezpečnosti se řeší především u konkrétních čtvrtí velkých měst.“
Podobný rozdíl podle něj platí i pro ostatní severské země. „Zatímco ve Švédsku se gangy objevují ve městech po celé zemi, Norové vždy mluví jen o Oslu. Další části země? Lidé si tam často nezamykají ani domy nebo auta. Dánsko je na tom podobně.“
Podle Brousila se bezpečnost za posledních deset let změnila hlavně z pohledu domácích obyvatel. Turista, který cestuje po přírodě nebo kempuje, ale dramatickou změnu většinou nepocítí.
„Švédsko řeší gangy výrazněji než dřív, Dánsko i Norsko také mluví o rostoucí kriminalitě, ale z pohledu cestovatele nevnímám žádnou změnu. Stále se tam cítím bezpečně a užívám si, že nemusím mít všechno stále pod dohledem.“
Ani po letech cestování prý nezažil jedinou nepříjemnou bezpečnostní situaci. „Nemám žádnou negativní zkušenost. Do Skandinávie jezdím několikrát ročně. Právě ten pocit bezpečí, klidu a důvěry je jedna z věcí, která mě tam neustále táhne. Je to neskutečně uvolňující.“
Přesto varuje před dvěma extrémy. „Je důležité je nenechat se vystrašit titulky, ale ani tam nejezdit s pocitem, že sever je absolutně bez rizika. S tím se dnes můžeme setkat úplně všude. Ale věřím, že dodržování pravidel a zákonů z naší strany je nejlepší cestou k bezproblémové cestě.“
Pokud se turista přesto stane obětí krádeže nebo jiného incidentu, doporučuje kontaktovat policii prostřednictvím linky 112, v případě vážnějších problémů českou ambasádu a nebát se požádat o pomoc ani místní obyvatele. „Věřím, že žádný Seveřan by vás v maléru nenechal.“
Zdroj: autorský článek, ocindex.net, bra.se, auswaertiges-amt.de









Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom v neděli Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší, a zmínil, že na schůzky by neměl čas.



Íránská média informují, že „nepřítel“ v neděli zasáhl ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Portál Axios s odvoláním na americké činitele uvedl, že armáda USA udeřila proti raketovým, protivzdušným systémům i proti menším lodím íránských revolučních gard v úžině. Ta je podle Teheránu pro lodě uzavřená, Washington tvrdí pak. V noci na neděli Američané zasáhli na 140 íránských vojenských cílů.



Více než dvě stovky politických elit, podnikatelů, technologických šéfů, ale například i hereček a herců se právě chystají na několikadenní setkání nedaleko irského Dublinu. Na programu mají debaty o třetí světové válce, umělé inteligenci a dalších tématech týkajících se budoucnosti světa. O fungování této elitní skupiny se přitom veřejnost dozvěděla paradoxně díky základnímu selhání zabezpečení.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil v neděli změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Zelenskyj v neděli ohlásil i změny ve vedení bezpečnostních složek.



Devátou etapu cyklistické Tour de France vyhrál ve spurtu čtyřčlenné skupiny uprchlíků bývalý mistr světa Mathieu van der Poel z Nizozemska. Kvůli velkému horku byla etapa mezi městy Malemort a Ussel zkrácena o zhruba třicet kilometrů na 154,6 km.