Francouzský novinář a dokumentarista Alexandre Dereims, držitel ceny Alberta Londrese (francouzské ocenění pro novináře), se filmu o Džaravech věnoval celkem pět let. Zajímal ho jejich boj s okolním světem a pokrytectví indické vlády, jež tvrdí, že je chrání. "Indická vláda tvrdí, že se chtějí asimilovat, ale nikdo se je na tohle nikdy nezeptal. Proto jsem se tam s kameramanem vydal," popsal režisér.
Na Andamanské ostrovy, nacházející se v Bengálském zálivu mezi Indií a Myanmarem, se dnes dá dostat velice snadno. Létá se tam například z indické Kalkaty. Teritorium Džaravů je však těžko přístupné. "Musíte se tam dopravit na malé loďce a dávat si pozor na indické hlídky a jít celé dny džunglí. Ale to je součást cesty," popsal režisér. Za vstup na jejich území přitom hrozí až sedm let vězení.
O domorodém kmeni, který na ostrovech žije tisíce let, se režisér dozvěděl v roce 2001. Podle něj jsou Džaravové jeden z posledních indických kmenů žijících divoce a svobodně v přírodě.
Druhý svět je zlý
"Druhý svět je zlý," tvrdí příslušníci kmene v dokumentu a dodávají, že s okolním světem nechtějí být ve spojení. Přesto filmová kamera dokázala nasnímat ženy, muže i děti zblízka.
Dereims a jeho kameraman se ke kmeni dostali za pomocí místních kontaktů, které se s Džaravy znají více než deset let. "Kmen věděl, že přicházíme a přivítali nás. Kdybychom přišli sami, možná by nás zabili, protože se sebe snaží ochránit před vnějším světem," uvedl režisér.
V roce 2012 byl v Guardianu zveřejněn článek s videem turistů, kteří si polonahé Džaravy natáčeli jako v zoologické zahradě. Přes jejich teritorium totiž byla otevřena cesta, kudy nyní čtyřikrát denně proudí armádní konvoj s auty turistů.
"Většinou se jedná o bohaté lidi, protože dostat se sem je těžké. Berou je sem, aby si mohli vyfotit Džaravy. Sám jsem byl svědkem toho, kdy indický místní policista seřazuje děti, ženy a celé rodiny po straně cesty, aby si je turisti mohli vyfotit z okýnka, házeli jim banány a ovoce a říkali jim, ať jim zatančí," sdělil režisér.
Právě tenhle incident byl důvodem, proč byl kmen ochoten promluvit s vnějším světem. Setkat se s nimi se do té doby údajně podařilo pouze jednom etnologovi, a to patnáct let předtím.
Tohle je film o štěstí
Dokument sleduje jejich denní rituály. Od ranního probuzení, přes lov a sběr, hraní si s dětmi až po kreativní činnosti, jako je líčení nebo vytváření čelenek. "Každé ráno vstaneme a zpíváme, jsme tady tak šťastní," popisuje jedna z příslušnic kmene. A dodává, že mají vždy co dělat.
Dereims vysvětluje, že My jsme počátek lidstva není film o etniku, o jejich tradicích nebo náboženství. "Tohle je film o štěstí, protože tihle lidé jsou šťastní a volní. Zajímavé také je, že Džaravové nemají žádnou víru ani náboženství. Nemají šamanismus, žádný spiritualismus, nic takového. Džaravové jsou vlastně moderní. Existuje tam rovnoprávnost mezi muži a ženami, muž se stará o děti, zatímco žena jde lovit ryby," popsal.
Jejich štěstí však narušují pytláci i turisté. Novinář tvrdí, že potíže Džaravů nikoho nezajímají, ba co víc, cílem pytláků i indické vlády je vyhnat kmen z jejich území.
"Ve skutečnosti neexistuje žádné řešení úřadů nebo vládních činitelů. Chodí tam, aby je zničili. Pytláci jim loví zvířata, takže například, což zaznělo i ve filmu, už se u nich nevyskytují žádná prasata. Takže budou hladovět. To je indický plán - vyhnat je z území a nechat je žebrat na ulici ve městech a vyhnat je do slumů, aby mohli zabrat jejich území a udělat z toho turistický ráj," uvedl rozhořčený režisér.
Turisté fotky nahých žen Džarava prodávali jako porno
Přestože Džaravové loví jen to, co potřebují a živí se sběrem plodin, nabízí jim indická vláda i turisté různé výdobytky moderní společnosti. "Dali jim nějaké nástroje nebo mýdlo - zdroj znečištění. Taky baterku s bateriemi, které si děti strkají do pusy, protože neví, co s tím mají dělat. Taky netuší, jak nakládat s odpadem, takže v kempu mají odpadky," popsal Dereims.
Kromě toho se v současné době oblékají do pestrobarevných látek a oblečení typického pro moderní společnost. Ženám z kmene se oblečení líbí, protože chtějí vypadat hezky. Hlavní důvod, proč se začali oblékat je však méně pozitivní.
"Turisté fotili nahé ženy a tyto fotky pak prodávali na indickém trhu jako pornografii. Proto se Džaravové začali poprvé v životě stydět a poprvé v životě je napadlo, že by měli chodit oblečení," sdělil francouzský novinář.
Kromě oblečení milují domorodé ženy také čelenky, květinové věnce, perlové náhrdelníky, kterými zdobí své děti a líčení. Rozličnými ornamenty se nezdobí jen ženy, ale také muži a děti. "Naučili mě, že lidé se rádi zdobí, neboť chtějí být krásní," vysvětlil režisér.
Chtěli nás naučit žvýkat tabák
Život jedněch z nespokojenějších obyvatel světa však může skončit smutně. V současné době žije zhruba pouhých čtyři sta Džaravů. Ti, které natáčel Dereims, si i díky místní dobrovolníkům uvědomují, že pít alkohol a žvýkat nebo kouřit nabízený tabák je může zničit.
"Dali nám tabák a chtěli nás ho naučit žvýkat. Pořád to zkouší, my víme, že je to zlé. Nechceme je tady," říkají ve filmu muži z kmene.
Dereims popsal, jak navštívili jednu komunitu kuřáků a alkoholiků: "Džaravové, které jsme natáčeli jsou si vědomi toho, že to musí odmítat. Ale tak to není všude. Po cestě jsem viděl opilé Džaravy, kteří hystericky tancovali a obklopili je Indové, kteří se jim posmívali. Bylo hrozné se na to dívat."
Podle něj to není poprvé, kdy se indická vláda snaží domorodé kmeny zničit. "Udělali to tak i u jiných kmenů - vyženou je z jejich teritoria, postaví jim domy, dají jim alkohol, sterilizují ženy a oni pak postupně vymírají. A stejný plán mají i pro Džaravy. Odehrává se tam vlastně etnocida," sdělil režisér s tím, že doufá, že film na problém upozorní a vzbudí pozornost nejen lidí, ale taky třeba Spojených národů.
Se zánikem Džaravů totiž zmizí také svědectví o první lidské rase. Kmen byl totiž první, jenž před 70 tisíci lety opustil Afriku a usídlil se na asijském kontinentu. Filmař proto spustil petici a doufá, že ji podepíše dostatečný počet lidí na to, aby měla nějaký dopad.
Za Džaravy se však již zřejmě nepodívá. Kvůli opletačkami s místní policií, která při poslední návštěvě na území chytila jejich spolupracovníky, i indickými činiteli mají zřejmě do konce života zákaz vstupu na indické území.
"Do Indie už se nemůžeme vrátit. Možná až s novou vládou. Momentálně je u moci BJP, což je nacionalistická strana. Takže možná, pokud se situace změní, budeme se moci vrátit. Ale myslím si, že bychom se neměli vracet, protože Džaravové nechtějí mít kontakt s vnějším světem a my bychom to měli respektovat," uzavřel režisér.
Snímek My jsme počátek lidstva je k vidění v rámci festival Jeden svět 2017, který se v současné době přesunul do regionů.
