Francouz natočil zpověď nejstarších potomků lidí na světě. Kmeni Džaravů hrozí vyhynutí

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
Aktualizováno 20. 3. 2017 19:14
Nejstarší potomci lidí na světě - Džaravové jsou v ohrožení. Poslední zhruba čtyřstovka členů žije v izolované části Andamanských ostrovů a bojuje o své území i existenci s turisty a indickou vládou. Nejspokojenější lidi na světě ohrožují nejen pytláci, ale také návštěvníci nabízející jim alkohol či tabák. Fascinující kmen by tak mohl brzy vymizet a s ním i důkaz o tom, že první lidé opustili Afriku před 70 tisíci lety. Francouzský režisér Alexandre Dereims apeluje na svět, aby se pokusil jeden z nejstarších kmenů na světě zachránit.
My jsme počátek světa, Jeden svět 2017
My jsme počátek světa, Jeden svět 2017 | Foto: Jeden svět 2017

Francouzský novinář a dokumentarista Alexandre Dereims, držitel ceny Alberta Londrese (francouzské ocenění pro novináře), se filmu o Džaravech věnoval celkem pět let. Zajímal ho jejich boj s okolním světem a pokrytectví indické vlády, jež tvrdí, že je chrání. "Indická vláda tvrdí, že se chtějí asimilovat, ale nikdo se je na tohle nikdy nezeptal. Proto jsem se tam s kameramanem vydal," popsal režisér.

Na Andamanské ostrovy, nacházející se v Bengálském zálivu mezi Indií a Myanmarem, se dnes dá dostat velice snadno. Létá se tam například z indické Kalkaty. Teritorium Džaravů je však těžko přístupné. "Musíte se tam dopravit na malé loďce a dávat si pozor na indické hlídky a jít celé dny džunglí. Ale to je součást cesty," popsal režisér. Za vstup na jejich území přitom hrozí až sedm let vězení.

O domorodém kmeni, který na ostrovech žije tisíce let, se režisér dozvěděl v roce 2001. Podle něj jsou Džaravové jeden z posledních indických kmenů žijících divoce a svobodně v přírodě.

Druhý svět je zlý

"Druhý svět je zlý," tvrdí příslušníci kmene v dokumentu a dodávají, že s okolním světem nechtějí být ve spojení. Přesto filmová kamera dokázala nasnímat ženy, muže i děti zblízka.

Dereims a jeho kameraman se ke kmeni dostali za pomocí místních kontaktů, které se s Džaravy znají více než deset let. "Kmen věděl, že přicházíme a přivítali nás. Kdybychom přišli sami, možná by nás zabili, protože se sebe snaží ochránit před vnějším světem," uvedl režisér.

My jsme počátek světa, Jeden svět 2017
My jsme počátek světa, Jeden svět 2017 | Foto: Jeden svět 2017

V roce 2012 byl v Guardianu zveřejněn článek s videem turistů, kteří si polonahé Džaravy natáčeli jako v zoologické zahradě. Přes jejich teritorium totiž byla otevřena cesta, kudy nyní čtyřikrát denně proudí armádní konvoj s auty turistů.

"Většinou se jedná o bohaté lidi, protože dostat se sem je těžké. Berou je sem, aby si mohli vyfotit Džaravy. Sám jsem byl svědkem toho, kdy indický místní policista seřazuje děti, ženy a celé rodiny po straně cesty, aby si je turisti mohli vyfotit z okýnka, házeli jim banány a ovoce a říkali jim, ať jim zatančí," sdělil režisér.

Právě tenhle incident byl důvodem, proč byl kmen ochoten promluvit s vnějším světem. Setkat se s nimi se do té doby údajně podařilo pouze jednom etnologovi, a to patnáct let předtím.

Tohle je film o štěstí

Dokument sleduje jejich denní rituály. Od ranního probuzení, přes lov a sběr, hraní si s dětmi až po kreativní činnosti, jako je líčení nebo vytváření čelenek. "Každé ráno vstaneme a zpíváme, jsme tady tak šťastní," popisuje jedna z příslušnic kmene. A dodává, že mají vždy co dělat.

Dereims vysvětluje, že My jsme počátek lidstva není film o etniku, o jejich tradicích nebo náboženství. "Tohle je film o štěstí, protože tihle lidé jsou šťastní a volní. Zajímavé také je, že Džaravové nemají žádnou víru ani náboženství. Nemají šamanismus, žádný spiritualismus, nic takového. Džaravové jsou vlastně moderní. Existuje tam rovnoprávnost mezi muži a ženami, muž se stará o děti, zatímco žena jde lovit ryby," popsal.

Jejich štěstí však narušují pytláci i turisté. Novinář tvrdí, že potíže Džaravů nikoho nezajímají, ba co víc, cílem pytláků i indické vlády je vyhnat kmen z jejich území.

"Ve skutečnosti neexistuje žádné řešení úřadů nebo vládních činitelů. Chodí tam, aby je zničili. Pytláci jim loví zvířata, takže například, což zaznělo i ve filmu, už se u nich nevyskytují žádná prasata. Takže budou hladovět. To je indický plán - vyhnat je z území a nechat je žebrat na ulici ve městech a vyhnat je do slumů, aby mohli zabrat jejich území a udělat z toho turistický ráj," uvedl rozhořčený režisér.

Turisté fotky nahých žen Džarava prodávali jako porno

Přestože Džaravové loví jen to, co potřebují a živí se sběrem plodin, nabízí jim indická vláda i turisté různé výdobytky moderní společnosti. "Dali jim nějaké nástroje nebo mýdlo - zdroj znečištění. Taky baterku s bateriemi, které si děti strkají do pusy, protože neví, co s tím mají dělat. Taky netuší, jak nakládat s odpadem, takže v kempu mají odpadky," popsal Dereims.

My jsme počátek světa, Jeden svět 2017
My jsme počátek světa, Jeden svět 2017 | Foto: Jeden svět 2017

Kromě toho se v současné době oblékají do pestrobarevných látek a oblečení typického pro moderní společnost. Ženám z kmene se oblečení líbí, protože chtějí vypadat hezky. Hlavní důvod, proč se začali oblékat je však méně pozitivní.

"Turisté fotili nahé ženy a tyto fotky pak prodávali na indickém trhu jako pornografii. Proto se Džaravové začali poprvé v životě stydět a poprvé v životě je napadlo, že by měli chodit oblečení," sdělil francouzský novinář.

Kromě oblečení milují domorodé ženy také čelenky, květinové věnce, perlové náhrdelníky, kterými zdobí své děti a líčení. Rozličnými ornamenty se nezdobí jen ženy, ale také muži a děti. "Naučili mě, že lidé se rádi zdobí,  neboť chtějí být krásní," vysvětlil režisér.

Chtěli nás naučit žvýkat tabák

Život jedněch z nespokojenějších obyvatel světa však může skončit smutně. V současné době žije zhruba pouhých čtyři sta Džaravů. Ti, které natáčel Dereims, si i díky místní dobrovolníkům uvědomují, že pít alkohol a žvýkat nebo kouřit nabízený tabák je může zničit.

"Dali nám tabák a chtěli nás ho naučit žvýkat. Pořád to zkouší, my víme, že je to zlé. Nechceme je tady," říkají ve filmu muži z kmene.

Dereims popsal, jak navštívili jednu komunitu kuřáků a alkoholiků: "Džaravové, které jsme natáčeli jsou si vědomi toho, že to musí odmítat. Ale tak to není všude. Po cestě jsem viděl opilé Džaravy, kteří hystericky tancovali a obklopili je Indové, kteří se jim posmívali. Bylo hrozné se na to dívat."

My jsme počátek světa, Jeden svět 2017
My jsme počátek světa, Jeden svět 2017 | Foto: Jeden svět 2017

Podle něj to není poprvé, kdy se indická vláda snaží domorodé kmeny zničit. "Udělali to tak i u jiných kmenů - vyženou je z jejich teritoria, postaví jim domy, dají jim alkohol, sterilizují ženy a oni pak postupně vymírají. A stejný plán mají i pro Džaravy. Odehrává se tam vlastně etnocida," sdělil režisér s tím, že doufá, že film na problém upozorní a vzbudí pozornost nejen lidí, ale taky třeba Spojených národů.

Se zánikem Džaravů totiž zmizí také svědectví o první lidské rase. Kmen byl totiž první, jenž před 70 tisíci lety opustil Afriku a usídlil se na asijském kontinentu. Filmař proto spustil petici a doufá, že ji podepíše dostatečný počet lidí na to, aby měla nějaký dopad.

Za Džaravy se však již zřejmě nepodívá. Kvůli opletačkami s místní policií, která při poslední návštěvě na území chytila jejich spolupracovníky, i indickými činiteli mají zřejmě do konce života zákaz vstupu na indické území.

"Do Indie už se nemůžeme vrátit. Možná až s novou vládou. Momentálně je u moci BJP, což je nacionalistická strana. Takže možná, pokud se situace změní, budeme se moci vrátit. Ale myslím si, že bychom se neměli vracet, protože Džaravové nechtějí mít kontakt s vnějším světem a my bychom to měli respektovat," uzavřel režisér.

Snímek My jsme počátek lidstva je k vidění v rámci festival Jeden svět 2017, který se v současné době přesunul do regionů.

Na Andamanských ostrovech, daleko v Indickém oceánu, žije kmen Džarava. Dnes se posledních 400 příslušníků kmene snaží chránit svůj ráj. | Video: Jeden svět
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Platy učitelů vzrostou v příštím roce o devět procent, oznámil ministr Plaga

Rozpočet na ně by se tak měl zvýšit meziročně o 11 miliard korun. Dohodli se na tom v pondělí ministr školství Robert Plaga a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). O miliardu korun by měl narůst rozpočet vysokých škol a o 1,3 miliardy peníze na neinvestiční výdaje, ze kterých se platí mimo jiné doprava na školy v přírodě. Letos hospodaří ministerstvo školství se zhruba 214 miliardami korun.

Na devítiprocentním růstu platů učitelů pro rok 2021 se Plaga se Schillerovou dohodl již loni při přípravě střednědobého výhledu rozpočtu. Podle nich tak vláda dodrží svůj slib, že průměrný hrubý plat učitele vzroste v příštím roce na 45 000 korun. Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38 951 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla 34 077 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy