(2. díl seriálu) - "V izraelských věznicích je momentálně asi 4200 Palestinců, alespoň podle zprávy humanitární organizace B’Tselem z února 2021," konstatuje fotograf Antonio Faccilongo. Mnozí z vězňů byli odsouzeni k více než dvacetiletým trestům.
Ten, kdo chce palestinského vězně navštívit, musí zvládnout řadu úředních úkonů a vyhovět přísným pravidlům. "Návštěvníci se s nimi obvykle mohou vidět pouze přes průhlednou přepážku a mluvit jen přes telefon," říká fotograf pracující pro agenturu Getty.
Sebemenší tělesný kontakt s vězněm je zakázán. Jediný, koho se toto nařízení netýká, jsou děti do deseti let. Těm je při každé návštěvě povoleno deset minut, během kterých mohou obejmout své příbuzné.
Jak uvádí Antonio Faccilongo, který byl za svůj soubor fotografií nominován na World Press Photo v kategorii dlouhodobých projektů, někdy po roce 2000 začali vězni odsouzení k dlouhodobým trestům pašovat sperma - například ukryté v dárcích, které dávali dětem během návštěvy. Doufali, že díky tomu budu moci s manželkami počít potomky. Zvláštní kontraband maskovali nejrůznějším způsobem - v psacích perech, v plastových obalech od sladkostí, v čokoládových tyčinkách. Ženy se pak snaží otěhotnět s pomocí lékařů a metod asistované reprodukce.
Jedním z takto narozených dětí je podle fotoreportéra například potomek Abdula Karima Rimawiho, který byl v roce 2001 potrestán pětadvaceti lety vězení za podíl na vraždě izraelského ministra pro turistiku Rechav'ama Ze'eviho.
"Zpráva neziskové organizace Middle East Monitor uvádí, že tak bylo doposud počato celkem 96 dětí," konstatuje Faccilonga. Sérii fotografií nazval Habibi. "To v arabštině znamená má láska," vysvětluje. "Jde o kroniku milostných příběhů na pozadí nejdelšího a nejkomplikovanějšího konfliktu v moderní historii," dodává. Snaží se zachytit konkrétní dopady konfliktu na palestinské rodiny, aniž by se přikláněl na jednu nebo druhou stranu.
V seriálu o nominacích na World Press Photo postupně představujeme nominované fotografy a jejich práci. Jde o přehlídku toho nejlepšího a nezajímavějšího ze soudobé fotožurnalistiky. Předchozí díl najdete zde:
Když vám miminko přijde poštou. Fenomén reborn na fotkách z World Press Photo
