Lidé dávají přírodě zabrat. Špičkové fotky ze světové soutěže jsou důkazem

Lidé dávají přírodě zabrat. Špičkové fotky ze světové soutěže jsou důkazem
Laurent Ballesta (Francie): V hlubokých vodách u francouzského pobřeží Středozemního moře, mezi černými studenovodními korály, narazil Laurent Ballesta na neskutečnou podívanou - živé společenství tisíců krevet jednorohých. Čestné uznání v kategorii Podvodní fotografie.
Gagana Mendis Wickramasinghe (Srí Lanka): Mláďata papouška alexandra malého vykukují z hnízda na otce, který se vrací s potravou. Desetiletý Gagana papoušky pozoroval a fotografoval v době lockdownu z balkonu bytu, ve kterém žije s rodiči. Čestné uznání v kategorii do 10 let.
Douglas Gimesy (Austrálie): Ošetřovatel pečuje o mládě kaloně australského. Bylo jen tři týdny staré, když je lidé našli ležet na zemi v australském Melbourne. Kaloni australští trpí rozsáhlými požáry buše, které je vyhánějí do měst. Čestné uznání v kategorii Fotožurnalistika.
Gheorghe Popa (Rumunsko): Snímek z dronu zachycuje detail říčky v údolí kolem vesnice Geamana. Obrazec, který na první pohled vypadá krásně, je ve skutečnosti výsledkem odpadu proudícího do řeky z nedalekého dolu na měděnou rudu a zlato. Čestné uznání v kategorii Příroda jako umění.
Foto: Buddhilini de Soyza, Wildlife Photographer of the Year
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
16. 9. 2021 6:00
Snímky z nejprestižnější světové soutěže fotografů přírody ukazují naději i zmar. Letošní ročník na jedné straně ukazuje fotky plné naděje, zachycující například návrat téměř vyhynulých rysů iberských do přírody. Najdete ale mezi nimi také otrávenou řeku v Rumunsku nebo neuvěřitelnou spoušť, kterou způsobuje průmyslový rybolov. Podívejte se ve fotogalerii.

Letos se uskutečnil už 57. ročník soutěže Wildlife Photographer of the Year a její organizátoři z londýnského Přírodopisného muzea (Natural History Museum) zveřejnili jako ochutnávku před vyhlášením výsledků několik snímků, které obdržely čestná uznání. Celkoví vítězové budou i v tomto roce vyhlášeni on-line, a to 12. října ve streamu přímo z Přírodopisného muzea. 

Porota měla ještě složitější práci než v předchozích ročnících, od fotografů z 95 zemí světa letos totiž přišlo více než 50 tisíc snímků. 

"Kvalita příspěvků byla letos celkově tak vysoká, až nás to ohromilo," konstatovala předsedkyně poroty Roz Kidman Coxová. Je třeba si uvědomit, že hovoří o nejprestižnější soutěži fotografů přírody na světě, které se účastní renomovaní profesionálové i špičkoví fotoamatéři. Úroveň vítězných fotografií je tedy už tak každý rok naprosto špičková. 

Extrémně vysoká kvalita zaslaných snímků je podle Coxové o to pozoruhodnější, že letos jejich autoři měli jen omezené možnosti někam vycestovat kvůli koronavirové pandemii. 

"Tyto výjimečné snímky ukazují bohatost a mnohotvárnost života na zemi a vzbuzují zvědavost i úžas," řekl ředitel muzea Doug Gurr. "Vyprávějí příběh planety, která je vystavena silnému tlaku. Soutěž Wildlife Photographer of the Year ukazuje, jakým zásadním a okamžitým výzvám dnes čelíme, a a objasňuje, že bychom měli jednat, dokud to ještě jde," dodal. 

Krátce po vyhlášení výsledků (tedy 15. října) začne v Přírodovědném muzeu výstava, na které bývá vždy k vidění 100 nejlepších snímků. Určitě stojí za vidění, pokud by se v té době někdo z České republiky chystal do Londýna. Je ovšem potřeba podotknout, že je dobré koupit si lístky on-line a předem, zvláště víkendy budou pravděpodobně vyprodané. 

Další ročník soutěže se otevře v pondělí 18. října a přihlašování fotografií do soutěže bude možné až do 9. prosince. 

Soutěž můžete sledovat i na sociálních sítích:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Evropská komise chystá kvůli kartelovým dohodám další razie ve firmách

Evropská komise (EK) chystá další razie ve firmách, které podezírá z uzavírání kartelových dohod. V pátek to řekla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má na starosti i hospodářskou soutěž. Kritizovala také ilegální dohody, které firmy uzavírají mezi sebou a ve kterých si vzájemně slibují, že si nebudou přetahovat zaměstnance.

Komise minulý týden provedla razii ve firmách Stora Enzo a UPM, které patří k největším producentům buničiny v Evropě, a také ve firmě Metsa Fibre, která patří do skupiny Metsa Board. Byly to první takové akce za dva roky, plány na dřívější inspekce překazila pandemie.

Firmy, u kterých má komise podezření z účasti na dalších kartelových dohodách, by měly návštěvu vyšetřovatelů očekávat už brzy, řekla Vestagerová. "A to bude jen začátek série razií, které plánujeme na příští měsíce - chápejte, že nemohu říct kdy nebo kde přesně to bude," řekla komisařka na konferenci, kterou v Římě zorganizoval italský antimonopolní úřad.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 50 minutami

Při požáru výrobny střelného prachu na jihu Ruska zemřelo 17 lidí

O život v pátek ráno přišlo 17 lidí a dalších devět utrpělo zranění při explozi a následném požáru ve výrobně střelného prachu na jihu evropské části Ruska. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na sdělení ministerstva pro mimořádné události a mluvčí oblastní záchranné služby.

Informace o neštěstí, které se odehrálo v městečku Lesnoj v Rjazaňské oblasti, se od začátku rozcházely. Postupně rostl počet zraněných i mrtvých. Ministerstvo pro mimořádné události původně sdělilo, že zemřelo sedm lidí a deset utrpělo zranění, z toho jeden člověk vážná. Mimo to nebyl znám osud devíti osob. Hasiči po zlikvidování požáru z trosek zcela zničené budovy postupně vyprostili těla všech obětí, které zemřely na místě. Poslední podle agentury TASS až později odpoledne.

Předtím v popáleninovém centru oblastní metropole Rjazaně zemřel jeden z poraněných. Podle resuscitačního týmu, který muže transportoval, utrpěl popáleniny na 80 procentech povrchu těla.

Podle ministerstva pro mimořádné situace neštěstí v dílně vyrábějící střelný prach závodu Elastik v Rjazaňské oblasti zavinilo "porušení technologického procesu".

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Polská média hlásí devátého mrtvého z řad migrantů na hranici s Běloruskem

Polská pohraniční stráž v pátek nalezla v pásmu u hranic s Běloruskem, ve kterém platí výjimečný stav, mrtvého muže. Jde o devátou smrt na polsko-běloruské hranici, uvedl list Gazeta Wyborcza na svém webu. "Dehydrovaní, hladoví, promrzlí uprchlíci, které denně nacházejí aktivisté mimo pásmo výjimečného stavu, hovoří o tom, že v pohraničních lesích je mrtvol více," napsal deník.

Policie se nyní snaží identifikovat mrtvého muže, jehož tělo našla hlídka pohraniční stráže u vsi Kuścińce v pohraničním pásmu. Mluvčí pohraniční stráže uvedla jen, že hlídka našla mrtvolu v lese. Policie zatím neví, kolik let mrtvému muži bylo a jaké byl národnosti.

Deník připomněl, že nedaleko od místa nynějšího nálezu objevil policejní vrtulník mrtvolu 24letého Syřana. Před dvěma dny potápěči vylovili z Bugu tělo 19letého Syřana. Jeho společník přežil a doplaval na polský břeh pohraniční řeky. Tvrdil, že do řeky je strčili běloruští pohraničníci. Ještě dříve bylo na polsko-běloruské hranici zaznamenáno nejméně šest úmrtí. Zemřel mimo jiné 16letý Iráčan.

Polské úřady jsou na informace o mrtvých migrantech skoupé, prokuratura tento týden vydala jen krátké komuniké o pitvě tří mužů ve věku od 20 do 40 let, kteří zemřeli pravděpodobně podchlazením. V Bělorusku, u hranic s Polskem, našla tamní pohraniční hlídka tělo mrtvé ženy, u které byla trojice dětí a dva dospělí. Ti podle Bělorusů vypověděli, že je Poláci se zbraní v ruce donutili vrátit se do Běloruska, přičemž museli odtáhnout mrtvou ženu.

Výjimečný stav v pohraničním pásmu byl prodloužen do počátku prosince. Zatím ani novináři, ani humanitární organizace nesmějí do pásma vstoupit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy