Vysekat díry, zaplavat si pod ledem. Čeští otužilci si na jezeře splnili mrazivý sen

Vysekat díry, zaplavat si pod ledem. Čeští otužilci si na jezeře splnili mrazivý sen
Letošní silné mrazy umožnily několika členům největšího otužileckého klubu v Česku splnit si sen a zaplavat si pod ledem. Vybrali si k tomu jezero Lhota nedaleko Brandýsa nad Labem. Ve své reportáži je přitom zachytil fotograf Jan Jirkovský.
Mezi dírami jsou natažené provazy, které pomáhají plavcům v orientaci pod ledem. Navíc jsou sami jištěni lanem uvázaným kolem pasu.
Otužilci si v ledu vysekali čtyři takovéto díry a proplavávali mezi nimi.
Plavání pod ledem na jezeře Lhota.
Foto: Jan JIrkovský
vot Michal Štengl, Jan JIrkovský, vot
23. 2. 2021 6:00
Letošní silné mrazy umožnily několika členům největšího otužileckého klubu v Česku splnit si sen a zaplavat si pod ledem. Vybrali si k tomu jezero Lhota nedaleko Brandýsa nad Labem. Ve své reportáži je přitom zachytil fotograf Jan Jirkovský.

Otužování se i přispěním nemoci covid-19 stalo novým českým národním sportem. Bez přehánění - je to fenomén doby. Zatímco nováčci jsou spokojení, když si mohou vysekat v ledu díru a na pár sekund se ponořit do ledové vody, pro některé dlouholeté otužilce se konečně naskytla příležitost si takových děr vysekat víc a vyzkoušet si plavbu pod ledem.

"Zaplavat si pod ledem je věc, o které sním už hodně dlouho. Teprve letošní zima nám k tomu dala ty správné podmínky," říká Jakub Valníček z I. plaveckého klubu otužilců Praha, který celou akci zorganizoval. V týdnu, kdy venkovní teploty padaly pod -10 °C, jezdil opakovaně na Lhotu, vysekával otvor do ledu a kontroloval jeho tloušťku.

Den D byl stanoven na sobotu 13. února. Otužilci se u jezera Lhota sešli v pravé poledne. I když svítilo slunce, venkovní teplota byla -8 °C. Nejprve si v těsné blízkosti břehu vysekali čtyři trojúhelníkové otvory vzdálené od sebe několik metrů.

Proč zrovna trojúhelníkové? "Jednak se snáze vysekává, hlavně se ale z trojúhelníkového otvoru mnohem jednodušeji vylézá ven než z kruhového," vysvětluje otužilec Jaroslav Pekárek. 

Při podobných akcích je samozřejmě velmi důležité zajistit bezpečnost účastníků. Mezi jednotlivými otvory byl natažen vodicí provaz, který plavci pod vodou pomáhal v orientaci. Každý, kdo se ponořil do vody, byl navíc jištěný i lanem přivázaným kolem pasu. "Pokud by bylo třeba, okamžitě plavce můžeme vytáhnout k nejbližšímu otvoru vysekanému v ledu," popsal bezpečnostní opatření Jakub Valníček. U každého otvoru navíc stál jeden člověk připravený okamžitě skočit do vody.

Než se člověk vydá pod led, nejprve musí na chvíli "vydýchat" studenou vodu, která měla 2,5 °C. "Zvenku to vypadá, že otvory jsou blízko od sebe, ale dole pod hladinou se zdají být docela daleko," přiznává Miloš Paseka poté, co postupně proplaval pod ledem mezi všemi otvory tam a zpátky.

"Důležitá je psychika, člověk nesmí panikařit. Základem je klidný a plynulý pohyb," vysvětluje Zdeněk Tlamicha, zkušený otužilec, který ve štafetě přeplaval Severní kanál nebo Beringovu úžinu. "Bylo to něco neskutečného, to se nedá popsat," svěřuje se se svými pocity Kristýna Dyková.

"Absolutně si nedovedu představit, jak někdo dokáže plavat pod ledem přes osmdesát metrů," naráží na snahu českého freedivera Davida Vencla překonat světový rekord v plavání pod ledem Michal Štengl, který se pod led ponořil jako první.

"Šílenci", kteří podplavávali led, samozřejmě vzbudili pozornost lidí, kteří na jezeře bruslili nebo si vyjeli na běžky do okolních lesů. Někteří se nechali inspirovat a vlezli si do vody také.

Více fotografií a informací najdete zde:

 

Právě se děje

před 28 minutami

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy