Vesmír, který nás fascinuje. Nová výstava ve Fotograf Gallery ukazuje i fotky Remka

Vesmír, který nás fascinuje. Nová výstava ve Fotograf Gallery ukazuje i fotky Remka
Rudolf Sikora, PF 1982, 1981, serigrafie, Galerie Artandconcept
Katarína Poliačiková (2013/2021), fotografická instalace, archivní digitální tisk
Rudolf Sikora, Autoportrét, z cyklu Antropický princip, 1985, serigrafie, Galerie Artandconcept
Katarína Poliačiková (2013/2021), fotografická instalace, archivní digitální tisk
Foto: Jiří Kruliš (ČTK), Fotograf Gallery 2021
Foto
22. 11. 2021 14:50
Pražská Fotograf Gallery zakončí rok 2021 skupinovou výstavou Československá astrofotografie, která se zaměřuje na uměleckou fascinaci vesmírem. Kurátorka Hana Buddeus se v koncepci výstavy opírá o československé prostředí a umělce. Na výstavě jsou jak historické fotografie (zachycují například prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka), tak moderní díla, která s tématem vesmíru pracují.

"Fascinace noční oblohou je pravděpodobně starší než lidstvo samo. Za určitých předpokladů by bylo možné tvrdit, že snímky noční oblohy jsou starší než fotografie sama, protože Louis Daguerre prý pořídil záběry noční oblohy ještě před oficiálním vyhlášením vynálezu," vysvětluje kurátorka Hana Buddeus.

Pro výstavu vybrala díla osmi českých a slovenských autorů a autorek. Jsou mezi nimi zastoupeny jak archivní, tak současné fotografie. Ve spodním prostoru galerie je umístěna instalace Richarda Loskota vytvořená za pomoci kyanotypie. Jedná se o historickou fotografickou techniku, která je založena na použití železitých solí, které reagují na světlo. Výsledný obraz získává výrazně modrý nádech. 

Z dalších fotografických a reprodukčních technik se ke slovu dostanou např. serigrafie (umělecké sítotisky). Dílo Realita kozmu slovenského konceptuálního umělce Stana Filka představuje napětí mezi východem a západem, realitu, která provázela dobývání vesmíru v druhé polovině dvacátého století.

"Hvězdné války" mezi USA a zeměmi východního bloku na výstavě dokreslují také snímky Jiřího Kruliše, zachycující Vladimíra Remka. První a jediný Čechoslovák ve vesmíru není na fotografiích zobrazen v pozici dobyvatele, ale při tréninku v sovětském hvězdném městečku.

Možnosti a meze vesmírné imaginace ve svém díle zkoumá i Zbyněk Baladrán. Divokou privatizaci 90. let minulého století využil jako paralelu k současnému podnikatelskému dobývání vesmíru.

Na proměny naší perspektivy v čase pak poukazuje Katarína Poliačiková, která svou instalaci sestavila z pohledů do vesmíru ze slovenské astronomické publikace z osmdesátých let a z identických pohledů z archivu NASA z roku 2013.

Na výstavě je zastoupeno i několik prací Rudolfa Sikory, které se zaměřují na otázky související s pozicí člověka ve vesmíru: Odkud přicházíme? Kde jsme? Kam jdeme? Je vesmír v nás?

O výstavě:

Československá astrofotografie. Fotograf Gallery, Praha 1, Jungmannova 7. Výstava potrvá do 23. ledna 2022. Kurátorka: Hana Buddeus, vystavující autoři: Zbyněk Baladrán, Stano Filko, Michal Kern, Jiří Kruliš, Richard Loskot, Katarína Poliačiková, Štěpánka Sigmundová, Rudolf Sikora.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Lukašenko vyřeší problém s migranty na polských hranicích do konce roku, slíbil

Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.

"Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu," uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože "humanitární koridor" vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy