Neobyčejné snímky ze 70. let: Drsný život v nejvýchodnější vsi Československa

Neobyčejné snímky ze 70. let: Drsný život v nejvýchodnější vsi Československa
„Tady v Čechách bylo mnohem těžší se k lidem přiblížit než tam. Navíc mne zajímalo to odlišné – takovou vesnici už bylo i tehdy v Čechách těžké najít,“ říká Pavel Vavroušek.
Lidé v kraji, kde ležela vesnice Nová Sedlica, pracovali s hospodářskými zvířaty a jejich čas se odvíjel v rytmu střídajících se ročních dob a pravoslavných svátků.
Velmi působivé jsou Vavrouškovy snímky místního pohřbu. Zde je vidět stříhání závoje, aby pozůstalí mohli naposledy uvidět tvář zesnulé.
Autor snímků si vybíral to mizející a ohrožené. Podařilo se mu zachytit atmosféru "poslední vesnice".
Foto: Pavel Varoušek / Ukázka z nedávno vydané fotografické knihy od Pavla Vavrouška "Nová Sedlica", kterou na konci roku 2021 v Praze vydalo nakladatelství PositiF.
Dan Poláček Tomáš Vocelka Dan Poláček, Tomáš Vocelka
19. 1. 2022 6:00
Přes čtyřicet let staré fotografie Pavla Vavrouška vyprávějí příběh původní a snad i poslední autentické vesnice, nezasažené turistikou ani globalizací. Jeho snímky pořízené v nejvýchodnější vesnici Československa Nové Sedlici ukazují svět, který už dávno zmizel, ale někteří lidé si ho ještě pamatují ze svého dětství. Nyní si ho můžeme připomenout díky nové knize a výstavě v pražské Leica Gallery.

Okamžiky, které významně ovlivní váš život, bývají často obyčejné a nenápadné. Přesně tak to bylo i v případě Pavla Vavrouška, který se v roce 1971 zastavil s kamarády na vandru v Nové Sedlici na východě Slovenska. "Seděli jsme tam v hospodě a po nějaké době za námi přišly děti vyřídit vzkaz od paní Zimovčákové, že jestli potřebujeme někde přespat, tak můžeme u nich," říká fotograf.

Do vesnice ležící v místech, kde se dnes setkává slovenská, polská a ukrajinská hranice, pak jezdil fotografovat po dalších deset let. Podařilo se mu díky tomu vytvořit unikátní záběry světa, který už nenávratně zmizel. "Fotografoval v prostředí ještě nezasaženém unifikující globalizací, bez turistů. Chtěl zachytit tu jednu, původní a snad i poslední vesnici, poslední vesničany. Předkládá nám obecný obraz tradiční vesnice jakoby mimo čas," uvádí historik umění Tomáš Pospěch, který je spoluautorem knihy a kurátorem výstavy pražské v Leica Gallery.

Fotograf Vavroušek věnoval knihu "památce tety Zimovčákové a obci Nová Sedlica, s díky za krásné chvíle i rána s bolavou hlavou". Řazení fotografií v knize, kterou vydalo nakladatelství PositiF, odráží tradiční zemědělský běh života - od jara do zimy. Snímky odrážejí běžný život, práci na polích, tradiční svátky, zabijačky, svatbu i pohřeb. 

"Ještě dnes, po padesáti letech, když se řekne na vesnicích pod Bukovskými vrchy fotograf, lidé si vybaví Pavla Vavrouška. Natolik se svými příjezdy zapsal do paměti zdejších lidí," říká kurátor Tomáš Pospěch.

"Měli svoje políčka, pracovali v lese nebo jezdili na pilu," vzpomíná Pavel Vavroušek na tehdejším život na vsi. Záměrně nefotografoval negativní jevy, jako alkoholismus nebo špatné bytové podmínky, nesnažil se ani o zachycení vlivu tehdejšího režimu na lidi a jejich životy.

Jeho snímky mapují mizející svět, běžný život včetně tradic, oslav i soukromých rodinných momentů, pohřby nevyjímaje. "Neměli tam hrobníka, takže se v kopání střídaly jednotlivé rodiny podle domovních čísel," popisuje a vzpomíná, že si lidé v Nové Sedlici sami postavili i nový kostel. "Jen tak, beze všech plánů," poznamenává. 

O knize: Pavel Vavroušek - Nová Sedlica

Pavel Vavroušek: Nová Sedlica (obálka knihy z vydavatelství PositiF)
Foto: Tomáš Pospěch

Vydalo nakladatelství PositiF (www.positif.cz). Autorem fotografií je Pavel Vavroušek, výběr fotografií a text je prací historika umění Tomáše Pospěcha. 124 černobílých fotografií, 168 stran, pevná šitá vazba s přebalem, rok vydání 2021. K dispozici je i limitovaná edice.

Na svých fotografiích zachytil i staré vánoční zvyky - třeba ten, kdy se šli lidé po štědrovečerní večeři umýt do potoka a pak zamířili s výslužkou do maštale za zvířaty. Snímky zobrazují i takzvané "betlémovce", mladíky ve věku zhruba od 13 do 17 let, kteří chodili od chalupy k chalupě a vybírali na kostel. 

K velmi působivým snímkům ze série patří mimo jiné i záběry, které popisují poslední okamžiky starého a nemocného koně. Muž na něj míří puškou, padne výstřel, zvíře se hroutí k zemi… a o zbytek se během pár dní postará divoká zvěř.

"Když máte dostihového koně, který vám vydělal deset milionů, tak ho necháte dožít ve stáji, jenže něco takového na vesnici nebylo možné, byť měli svá zvířata v úctě," vysvětluje Vavroušek, podle kterého se dnes snažíme smrt vytěsnit se svého uvažování jak u zvířat, tak i u lidí. "Ten kůň měl dvacet jedna let, ničeho se nebál, nevěděl, co se mu stane, bylo to pro něj milosrdnější než třeba pro prase na zabijačce, které tušilo, co přijde, a kvičelo už pár minut předem," říká. Zvíře pak neodvezli do kafilerie, všechno vyřešila dravá zvěř.

Foto: Pavel Varoušek / Ukázka z nedávno vydané fotografické knihy od Pavla Vavrouška "Nová Sedlica", kterou na konci roku 2021 v Praze vydalo nakladatelství PositiF.

O autorech knihy

Pavel Vavroušek (* 1946 v Praze) absolvoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou (1964) a mimořádné studium fotografie na FAMU (1975-1981). Od roku 1964 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu telekomunikací v Praze. Dokumentární momentce se věnuje od roku 1971. Jeho hlavním dlouhodobým tématem v sedmdesátých letech byla rusínská vesnice Nová Sedlica, nejvýchodnější obec tehdejšího Československa. Soubor o této vesnici předložil jako závěrečnou práci na FAMU a díky kurátorce Anně Fárové jej vystavil v Činoherním klubu a na společné výstavě 9&9 v Plasích.

Tomáš Pospěch (* 1974) je pedagog, fotograf, historik umění a kurátor. Vystudoval Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1997 je zaměstnán jako pedagog na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a je také kurátorem sbírky fotografie Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Listování knihou Pavel Vavroušek: Nová Sedlica | Video: Tomáš Pospěch, nakladatelství PositiF
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Na facebooku o tom dnes informovala Učená společnost ČR, jejímž členem Petráň byl. Petráň společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Vědec Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Svůj přelomový vynález Petráň a Hadravský, kteří v 60. letech působili na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, patentovali v roce 1967 ve Spojených státech. Publikovali ho v roce 1968 ještě před okupací Československa. Po srpnové okupaci Petráň upadl v nemilost, neboť v době Pražského jara sympatizoval s reformními politiky. Svůj mikroskop pak musel vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně. Kvůli tomu vzniklo jen několik kusů přístroje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při izraelském náletu u Tartúsu zahynuli podle Damašku tři syrští vojáci

Při dnešním izraelském náletu na oblast u syrského pobřežního města Tartús přišli o život tři syrští vojáci a další tři byli zraněni. Oznámila to syrská armáda. Televizní stanice Al-Arabíja předtím uvedla, že izraelská vojenská letadla zaútočila na Tartús a před vypálením střel letěla nad libanonským pobřežím. Izraelská armáda své operace v Sýrii nechává bez komentáře. Útočí hlavně na cíle spojené se spojenci syrské vlády, což je Írán a libanonský Hizballáh. Agentura Reuters napsala, že se k Tartúsu blíží loď, která veze z Ukrajiny obilí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy