Fotografující krabice, která přinesla revoluci. Najednou mohl fotit úplně každý

Kruhové snímky z fotoaparátu Kodak z roku 1888 znamenaly revoluci. Prohlédnout si je můžete v této galerii.
Žena jedoucí na oslu, cca 1890.
Veslující žena ve člunu, cca 1900.
Čtenářka, cca 1890.
Žena, chlapec a kočárek, cca 1900.
Foto: National Science and Media Museum, Flickr Commons
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
31. 5. 2019 12:00
První fotoaparát Kodak přinesl zhruba před 130 lety do světa fotografie podobný zlom, jak to později udělaly mobilní telefony. Paradoxně to byla bednička, která nic moc neuměla a neměla ani hledáček, takže její majitel nevěděl, co přesně fotí. Jenže umožnila fotit skoro každému. "Vy zmáčknete spoušť, my zařídíme zbytek," lákal lidi Kodak. Od té doby už fotografie nebyla výsadou profesionálů. Psal se rok 1888.

Až do té doby se fotilo velkými fotoaparáty, které místo filmu využívaly skleněné desky. Složitý proces fotografování a výroby fotek zvládali jen profesionálové a pár zapálených nadšenců. Američan George Eastman vnesl do tohoto světa neuvěřitelnou revoluci, která na sebe vzala podobu docela obyčejné krabice s objektivem.

V roce 1888 Eastman představil svůj fotoaparát Kodak. Byl hranatý, téměř nic neuměl, a neměl dokonce ani hledáček - takže fotograf nevěděl, co přesně fotí. Jenže uvnitř byl převratný vynález. Rolička svitkového filmu, na který se dalo pořídit sto kruhových obrázků.

A co složité vyvolávání filmu a výroba fotek? Tím se majitel Kodaku nemusel zneklidňovat. "Vy zmáčknete spoušť, my zařídíme zbytek," zněl reklamní slogan. 

Dobová reklama na fotoaparát Kodak.
Dobová reklama na fotoaparát Kodak. | Foto: Wikimedia Commons

Jakmile majitel pořídil stý obrázek, poslal fotoaparát do továrny. Tam film vyndali, vyměnili ho za nový, zhotovili fotky a vše poslali zpátky. Úplně levné to ale nebylo. Samotný fotoaparát s prvním filmem stál 25 dolarů.

Zdá se vám to málo?

Uvědomte si, že se psal rok 1888 a dolar měl zcela jinou hodnotu než dnes. Kdybychom to přepočetli inflační kalkulačkou, odpovídalo by tehdejších 25 dolarů dnešním 672 dolarům (což je cca 15 tisíc korun). A to byl jen začátek: každé nové nabití fotoaparátu filmem a vyvolání fotek přišlo na dalších 10 dolarů (tedy 269 dnešních dolarů - nebo 6 200 Kč). Jeden obrázek tedy z dnešního pohledu vyšel na 62 korun, což je opravdu dost.

I přes tuto nezanedbatelnou cenu měl ale fotoaparát Kodak úspěch. A proč vlastně dělal kruhové fotky? Jsou na to různé teorie - někdo říká, že to bylo prostě jen designové rozhodnutí. Jiní tvrdí, že u fotoaparátu bez hledáčku bylo těžké dosáhnout toho, aby byl horizont na snímku vodorovně. Tím, že byl snímek kruhový a dalo se ho libovolně natáčet, se prý tento nedostatek odstranil.

Existuje také teorie, že za kruhový obrázek může levný a opticky nedokonalý objektiv, který měl ostrou kresbu jen uprostřed, zatímco rohy snímku byly velice neostré. U kruhu tento problém samozřejmě nevadil, neboť na rozdíl od obdélníku či čtverce žádné rohy nemá.

Ve své podstatě byly fotoaparát Kodak a navazující model Kodak No. 1 revoluční. Přinesly fotografii masám, které nechtěly řešit nic složitého a prostě jen mačkaly spoušť. Další podobně významnou revoluci do fotografie vnesly zřejmě až mobilní telefony. 

Kruhové fotografie pořízené původními fotoaparáty Kodak shromáždilo Národní muzeum vědy a médií v britském Bradfordu a prostřednictvím svého účtu na síti Flickr je představilo veřejnosti v rámci "Flickr Commons". To jsou volně dostupné fotografie, jejichž cílem je přibližovat lidem kouzlo historie.

 

Právě se děje

Další zprávy