Básně malované světlem. Pražská Leica Gallery vystavuje snímky Stanislava Tůmy

Foto: Stanislav Tůma
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka, Alena Vocelková
15. 1. 2019 15:31
Světla, stíny, tajemná a poetická atmosféra malostranských zátiší. Pohledy do ateliéru Josefa Sudka i do bytů slavných českých umělců. To všechno přináší nová výstava v pražské galerii Leica, věnovaná jedné z legend české fotografie, Stanislavu Tůmovi. Výstava potrvá až do 3. března.

Přestože se Stanislav Tůma narodil v roce 1950, patří už k legendám české fotografie. Rodák z Chebu se o fotografování zajímal už od dětství, ale na přání rodiny začal studovat hotelovou školu. Tam však vydržel jen dva roky, pak se odstěhoval od rodiny a živil se jako diskžokej. Nakonec si našel byt v barokní vile na úpatí Petřína. Dům se stal centrem, kde se scházeli jeho přátelé umělci, a Malá Strana se stala Tůmovým osudem.

V Tůmových fotografiích se odráží doba hippies i odkazy na české avantgardní umění. "Fotografie je obraz malovaný světlem a toho byl Tůma věčným hledačem. Světlo, stín či ozářené struktury podněcovaly jeho představivost a prostřednictvím jeho vidění zázračně a poeticky transformovaly šedou realitu. Patřil k umělcům, pro něž bylo fotografování základní bytostnou potřebou; byl chodcem, který nikdy nezapomněl svou Leicu doma," vysvětlila kurátorka výstavy Eva Heyd.

Výstava je tematicky rozdělená do tří ucelených částí. V největší místnosti se nachází Tůmova zátiší, která oslní diváka prací se světlem. V menších místnostech najdete fotografovy portréty osobností a zejména pak fotografické náhledy do životů jeho přátel. Ty se vyznačují zvláštní tajemnou atmosférou: pohled do pokoje či ateliéru získává úplně nový rozměr.

Kurátorka se domnívá, že právě tato série mohla být ovlivněna tvorbou tzv. nové vlny, která se projevila v československé filmové produkci. Sám Tůma se totiž kdysi toužil věnoval filmu.

Od roku 1969 se Tůma začal fotografií zabývat profesionálně, fotil hlavně českou hudební scénu, divadlo a architekturu. V roce 1980 odešel do Švédska a později do Amsterdamu. Vystavoval v řadě světových galerií, jeho snímky jsou ve významných sbírkách. 

Do Československa se natrvalo vrátil po revoluci, na jaře 1990. Malá Strana a Hradčany se staly hlavním tématem jeho volné tvorby. Ve stejné době vznikaly další soubory: zátiší, akty a portréty. Vedle svých autorských výstav řadu let organizoval skupinové výstavy fotografů a výtvarníků v Česku, ale i v zahraničí. Zemřel 14. září 2005 v Praze.

"Po jeho předčasném odchodu se zachoval neuvěřitelně bohatý archiv, ze kterého je možné vybírat celé tematické skupiny originálních černobílých zvětšenin. Tato výstava se soustřeďuje především na mimořádná zátiší, která se dnes jeví v rámci jeho uměleckého odkazu jako to nejcennější," podotýká kurátorka Eva Heyd.

A v čem spočívá největší přínos Tůmovy tvorby pro českou fotografii? "Stanislav Tůma je představitelem květinové generace - s celou její vřelostí, romantičností, netradičními příměry a vztahem k nejobyčejnějším věcem. Přitom je ale v jeho tvorbě pevně zakotvený odkaz české klasické a avantgardní fotografie, jíž si neobyčejně vážil a vědomě na ni navazoval. Právě toto zvláštní propojení staví dílo Stanislava Tůmy na významné a nezaměnitelné místo," vysvětluje kurátorka, která pracovala pro nejvýznamnější muzea a galerie v New Yorku.

Nyní je ředitelkou Czech National Trust a působí jako manažerka různých projektů této neziskové organizace usilující o záchranu kulturního dědictví. Je také aktivní jako novinářka, fotografka a učí fotografii.

O výstavě:

  • Název: Stanislav Tůma: Roky měřené světlem
  • Kurátorka: Eva Heyd
  • Kde: Leica Gallery, Praha
  • Kdy: do 3. března 2019
  • Otevírací doba: pondělí-pátek: 10-20 hod., sobota, neděle / státní svátky: 13-19 hod.
  • Vstupné: 70 Kč / 40 Kč



 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy