Recenze: Překvapující, hravý a zatraceně dobrý fotograf Jaroslav Kučera v galerii Leica

Romana Marie Jokelová
24. 3. 2017 14:41
Jak se pro nás může něco tak fotograficky ohraného a banálního, jako jsou odrazy domů, značky na ulici, nepořádek v ulicích, či stará okna, stát něčím novým? Co se stane, když tyto obyčejné a všudypřítomné motivy nafotí nejvýraznější osobnost současné české fotografie, Jaroslav Kučera, běžně dokumentující život a jeho bezbřehou symboliku?
Jaroslav Kučera: Tiché dialogy
Jaroslav Kučera: Tiché dialogy | Foto: Jaroslav Kučera

Bude to klišé, bude to absurdní, nebo dokonce trapné? A co když je odpověď jiná? Třeba že jsou Tiché dialogy, jeho nová výstava v Leica Gallery Prague, překvapující a zatraceně dobré?

Máte-li v oblibě tvorbu nějakého fotografa a sledujete ho řadu let, málokdy se stane, že vás jeho tvorba něčím překvapí. Za ta léta se ve vás vytvořil pozitivní vztah k jeho práci.

Zkušený fotograf má neměnný rukopis, který si vypěstoval na začátku svého vývoje. Roky broušené zkušenosti se proměnily v mistrovské dílo a vám nezbývá nic jiného než takového mistra s úctou sledovat či se občas rozpomenout na jeho ranou tvorbu. 

Ve chvíli, kdy obdržíte pozvánku na výstavu, vaše srdce poposkočí, ale jen nepatrně, protože vy přesně víte, co můžete od svého oblíbeného fotografa s jasně profilovanou technikou a výrazem očekávat.

Ale co když se stane něco jiného? Co když v anotaci hovořící o jeho nové výstavě objevíte slovo překvapivá?! Zarazí vás to, přiměje vás to vybudovat si určitá očekávání, nebo to slovo jednoduše vstřebáte a dáte mu prostor naplnit jeho význam později?

Tiché dialogy jsou výstavou Jaroslava Kučery, která je nyní k zhlédnutí v Pražské Leica Gallery. A právě ona se pro mě a mnohé jiné stala překvapením této zimy. Když jsem vešla do LGP, abych si Kučerovu expozici prohlédla, ptala jsem se sama sebe: Proč? A předkládala si alternativní odpovědi…

První myšlenka, která mi vytanula na mysli, byla zcela prostá, možná jen trochu scestná. Říkala jsem si: "Jaroslav Kučera je starší pán, který vyfotil už úplně všechno, nudil se, nevěděl co by, a tak chodil s foťákem po ulici a hledal věci pod svícnem." Takové ty věci, které jsou úplně banální, a proto jsou schované ve tmě. Všední, ale podstatné momenty dokazující naše bytí.

Tuto myšlenku jsem rozvíjela dál a ptala se sama sebe na své pocity. Měla jsem být rozhořčená, že jde o dílo z nudy? Měla jsem být ráda za to, že se Kučera "vyřádil"? Jak jsem se vlastně měla cítit?

A pak mi to došlo. Přišlo kouzlo. Otevřela se přede mnou místnost plná her. Autor si hrál. A mně bylo jedno, jaký byl jeho popud, nezáleželo mi na tom, jak se cítil on sám, když si chodil po venku a lovil záběry. Tohle všechno se rozplynulo jako mávnutím proutku a jediné, co zůstalo, byl pocit uspokojení.

Jaroslav Kučera hovoří o svých fotografiích před vernisáží své výstavy Tiché Dialogy
Jaroslav Kučera hovoří o svých fotografiích před vernisáží své výstavy Tiché Dialogy | Foto: Tomáš Vocelka

Nepotřebovala jsem popisky, názvy, ani složité texty k jednotlivým fotografiím. Nemusela jsem v nich objevovat dramatizující hloubku. Necítila jsem se okleštěná dogmaty, pravidly a stereotypy vnímání. Nebyla jsem v rozkolu. Byla jsem překvapená!

Uchvátila mě myšlenka díla. Banálnost visela na každé stěně. Byly to výjevy, které jsou známé každému z nás. Obrazy, na které narážíme v reálném životě dnes a denně. Byla to projekce něčí snahy spojit tyto nikoliv bizarní, ale prosté momenty dokumentující naši přítomnost na Zemi, kontrasty pěkného a ošklivého, do celku, který spolu bude promlouvat tichou řečí.

Abyste dokázali ony metafyzické dialogy pochytit, je ovšem potřeba naladit se na surrealistickou vlnu a nechat se prostoupit magickým banalismem. Teprve pak budete schopni porozumět spojnicím mezi jednotlivými prvky jeho díla.

Tiché dialogy představují svůdnou lyriku linií, struktur, světla, stínů a materiálů. Jsou zpovědí doby a mezi sebou fungují díky specifickým úhlům pohledu a vskutku promyšlené obrazové skladbě. Kdybyste jeden jediný obraz dali na jiné místo, do jemně plynoucího dialogu byste vnesli zmatek. Roztříštili byste ho na fragmenty nicneříkajícího ticha. A právě ona konexe mezi jednotlivými fotografiemi vytváří nenápadné elektrizující napětí. Nemáte potřebu se ptát na příběh odrazů domů, mraků a jiných objektů.

Dialogy nevypráví příběhy, komunikují mezi sebou a vy jste šťastní a spokojení, že je tu konečně něco bez příběhu. Veliké něco, které nabízí útočiště vaší přesycené mysli. Díky tomu všemu znáte i odpovědi na všechny ty otázky typu Proč? Jak? Kdy? Kde? Co? Odkud? a Kam? a jediné, na co zbývá se ptát, je: Čekáš to tam?

Kde Leica Gallery, Praha
Kdy do 2. dubna
Vstupné dospělí 70 Kč, studenti 40 Kč, děti do 12 let zdarma

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy