Recenze: Panasonic Lumix GH5, to jsou dva profesionálové v jednom těle (1. díl)

Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
9. 9. 2017 18:05
Panasonic Lumix GH5 vypadá v rukou fotografa vcelku nenápadně. Jako malá levnější zrcadlovka. Ale zdání klame. Je to špičkový přístroj, který se může pyšnit prestižní cenou EISA pro nejlepší video fotoaparát roku 2017. Jaký je z pohledu fotografa a filmaře? Už z udělených cen je patrné, že bude nejspíše velice dobrý. Takže jsme se rozhodli to ověřit.
Recenze fotoaparátu Lumix GH5 | Video:

Hned zkraje je nutné zmínit jednou zásadní věc. Není to zrcadlovka (i když ji tvarem připomíná), jde o takzvaný systémový kompakt. Lidé této kategorii fotoaparátů často říkají bezzrcadlovky. Optický hledáček doprovázený hranolem a zrcadlem je zde nahrazen hledáčkem elektronickým. A je potřeba říci, že ten je výborný. Obraz v něm je jasný a čistý, hledáček je velký - a vidíte 100 procent toho, co bude na výsledném snímku.

Stoprocentní pokrytí hledáčku není tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát, řada levnějších zrcadlovek se tímto parametrem pyšnit nemůže.

Druhá zásadní věc, která musí zaznít hned ze začátku, se týká velikosti snímače. Je standardu Micro 4/3, který využívá právě Panasonic a kromě něj ještě Olympus. Jeho skutečná fyzická velikost (v milimetrech) je menší než u zrcadlovek. Rozlišením snímače, které je 20 megapixelů, se naopak moderním zrcadlovkám rovnat může.

Větší neznamená vždycky lepší. A platí to i naopak

A protože nic na světě není jen černobílé, má i toto řešení své výhody, ale zároveň i nevýhody. Zkusme si shrnout ty hlavní:

Výhody

  1. Fotoaparáty s menším snímačem Micro 4/3 jsou výrazně menší a lehčí než zrcadlovky. Ještě markantněji to platí pro výměnné objektivy, které Panasonic a Olympus používají. Láká to třeba cestovatele, kteří s sebou nechtějí tahat několik kilogramů fotografické techniky. Kvalita výsledných snímků je přitom dostatečně dobrá i pro profesionální tisk (ať už ve výpravných časopisech, nebo na zvětšeninách).
  2. Bezzrcadlovky většinou dokážou pořídit více snímků za vteřinu než zrcadlovky. Neomezuje je totiž pohyb zrcátka. GH5 fotí s frekvencí až 12 snímků za sekundu, nebo dokonce 30 snímků za sekundu v režimu 6K foto (a 60 sn./s v režimu 4K foto).
  3. Menší snímač znamená větší hloubku ostrosti. Pokud fotograf potřebuje snímek ostrý od nejbližších po nejvzdálenější místa, s menším snímačem se toho dosahuje snadněji.
  4. Elektronický hledáček ukáže mnohem více informací než optický. A navíc na něm vidíte v podstatě to, co bude na hotové fotce, což u optického hledáčku neplatí.

Nevýhody

  1. Menším snímačem je dán horší výkon za špatných světelných podmínek. Lidově řečeno, u fotky při vyšší citlivosti ISO mají tyto fotoaparáty více šumu než zrcadlovky - platí to zvláště v porovnání s fullframe přístroji, které mají snímač velikosti kinofilmového políčka.
  2. Hůře se fotí snímky s velmi malou hloubkou ostrosti (například portrét, kde jsou plně ostré v podstatě jen oči). Ovšem neříkám, že to nejde.
  3. Menší výdrž baterie (musí živit elektronický displej, který v zrcadlovce není).
Snímač je menší než u zrcadlovek.
Snímač je menší než u zrcadlovek. | Foto: Tomáš Vocelka

Není to fullframe. Proč je tedy tak drahý?

To je častá otázka některých fotografů nejen směrem k Lumixu GH5, ale třeba i k Olympusu OM-D E-M1 Mk. II. Přece jenom, suma kolem 45 tisíc korun za tělo bez objektivu už je pěkně kulatá.

Cena je daná tím, že jde o profesionální přístroje, nabízející spousty funkcí. Nenechte se mýlit tím, že to nejsou takzvané "fullframy", které bývají často (společně s velkými studiovými přístroji) považovány za jedinou alternativu pro profesionální práci.

Pokud si ovšem vezmete výhody a nevýhody popsané výše, zjistíte, že i menší fotoaparát může mít pro profesionála smysl.

Kdy? Třeba když jede na expedici, kam nemůže odvézt kilogramy fotovýbavy a přibrat k tomu ještě i velkou filmovou kameru. Obě role Lumix GH5 zvládne sám a na špičkové úrovni.

Dalším příkladem je reportážní fotografie v situacích, kdy fotograf nechce být příliš nápadný. Menší fotoaparát nebudí zdaleka takovou pozornost jako velké fullframové zrcadlovky. Velmi oblíbené jsou přístroje formátu Micro 4/3 také mezi fotografy divokých zvířat - právě s ohledem na velikost výbavy. Teleobjektivy pro tento formát jsou výrazně menší a lehčí než pro velké zrcadlovky.

Fotoaparát má mnoho ovládacích prvků přímo na těle. Ocenil jsem výrazné výstupky na tlačítku pro změnu citlivosti (ISO). Pomáhají v orientaci.
Fotoaparát má mnoho ovládacích prvků přímo na těle. Ocenil jsem výrazné výstupky na tlačítku pro změnu citlivosti (ISO). Pomáhají v orientaci. | Foto: Tomáš Vocelka

Dobrá, ale v čem je výjimečný právě tento Lumix GH5?

Máte pravdu, pojďme se věnovat tomuto konkrétnímu fotoaparátu. Tak tedy - tělo na první pohled působí na fotoaparát systému Micro 4/3 jako poměrně velké a těžké. Připomíná spíše menší APS-C zrcadlovku. Výhoda menších objektivů však samozřejmě zůstává zachována. 

Tělo je bytelné, díky velikosti padne dobře do ruky a má z mého pohledu výborné rozmístění ovládacích prvků. U menších fotoaparátů od Panasonicu se mi občas stane, že dlaní nechtěně zmáčknu některé z ovládacích tlačítek, u GH5 se mi to nestalo nikdy.

Fotoaparát má tělo z hořčíkové slitiny a je utěsněný proti vlhkosti a prachu. Navíc má dva sloty na paměťové karty. Všechny tyto vlastnosti jen odkazují na to, že jde opravdu o přístroj určený pro profesionální použití.

Odpovídá tomu i fakt, že na těle je řada ovládacích prvků, takže pro změnu nastavení nemusí člověk chodit do elektronického menu a probírat se desítkami nabídek. Všechno jde rychle a téměř všechna tlačítka se navíc dají přeprogramovat, takže je jen na vás, které funkce si na tělo "vytáhnete". Mně to tak maximálně vyhovuje, mám takové fotoaparáty rád.

Mezi ovládacími prvky je i malý joystick (opět typický pro profesionální techniku), kterým lze například v hledáčku rychle přesunovat zaostřovací bod. Mám ovšem k němu i jednu výtku. Posouvá kurzorem (či zaostřovacím bodem) pouze ve vertikálním a horizontálním směru, ale ne po úhlopříčkách. Jiné fotoaparáty s joystickem to umí.

Skvělý je i výklopný a otočný displej, podobný, jaký známe z videokamer (ne nadarmo je Lumix GH5 určen filmařům). Displej je dotykový a perfektně se pomocí něj zaostřuje. Prostě po něm posunete prst na místo, které má být zaostřené. Pokud fotíte přes hledáček, displej funguje jako "touchpad" - a opět se dá s jeho pomocí zaostřovat tažením prstu, zatímco se díváte do hledáčku.

Stabilizace v těle fotoaparátu i v objektivu spolupracují. Není problém udržet "z ruky" i poměrně dlouhé expoziční časy.
Stabilizace v těle fotoaparátu i v objektivu spolupracují. Není problém udržet "z ruky" i poměrně dlouhé expoziční časy. | Foto: Tomáš Vocelka

Tak pojďme fotit!

Pro fotografa, který už má nějaké zkušenosti a ví, jaká nastavení potřebuje, je GH5 velmi dobře ovladatelný. Pracuje se s ním výborně. Jediná věc, která není úplně komfortní, se týká street fotografů, kteří během focení nenosí fotoaparát na řemínku na krku, ale drží ho za v ruce za postranní grip.

Lumix GH5 se při takovém stylu focení po delší době (půl hodiny a déle) už špatně drží, jeho váha je znát. Pro street fotografii má ovšem Panasonic model GX8, který je menší, výrazně levnější a přitom má z pohledu fotografa takřka tytéž funkce.

Měl jsem trochu obavy z večerního krajinářského focení ze stativu (jak bude vypadat scéna na elektronickém displeji a jak dlouho vydrží baterie). Ale i tohoto úkolu se Lumix GH5 zhostil se ctí. Displej se choval normálně, nebyl na něm nijak extrémní šum a baterka vydržela.

Při fotografování pohybu Lumix GH5 těží z propracovaného zaostřování, které umí samo sledovat pohybující se objekt - systém opět funguje spolehlivě. Přidává k tomu poměrně vysokou rychlost snímání (12 snímků za sekundu) - nebo skvělých 30 snímků za sekundu v režimu 6K foto (ukládá snímky v rozlišení 18 megapixelů). Pokud byste chtěli ještě přidat, v režimu 4K (fotky o velikosti 8 megapixelů) můžete fotit rychlostí až 60 snímků za sekundu.

Jde to i potichu, pánové!

Skvělou vlastností mnoha bezzrcadlovek je možnost fotit s takzvanou elektronickou závěrkou. V případě Panasonicu je naprosto tichá. Fotoaparát při snímání nevydává sebemenší zvuk. Je to skvělé, pokud fotíte například svatbu v kostele nebo na velkém golfovém turnaji, kde bývá cvakání závěrek zakázáno během přípravy na úder i v průběhu samotného úderu.

Mezi elektronickou a mechanickou závěrkou se dá libovolně přepínat - je to důležité, protože při velmi rychlém pohybu se předměty vyfotografované elektronickou závěrkou "zešikmí" - je to efekt zvaný "rolling shutter".

Strefit se do toho správného okamžiku není v režimu 6K foto vůbec složité.
Strefit se do toho správného okamžiku není v režimu 6K foto vůbec složité. | Foto: Tomáš Vocelka

Umíte vyfotit kapku dopadající na hladinu vody? Ale ano

Fotoaparát navíc využívá svých filmařských genů a nabízí málo vídané funkce. Umí například fotit v již zmíněném režimu 6K. Jde v podstatě o to, že natočí krátkou filmovou smyčku (každé filmové políčko má rozlišení 18 Mpx) a vy si pak vyberete přesně ten moment, který potřebujete.

Fotoaparát lze nastavit i tak, že fotí sekvenci už vteřinu předtím, než zmáčknete spoušť. Nafotit pak třeba onu kapku dopadající na hladinu vody není příliš složité. Vyzkoušel jsem to dokonce za naprosto nestudiových podmínek - na scéně osvětlené pouze kapesní svítilnou. A fungovalo to více než dobře.

Podobné funkce pak lze využít i k nafocení snímků, na nichž lze dodatečně měnit místo, na které byly zaostřeny. Překvapilo mě, že fotky pořízené v režimu 6K s citlivostí ISO 1600 byly bez šumu. Zřejmě velmi dobře zaúřadoval vestavěný algoritmus pro zpracování snímků.

Má nějaké chyby?

I fotky z Lumixu GH5 vypadají velice dobře. Pokud je při plném zvětšení porovnáváte pixel po pixelu s fotkami z "fullframu" o stejném rozlišení 20 Mpx, při velké snaze najdete o něco méně prokreslené velmi jemné detaily. Porovnával jsem samozřejmě snímky uložené ve formátu raw (hrubá a neupravená data přímo ze snímače).

Rozdíl se ovšem zvětšuje s tím, jak nastavujete vyšší citlivost ISO. Od hodnoty 1600 už je převaha většího snímače fullframového fotoaparátu velmi znatelná (má nižší šum).

Ale aby bylo jasno, o čem se bavíme: pro tisk v kvalitním časopise typu National Geographic nebo pro výstavní zvětšeniny formátu 80×60 cm je kvalita snímků z Lumixu GH5 naprosto dostačující.

A k té otázce - chyby Lumix GH5 samozřejmě má, jako každý výrobek. Při jednom méně obvyklém nastavení (bylo vypnuté zobrazování náhledu právě pořízené fotky na displeji) občas fotoaparát zamrzl v okamžiku, kdy se ještě ukládal vyfocený snímek a já si ho už chtěl prohlédnout. Zamrznutí jsem párkrát musel vyřešit až vytáhnutím baterky, přístroj přestal zcela reagovat. V klasickém režimu (vyfotím něco a fotka se mi zobrazí na pár chvil na displeji) se však tento problém nevyskytoval.

O tom, že se GH5 hůře nosí v jedné ruce, už jsem psal.

Další věcí je, že nemá vestavěný blesk. Podle mne to je v pořádku, kdo chce fotit s bleskem, stejně obvykle používá výkonnější externí, a ne ten vestavěný. Ale jsou lidé, kterým to vadí.

A pak jsou tady ty rozdíly oproti fullframu dané menším snímačem. Ty však za chybu určitě nepovažuji. Jsou vyváženy výhodami, které zrcadlovky obvykle nemají (například nízkou vahou a malými rozměry).

Druhý díl recenze, zaměřený na vlastnosti, které nadchnout filmaře, najdete zde:

 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Kanaďané jsou prvními čtvrtfinalisty Davis Cupu

Tenisté Kanady jako první na osmnáctičlenném finálovém turnaji Davisova poháru postoupili do čtvrtfinále. Po pondělní výhře nad Itálií dnes Vasek Pospisil a Denis Shapovalov zařídili vítězství i nad týmem USA a ovládli skupinu F. V Madridu uspěla také světová jednička Rafael Nadal a souboj domácích Španělů s Ruskem vyrovnal na 1:1.

Rusové v úvodním kole porazili Chorvaty a dnes už mohli slavit postup. Před Nadalem totiž Roberto Bautista v duelu týmových dvojek nestačil na Andreje Rubljova a prohrál 6:3, 3:6 a 6:7. Nadal svedl o druhý bod velkou bitvu s Karenem Chačanovem a nakonec vyhrál 6:3, 7:6. Zápas rozhodne čtyřhra až po půlnoci.

Kanaďané a Američané se v Davis Cupu utkali po 54 letech a až na šestnáctý pokus uspěli poprvé kanadští tenisté. Pospisil dnes přehrál Reilleyho Opelku dvakrát 7:6, Shapovalov přidal druhý postupový bod proti Tayloru Fritzovi. Závěrečná čtyřhra byla zrušena. Kanaďané v play off narazí na Austrálii, nebo Belgii ze skupiny D.

Čerství vítězové Turnaje mistrů ve čtyřhře Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut dva dny po triumfu v Londýně navázali na vítěznou šňůru i v Davis Cupu. Pro Francii získali klíčový bod ve svém úvodním duelu s Japonskem.

Herbert s Mahutem zdolali pár Ben McLachlan, Jasutaka Učijama 6:7, 6:4 a 7:5. Loňské finalisty předtím dostal do vedení Jo-Wilfried Tsonga, následně vyrovnal Jošihito Nišioka. Skupinu A doplňuje Srbsko, které zahájí turnaj ve středu a mělo by nasadit i světovou dvojku Novaka Djokoviče.

Vítězství dnes slavily také reprezentace Argentiny (3:0 nad Chile) a Kazachstánu (2:1 nad Nizozemskem). Ze šesti skupin postoupí jejich vítězové a dva nejlepší týmy z druhých míst do čtvrtfinále, dál se bude hrát vyřazovacím způsobem.

Finálový turnaj tenisového Davisova poháru v Madridu:

Skupina A:

Francie - Japonsko 2:1

Tsonga - Učijama 6:2, 6:1, Monfils - Nišioka 5:7, 2:6, Herbert, Mahut - McLachlan, Učijama 6:7 (4:7), 6:4, 7:5.

Skupina B:

Španělsko - Rusko 1:1 po dvouhrách

Bautista - Rubljov 6:3, 3:6, 6:7 (0:7), Nadal - Chačanov 6:3, 7:6 (9:7).

Skupina C:

Argentina - Chile 3:0

Pella - Jarry 6:4, 6:3, Schwartzman - Garín 6:2, 6:2, M. González, Mayer - Jarry, Podlipnik-Castillo 6:3, 7:5.

Skupina D:

Austrálie - Kolumbie 3:0

Kyrgios - A. González 6:4, 6:4, De Minaur - Galán 6:4, 6:3, Peers, Thompson - Cabal, Farah 6:3, 3:6, 7:6 (8:6).

Skupina E:

Kazachstán - Nizozemsko 2:1

Kukuškin - Van de Zandschulp 6:2, 6:2, Bublik - Haase 5:7, 6:3, 6:7 (5:7), Kukuškin, Bublik - Haase, Rojer 6:4, 7:6 (7:2).

Skupina F:

USA - Kanada 1:2

Opelka - Pospisil 6:7 (5:7), 6:7 (7:9), Fritz - Shapovalov 6:7 (6:8), 3:6, Querrey, Sock - Pospisil, Shapovalov 6:0, 6:0 bez boje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy