Obrazem: Poslední duchoborci bojují s nepřízní počasí i osudu na gruzínské hranici

Obrazem: Poslední duchoborci bojují s nepřízní počasí i osudu na gruzínské hranici
Marina Balabanova připravuje tradiční ruské jídlo – pirohy plněné bramborovou, tvarohovou a jablečnou náplní. Nejlepší jsou ještě horké, polité domácí smetanou.
Míša Oslapov se chystá se sousedy léčit koně, který špatně žere kvůli otoku horního patra.
Rjapušky – rybky z jezera Paravani povařené s petrželí mají výtečnou chuť.
Tatjana Oslapova vyšňořená ve slavnostním kroji se vrací domů z nedělní ranní bohoslužby. Krajina kolem Gorelovky připomíná náhorní planiny v Tibetu.
Foto: Michal Novotný
Michal Novotný
2. 11. 2021 11:00
Okolí gruzínské vesnice Gorelovka se podobá náhorním planinám v Tibetu. V nehostinných podmínkách tu bojuje s přírodou i nepřízní osudu několik posledních rodin duchoborců. Život této starobylé křesťanské sekty fotografoval a popsal Michal Novotný, jeden z českých fotografů, který se může pyšnit oceněním ze soutěže World Press Photo.

Na přelomu 17. a 18. století se na území dnešní Ukrajiny objevila neobvyklá křesťanská sekta. Hlásala, že každý je odpovědný jen svému svědomí, a proto je každá pozemská moc zbytečná. Odmítali carskou vládu, vojenskou službu, církevní hierarchii, rituály i uctívání ikon. Dodnes věří, že Bůh sídlí v každé lidské bytosti, a proto nepotřebují kostely ani kněze.

Carovi ani pravoslavným popům se pochopitelně podobné nápady vůbec nelíbily. Členy sekty považovali za kacíře a začali jim říkat duchoborci neboli bojovníci s Duchem svatým. V roce 1826 vydal car Mikuláš I. dekret, který je měl zlomit pomocí vojenských odvodů. Bojeschopní muži skončili většinou v řadách ruské armády na Kavkaze, zatímco starci, ženy a děti byli vyhnáni do odlehlých oblastí na území dnešní Gruzie na samé hranici impéria.

„Naši předkové sem přišli v roce 1841, přečkali zimu a první stavba, kterou postavili, byl sirotčinec, ve kterém se dodnes o nedělích a svátcích modlíme,“ vysvětluje mi Raisa Astafurova, místní učitelka, jak byla založena vesnice Gorelovka - spirituální centrum duchoborců.

Najdete ji ve výšce 2080 metrů v pustině nedaleko arménských hranic. Tak vysoko byl život těžký, vždyť zde nerostou ani žádné stromy, ale díky tvrdé práci začala komunita vzkvétat.

Nad Gorelovkou ale zavlála rudá vlajka se srpem a kladivem a duchoborci museli vstoupit do kolchozu. „Ze sirotčince udělali komunisté sklad a lidé se setkávali k modlitbám po domech. Až v sedmdesátých letech za Brežněva začal sloužit znova víře,“ vypráví učitelka.

Zní to poněkud zvláštně, že za tuhého socialismu náboženství nevadilo místním aparátčíkům. „Nejdůležitější byl kolchoz a plnění plánu,“ vysvětluje tento paradox Raisa Astafurova. „Duchoborci jsou pracovití lidé, nevydrží jen tak sedět se založenýma rukama. Jejich kolchozy plnily plán i na dvě stě procent. Modlit se chodili jen staří lidé a ty nechávali komunisté na pokoji, že stejně brzy zemřou. Navíc neměli strach, že se řady duchoborců budou rozšiřovat. Byli jsme v pohraničním pásmu, návštěvy k nám mohly jen na propustku a my jsme bez vnitřního pasu taky nemohli cestovat. A misionáře stejně duchoborci žádné nemají,“ říká.

Velká část duchoborců odešla po rozpadu Sovětského svazu do zahraničí, především do Ruska. „Po vzniku samostatné Gruzie za prezidenta Gamsachurdii přijeli nacionalisté s kalašnikovy a říkali, že máme táhnout pryč,“  vzpomíná Vasilij Balabanov, který v Gorelovce dodnes hospodaří. Někteří duchoborci odešli ze strachu, jiní prostě za snadnějším životem.

V Gorelovce zůstává několik desítek posledních duchoborských rodin - většinou starší lidé, kteří nemohou nebo nechtějí odejít. Opuštěné domy osídlili Arméni a gruzínští muslimové z Adžárie, která leží za horami nedaleko na hranici s Tureckem.

Z jednoho z bývalých duchoborských domků se dokonce stala mešita a na ní vyrostla nesmělá věžička, která má představovat minaret. Skutečný štíhlý vysoký minaret by si Adžarci v silně křesťanské zemi postavit netroufli. Jako na každé vsi nejsou vztahy úplně idylické, ale drsné podnebí a chudoba nutí dosti rozdílné národy, aby si pomáhaly.

O fotografovi

Michal Novotný (1973) - začal kariéru v osmnácti letech fotografováním konfliktu v bývalé Jugoslávii. Pak působil v časopise Reflex a v Pátku Lidových Novin.  Od roku 2009 je na volné noze a publikuje v nejprestižnějších světových novinách a časopisech. Jeho reportáže získaly mnoho ocenění - mezi nejvýznamnější patří 3. cena v soutěži World Press Photo v kategorii Každodenní život nebo 1. místo v soutěži Best of Photojournalism 2007 v kategorii Každodenní život. (red)

Web a sociální sítě Michala Novotného
Instagram: www.instagram.com/michalnovotnyphoto
Web: www.michalnovotny.com/

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Dubovská dojela v Killingtonu osmnáctá, Shiffrinová vyrovnala Stenmarka

Lyžařka Martina Dubovská skončila ve slalomu Světového poháru v Killingtonu osmnáctá. I pátý slalom v historii v americkém středisku ovládla domácí Mikaela Shiffrinová a v nejtočivější disciplíně vyrovnala 46. triumfem Švéda Ingemara Stenmarka.

Shiffrinová byla po prvním kole druhá, ale zajela dobře druhé, zatímco její největší soupeřka Petra Vlhová chybovala. Slovenská obhájkyně velkého křišťálového glóbu, která minulý týden dvakrát kralovala v Levi, tak skončila druhá. Třetí místo obsadila Švýcarka Wendy Holdenerová.

Dubovská jela mezi elitou po devadesáté. V prvním kole ztratila na Vlhovou více než dvě sekundy a byla šestnáctá. Do druhé jízdy se pustila razantněji, pozici ale neudržela a propadla se o dvě pozice. Nenavázala tak na životní šesté místo z minulého týdne ve Finsku.

V Killingtonu se dosud konaly čtyři slalomy a všechny vyhrála Shiffrinová. Před týdnem Američanka v obou závodech ve Finsku brala za Vlhovou vždy stříbro a na druhé místo to po prvním kole vypadalo i letos. Po druhé jízdě si ale tentokrát pozice vyměnily.

Pro Američanku je Killington prakticky domácím svahem a před rozhovorem dojatá emocemi plakala a chvilku trvalo, než dokázala mluvit. "Jsem šťastná, jak jsem jela druhé kolo. Neudělala jsem tak velkou chybu jako Petra. Bojovala jsem. Hodně to pro mě znamená," řekla Shiffrinová, která ve Světovém poháru celkově oslavila 71. vítězství.

Na rozdíl do Dubovské se nedostala do bodované třicítky Gabriela Capová. Z 63 slalomářek obsadila v 1. kole 51. místo s mankem více než pěti sekund na nejlepší.

Další slalom SP je na pořadu až za měsíc 29. prosince v rakouském Lienzu. Příští týden se rozjedou v kanadském Lake Louise rychlostní disciplíny s Ester Ledeckou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy