"Reflektuje to náš vztah k módě i to, co s námi móda dělá," řekla Karin Macková, která se snažila módní fotografie na kovové podložce seškrábnout až na kov a "jít tak až na dřeň současné módy".
Macková se narodila v roce 1940 ve Vídni, kde dosud žije. Fotografovala architekturu, dokumentovala vídeňskou kulturní scénu. Počátkem sedmdesátých let se zaměřila na feministická témata a její série "Destrukce iluze" z roku 1977 je řazena mezi průkopnická díla feministické fotografie sedmdesátých let.
Podle kurátorky Muzea moderního umění v Salzburku Margit Zuckrieglové je Karin Macková příslušnicí umělecké feministické avantgardy, "která svá témata hledá sama v sobě a ve svém niterném prožívání a inscenuje je jako poetické divadlo sebe sama".
Leica Gallery vystavuje řadu černobílých autoportrétů Mackové z let 1975-1981. Sama autorka jim říká trojlístky. Skládala totiž vždy tři fotografie k sobě a jejím cílem bylo vyjádřit pocity, které prožívala. "Vždycky to obsahuje jeden autoportrét a další fotografie jsou podle pocitů, emocí a situace," popsala.
"Například tento trojlístek se jmenuje Stíny. Vznikl v době, kdy jsem si uvědomila sílící obavu, že moji rodiče stárnou a blíží se čas, kdy o ně přijdu," popsala Macková jeden ze snímků, které jsou vystaveny v Leica Gallery.
Mezi vystavenými fotografiemi je i jedna velmi unikátní, se vztahem k Praze. "Jsem velmi ráda, že se nám pro tuto výstavu podařilo získat dílo z roku 1969 Troja, kde princip fotomontáže vidíme u autorky poprvé," uvedla jedna z kurátorek výstavy Vendula Fremlová. Dílo složené ze zrcadlících se snímků zachycujících fragmenty architektury je pojmenováno po pražské čtvrti Troja, kde vzniklo.
Díla fotografky jsou v rámci výstavy rozdělena do tří částí. První a nejširší část se věnuje již zmíněným "trojlístkům" ze 70. a 80. let.
Představena jsou i dvě díla, která se se soustředí na borcení tradičních genderových rolí. Na jedné koláži z roku 1980 je autorka vyfocena v ženském a mužském oblečení - symbolizuje to principy animy a anima z psychoanalytické teorie Carla Gustava Junga. Anima je pojem používaný pro označení nevědomého ženského protějšku mužské vědomé psýchy. Animus je symetrický protějšek v případě ženské psychiky. Jako přirozené archetypy představují anima a animus tvořivou psychickou sílu.
Dalším dílem bořícím genderové stereotypy je série Sen o žehlení. Ve svém autoportrétu u žehlicího prkna fotografka kritizuje zažitý způsob, se kterým svět pohlíží na ženy. "Jde o feministické reflexe ženy v domácnosti a matky," uvedla Karin Macková.
Ve třetí části výstavy se nacházejí současnější díla, která jsou na rozdíl od předchozích černobílých snímků barevná. Právě zde návštěvníci výstavy najdou i vyškrábané barevné snímky modelek. "Zde cítím velkou vazbu na feministický background autorky, téma nabourávání stereotypního vnímání ženského těla ve společnosti či normativního přístupu k ženské kráse," dodala kurátorka Anna Vartecká.
Výstava Karin Mackové Pod víčky potrvá v pražské Leica Gallery až do 9. ledna 2022.