Old Shatterhand by žasnul. Skutečný Divoký západ na fotkách zapomenutého mistra

Kovboj na snímku fotografa Johna C. H. Grabilla. Snímky skvěle dokumentují drsný život na Divokém západě.
Náčelník Little, který vedl kmen Oglalů (patřili k Siouxům). Fotograf Grabill o něm v popisu fotky napsal, že vyprovokoval „indiánskou revoltu“ v Pine Ridge roku 1890.
Kovboj Ned Coy z Dakoty předvádí rodeo na divokém mustangovi jménem Boy Dick.
Skupina Lakotů (Siouxů). Vpravo ženy s dětmi, vlevo muž na koni. Vyfotografováno pravděpodobně poblíž rezervace Pine Ridge.
Rýžování zlata v Rockerville (Dakota). Veteráni Spriggs, Lamb a Dillon při práci.
Foto: Grabill Collection, Library of Congress
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
Aktualizováno 19. 1. 2017 21:48
Kůň, který přežil masakr sedmé kavalerie u Little Big Hornu. Baterie děl, která rozstřílela dvě stovky indiánů. Ne, nehledejte tady romantiku. Snímky téměř zapomenutého fotografa Johna C. H. Grabilla možná na první pohled připomínají barvotiskové mayovky, ale ve skutečnosti odrážejí drsnou a krvavou tvář Divokého západu.

V knihovně amerického Kongresu mají spoustu fotografických pokladů. Aktuálně.cz mezi nimi narazilo na úžasné snímky téměř zapomenutého Johna C. H. Grabilla. Většina z nich je kompozičně dokonalá a jeho portréty vyzařují zvláštní klid. O to víc překvapí Grabillovy poznámky snímkům.

Fotil v době masakru u Wounded Knee (1890), při kterém vojáci vystříleli téměř všechny obyvatele indiánského tábora. Bylo to v době krvavých bojů na území indiánské rezervace Pine Ridge, která se kvůli zlatu stala lákavým cílem. Na jeho snímcích je všechno, co známe z westernů. Kovbojové, zlatokopové, stavitelé železnice, novotou vonící města postavená ze dřeva.

Grabill byl velmi talentovaný fotograf. Z poznámek, které připisoval ke svým snímkům, je však patrné, že indiány považoval za úhlavní nepřátele. Snímky označoval popisky „velký nepřátelský tábor“ nebo „Tasunka alias Plenty Horse, vrah poručíka Caseyho“. Přitom zmiňovaný Tasunka zastřelil vojáka osm dní po brutálním masakru indiánů u Wounded Knee.

Ale ať už k takovému postoji vedlo Grabilla cokoliv z toho, co prožil, jeho fotky jsou úžasným a nepřikrášleným dokumentem Divokého západu.

O Grabillovi se toho ví stále jen málo. Narodil se v roce 1866. Působil jako prospektor (hledal nerosty a drahé kovy) a jako spolumajitel nalezišť. První známé Grabillovy fotografie pocházejí z roku 1885 – to mu bylo devatenáct let, oženil se s učitelkou Maggie a založil si fotografické studio v Buena Vista.

Už o rok později ovšem vyrazil na fotografickou expedici na severozápad USA. A ještě v témže roce se ocitl ve Sturgisu v Jižní Dakotě, kde koupil dům, vybudoval ateliér a přesunul se tam. Stěhoval se rád, protože o tři roky později už sídlil v Chicagu a kolem roku 1890 byl zpět v Jižní Dakotě, tentokrát v Deadwoodu. Jeho známá fotografická kariéra trvala jen něco kolem sedmi let.

Nakonec skončil v dluzích, soudil se o autorská práva se známým Buffalo Billem, kterého vinil z toho, že okopíroval a prodával jeho fotografie. I proto možná svěřil 188 svých snímků (s žádostí o ochranu práv) knihovně Kongresu.

Zemřel v roce 1934, aniž by po sobě zanechal jakoukoli pozůstalost.

 

Právě se děje

Další zprávy