Xita, malá opička se smutnýma hnědýma očima, pevně svírá své čerstvě narozené mládě. Obě bojují o život. Veterináři na klinice Clinidog v amazonském městě Porto Velho se domnívají, že Xitu a její mládě srazilo auto, když prchaly před požáry, které řádí v největším světovém deštném pralese.
"Když ji sem dovezli, byla vystresovaná, křičela a byla celá od krve," říká vlastník kliniky Carlos Henrique Tiburcio.
Zvířata v Amazonii, tedy v jedné z oblastí světa, které se vyznačují největší biodiverzitou, čelí stále rostoucímu nebezpečí, neboť dřevorubci a farmáři postupují při likvidaci pralesa stále dál a dál. Když je sucho, zakládají majitelé rančů a spekulanti s půdou ohně, aby změnili vykácené pláně v pastviny nebo zemědělskou půdu. Jenže oheň se občas vymkne kontrole a vítr ho obrátí proti vyschlému porostu. A pak už divokým pralesem letí oheň a dým.
Zesláblá a umírající zvířata, prchající před nebezpečím, pak dobrovolníci přinášejí Tiburciovi na veterinární kliniku, aby je zachránil.
"Touto dobou prales hoří v podstatě nepřetržitě, protože neprší a všechno je vyschlé. Zvířata prchají, aby unikla smrti, a hledají, kde se ukrýt. Přitom je strach často zažene až do blízkosti měst, kde jim hrozí, že je přejede auto nebo že padnou do zajetí," vysvětluje Marcelo Andreani, jenž zachraňuje zraněná zvířata a přiváží je na kliniku. "Respekt lidstva k přírodě je pryč," lamentuje.
Veterináři mezitím diagnostikují Xitu, samičku kosmana rondonského, a zjišťují, že má poranění hlavy a mozku. Obvázali ji, nakrmili a její stav se postupně zlepšuje. Bohužel, totéž se nedá říci o jejím mláděti. Nepřežilo.
Dalším pacientem je samička mravenečníka se zlomenou tlapou. Našli ji ukrytou v garáži a veterináři se domnívají, že zřejmě také prchala před požárem, protože mravenečníci se k městům přibližují jen velmi zřídka. Fraktura vyžaduje chirurgický zákrok. Když je pod vlivem anestetika, z tlamy zvířete vyjede ven extrémně dlouhý jazyk, což mu okamžitě zajistí přezdívku Linguaruda neboli Dlouhý jazyk.
Po operaci si jeden z veterinářů bere samičku mravenečníka domů, aby mohl lépe dohlížet její rekonvalescenci. Po čase je Linguaruda dost silná na to, aby se mohla vrátit do volné přírody. A to je pro veterináře ten nejlepší možný scénář.
"Je to pro nás všechny ohromná osobní i profesionální radost, když dokážeme zvířeti zachránit život, nebo ho dokonce vrátit zpět do divočiny," konstatuje majitel kliniky Tiburcio.
