Nostalgické kouzlo amerických benzinek. Zůstaly už jen na fotkách architekta

Nostalgické kouzlo amerických benzinek. Zůstaly už jen na fotkách architekta
Americký architekt a fotograf John Margolies roky putoval po amerických silnicích a snažil se zachytit mizejícího ducha více či méně bizarních staveb, které podél nich stály. Vznikla kolekce čítající tisíce fotografií, která se stala svéráznou kronikou fenoménu, který Margolies nazval Roadside America. Z jeho archivu jsme vybrali snímky benzinových pump. Benzinová pumpa Pagoda, Harley Sprague, Milwaukee, Wisconsin, 1977.
Benzinová stanice Hat'n'Boots poblíž Route 99, Seattle, Washington, 1977
Benzinová pumpa ve tvaru konvice na čaj nesoucí název Teapot Dome. Zillah, Washington, 1987
Benzinová pumpa a opravna World's Largest Redwood Tree. Route 101, Ukiah, Kalifornie, 1991
Foto: John Margolies, Library of Congress
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
22. 6. 2020 6:04
Americký architekt a fotograf John Margolies roky putoval po amerických silnicích a snažil se zachytit mizejícího ducha více či méně bizarních staveb, které podél nich stály. Vznikla kolekce čítající tisíce fotografií, která se stala svéráznou kronikou fenoménu, který Margolies nazval Roadside America. Z jeho archivu jsme vybrali snímky benzinových pump.

John Margolies (1940-2016) je považován za nejznámějšího fotografa svérázné americké architektury, která vyrostla podél tamních silnic a dálnic. Za benzinovými pumpami ve tvaru konvice na čaj a kavárnami v podobě hrnku na kafe systematicky putoval po celých Spojených státech déle než třicet let. Říká se o něm, že na své cesty se vždy snažil vyrážet tím největším křižníkem silnic, který sehnal. A v honbě za co nejlepšími záběry ujel přes 100 tisíc mil. 

Je to v přepočtu něco přes 160 tisíc kilometrů, což zase není až tak moc, uvědomíme-li si, že pořídil desetitisíce záběrů, převážně na 35mm diapozitivy.

John Margolies začal fotit svéráznou architekturu u dálnic v roce 1970. Z jeho fotografií pak vzniklo několik knih (například John Margolies: Roadside America, vydaná v roce 2010). Také výstavy jeho snímků obletěly svět. 

Podle kritika architektury Paula Goldbergera Margolies svými snímky odstartoval celé hnutí. V jeho stopách se totiž vydala řada pokračovatelů, kteří začali tyto svérázné památníky amerického podnikání dokumentovat.

"Lidé si obvykle myslí, že důležité a významné jsou jen velké, unikátní architektonické monumenty," řekl John Margolies v rozhovoru pro kanadský deník Globe and Mail v roce 1987. "Ale podivuhodné benzinové stanice v podobě hradu duchů jim významné nepřipadají," konstatoval s tím, že podle lidí spíše takové stavby kazí jinak krásnou okolní krajinu. 

"Generace mých rodičů měla za to, že jde o ty nejošklivější stavby na světě," řekl Margolies krátce před svou smrtí deníku Washington Post. "Ale já mám ta místa rád, i když tam všechno křičí 'Podívej se na mě! Podívej se na mě!'"

John Margolies věnoval řadu svých snímků Knihovně amerického Kongresu, která je následně zveřejnila a zpřístupnila je světu pod otevřenou licencí Public domain. Odtud také pocházejí obrázky, které si můžete prohlédnout v galerii u tohoto článku.

 

Právě se děje

Další zprávy