Popelčin zámek Moritzburg a další německé skvosty na 120 let starých fotkách

Popelčin zámek Moritzburg a další německé skvosty na 120 let starých fotkách
Drážďanský zámek. Snímek vznikl (stejně jako ostatní v této fotogalerii) někdy mezi lety 1890 a 1906. Pořídil ho některý z fotografů pracujících pro švýcarskou firmu Photoglob Company, později patřil do archivu americké Detorit Publishing Company a nyní je uložen ve sbírkách knihovny amerického Kongresu (Library of Congress).
Opět pohled na Drážďany. Na snímku je náměstí Neumarkt a kostel Frauenkirche (ještě v původním stavu, za druhé světové války ho zničilo bombardování a pak byl znovu postaven).
Jednou z největších turistických ikon Německa je bezesporu bavorský zámek Neuschwanstein. Nechal ho postavit Ludvík II. Bavorský a stavba inspirovala Walta Disneyho, když kreslil hrad Šípkové Růženky.
Braniborská brána patří k nejznámějším pamětihodnostem Berlína a k jeho významným symbolům. Takto vypadala na přelomu 19. a 20. století.
Foto: Library of Congress, Prints & Photographs Division
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
14. 10. 2021 6:00
Ikonický železniční most je pro Kolín nad Rýnem stejně typický, jako je Eiffelova věž pro Paříž. Město si bez něj neumíme představit. Na unikátních fotkách z přelomu 19. a 20. století ho však ještě nenajdete. Naopak slavný zámek Moritzburg, kde se natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku, se během 120 let takřka nezměnil. Podívejte se ve fotogalerii, jak za dávných časů vypadalo Německo.

Unikátní barevné snímky zachycující podobu Německa v době našich pradědů vypadají na první pohled staticky a starobyle. Ve skutečnosti však odrážejí často velké příběhy, rozsáhlé změny a dobové novinky.

Jako příklad může posloužit třeba fotografie Městského zámku v Postupimi. Staré fotky ho zachycují v plné kráse. Dnes byste ho v Postupimi také našli. Jenže kdybyste do Postupimi zavítali třeba v 70. letech, hledali byste ho marně. Za druhé světové války byl těžce poničen, v 60. letech nechal východoněmecký režim ruiny srovnat se zemí. Ale dnes už zámek zase stojí - podařilo se ho obnovit, i když už to je v mnoha ohledech výrazně jiná stavba než původně.

Při prohlížení historických snímků se také ukazuje, že mnohé stavby automaticky vnímáme jako památky - ale pro autora snímků to tak nebylo. Ve skutečnosti chtěl divákům ukázat moderní novostavby. Je to tak třeba v případě kostela sv. Lukáše v Mnichově. 

Většina fotografií, které se tiskly jako pohlednice, vznikla mezi lety 1890 a 1906. Pořídili je fotografové pracující pro švýcarskou firmu Photoglob Company, později se dostaly do archivu americké Detorit Publishing Company a nyní jsou uloženy ve sbírkách knihovny amerického Kongresu (Library of Congress).

Barevná fotografie byla na přelomu 19. a 20. století teprve ve stadiu prvních velmi ojedinělých a velmi složitých pokusů. Autoři pohlednic tedy napřed pořídili černobílé snímky, ty pak byly ručně kolorovány a vytištěny metodou označovanou jako fotochromový tisk (více si o této technice můžete přečíst zde). 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 31 minutami

Muže v lese na Novojičínsku vážně zranil traktor, přimáčkl ho na strom

Letecky čtyřiašedesátiletého muže přepravili do Fakultní nemocnice Ostrava. Novináře o tom v neděli informoval mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl. Neštěstí se stalo v obci Spálov. Muž pracoval v lese a traktor ho tam přimáčkl ke stromu. Na místo byla vyslána pozemní i letecká posádka.

"Pacient zůstal při vědomí, utrpěl však život ohrožující poranění. Zasahující lékař při prvotním vyšetření zjistil mnohočetná poranění, a to v oblasti hrudníku, břicha a pánve," uvedl Humpl. Posádky muži na místě poskytly neodkladnou péči a poté byl letecky přepraven do traumatologického centra fakultní nemocnice.

před 41 minutami

Vláda projedná změnu zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy

Úprava má zahrnout změny vyplývající z evropské směrnice například v souvislosti s ochranou některých údajů žadatelů o oprávnění. Uvádí to materiál, který má ČTK k dispozici. Návrh vládě v pondělí předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle materiálu evropská směrnice zavádí dílčí změny ve dvou oblastech. První je forma, v níž se podávají oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Jde o zavedení tzv. standardních datových formátů, které mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, stojí v překládací zprávě.

Další oblastí je podle materiálu ochrana některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. "Dále se doplňují případy, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit," stojí v dokumentu.

před 1 hodinou

Senát na rozdíl od Sněmovny zpřístupní ve čtvrtek své sídlo veřejnosti

Při příležitosti státního svátku, který připomíná vznik samostatného československého státu v roce 1918, si lidé si budu moci prohlédnout Valdštejnský a Kolovratský palác v centru Prahy. Budou ale muset dodržovat protiepidemická opatření. Kancelář Senátu to uvedla na svém webu. Sněmovna na státní svátek 28. října zůstane uzavřena. Důvodem jsou podle informací tiskového odboru zejména pokračující oprava fasád sněmovních budov na Malostranském náměstí i nynější protikoronavirová opatření.

Sídlo Senátu bude otevřeno od 9:00 do 16:00. Ve Valdštejnském paláci si budou moci návštěvníci prohlédnout nejkrásnější historické prostory, mezi něž patří Rytířská síň, Audienční síň nebo Mytologická chodba. Podívat se budou moci také do jednacího sálu, kde dříve byly ustájeni koně vévody Albrechta z Valdštejna a kde nyní senátoři schvalují zákony. V Kolovratském paláci nahlédnou příchozí mimo jiné do Růžového a Zeleného salonku, kde zasedala prvorepubliková vláda.

Další zprávy