reklama
 
 

Šlechta byla průkopníkem fotografie. V hledáčku měla exotické dívky i problémy společnosti

7. 3. 2018 9:31
Josef Colloredo-Mannsfeld svými fotografiemi obdivoval krásu žen. Karel Chotek zaostřoval na život prostých lidí a soudobé společenské problémy. A když stál za objektivem Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg, ožívala už dávno skolená lesní zvěř. Tato i jiná odhalení ze života české modré krve přináší nová kniha, Fotografové šlechtici v zemích Koruny české, kterou připravil Jan Vaca a kolektiv.

Kniha přináší zcela unikátní pohled na dějiny české amatérské fotografie. Mapuje doposud opomíjený fenomén fotografujících šlechticů na přelomu 19. a 20. století. Odtajňuje identitu a životní osudy celkem 39 příslušníků modré krve, kteří se stali významnými průkopníky amatérské fotografie. Celkem 186 fotografií je nejen dokumentací fotografického umu šlechticů, ale i intimní zpovědí jich samotných a tehdejší doby.

Fotografové šlechtici v zemích Koruny české

Fotografové šlechtici v zemích Koruny české

Autoři textu: Jan Vaca (ed.), Pavel Scheufler, Petra Medříková, Valburga Vavřinová, Helena Hloušková, Zuzana Macurová, Zdeňka Míchalová, Jana Hlavová, Lukáš Gregor


Vydal: Národní památkový ústav, 2017, 319 stran


 

"Na knize jsme intenzivně pracovali roky, rukama nám prošly tisíce fotografií," vzpomíná editor knihy Jan Vaca. Společně s ním se na knize, kterou vydal Národní památkový ústav, podílel historik fotografie Pavel Scheufler, historička Petra Medříková a další odborníci z celého Česka.

Že fotografování nebylo jen rozmarem několika málo šlechticů, dokládají velice rozsáhlé sbírky fotografií, které lze najít v pozůstalostech po jednotlivých šlechtických rodech. "Nejtěžší bylo říct si dost, utnout pátrání a vybrat to nejlepší," přiznává Jan Vaca. "A byli jsme hodní," dodává s úsměvem, "snažili jsme se šlechtice představit tím nejlepším z jejich tvorby."

Nejkvalitnější snímky lze najít u hraběte Karla Chotka nebo barona Raimunda Stielfrieda Rathenitze. Svůj koníček povýšili na profesionální úroveň a jejich dílům se dostalo jak míst ve výstavních síních, tak i ocenění. Kompozicí i poselstvím často předbíhali svou dobu. V jejich tvorbě se odráží nejen zájem o nové techniky, jako bylo ruční kolorování (vybarvování černobílých negativů) fotografií, ale i snaha o zachycení společensko-ekonomického rozměru doby.

Věřte však, že většina fotografií, které skrýváte ve svém chytrém telefonu, by snadno zapadla mezi většinu těch šlechtických. Každodenní život, zážitky z exotických dovolených a tváře nejbližších patřily, stejně jako dnes, k tomu nejfotografovanějšímu. Jen místo tréninku v posilovně fotografovali šlechtici své lovecké výpravy a místo se zlatým retrívrem pózovali s vycpaným medvědem.

A co na základě studia biografií a fotografií míní Jan Vaca o české šlechtě? "Byli úplně stejní jako normální lidé," říká a vysvětluje, že životní styl nejvýše postavených byl vždy napodobován. "Život šlechty nám byl a je příkladem, tehdejší české šlechtě vděčíme za mnohé, od rozšíření zájmu o automobilismus až po fotografování," konstatuje. Až tedy příště zaměříte objektiv na své dítko, vzpomeňte si na Chotka nebo Mannsfelda, protože u nich to (s trochou nadsázky) vše začalo.

Publikace Fotografové šlechtici v zemích Koruny české vznikla v rámci výzkumného projektu Historický fotografický materiál - identifikace, dokumentace, interpretace, prezentace, aplikace, péče a ochrana v kontextu základních typů paměťových institucí, financovaného z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje Národní kulturní identity (NAKI) MK ČR. Kromě ní vyšly i další dvě knihy Volný čas objektivem šlechty a Fotografické ateliéry na území zemí Koruny české.

autor: Kristýna Hondlíková | 7. 3. 2018 9:31

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama