Krásná země šlapek, zlatokopů a zkrachovalců. Takové jsou Sudety na fotkách Jaroslava Kučery

Krásná země šlapek, zlatokopů a zkrachovalců. Takové jsou Sudety na fotkách Jaroslava Kučery
Andrea jde do práce je nevinný název snímku, na němž krásně rostlá lehká dívčina vybízivě zvedá lem krajkových šatů, aby poodhalila svoje vnadné pozadí.
"Kučerovy snímky mají svéráznou poetiku – jsou drsné a jaksi krasosmutné," píše kritička Daniela Mrázková.
... o cikána Arpáda, který seděl dvanáct let ve Valdické věznici...
... nebo třeba o jeptišky.
Foto: Jaroslav Kučera
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka, (s využitím textu Daniely Mrázkové)
4. 12. 2016 9:05
Jaroslav Kučera (70) říká, že má rád na fotografování drsné počasí. A také má rád před objektivem drsné lidi. Když fotil v pohraničí, přidalo se k tomu ještě drsné životní prostředí a také krajina, jejíž malebnost se tvrdě střetává s průmyslem a lidskou bezohledností. To vše se odráží v Kučerových fotografiích na výstavě, kterou připravilo pražské Czech Photo Centre.

„Vůbec jsem netušil, že to fotografování bývalých Sudet, které jsem začal v roce 1990 pro právě založený časopis Reflex, mi přiroste k srdci, bude trvat léta a možná nikdy neskončí…“ uvádí Jaroslav Kučera.

„Setkání  fotografa a tématu bylo v tomto případě osudové,“ uvádí teoretička a kritička fotografie Daniela Mrázková. „Umí se nořit do lidských duší, snaží se pochopit a také vyjádřit, proč zrovna tihle lidé žijí tady a tak, jak žijí, dokáže své snímky kořenit  laskavým humorem a z každé jednotlivé fotografie vytváří působivý obraz,“ vysvětluje. Podle Mrázkové jde v tomto případě o Kučerovo velké, možná nejzávažnější dílo, které bude schopno oslovovat i další generace.

„Já chtěl začít tam, kde skončila železná opona, která dělila svět na kapitalistický Západ a socialistický Východ,“ říká Kučera. „Tam, kde se po léta drancovalo nerostné bohatství země, kudy se převalilo několik vln zlatokopů a kde dnes žijí lidé takříkajíc bez kořenů, tedy bez dědičného vztahu ke kraji, k půdě, k místním tradicím. Přišli sem odevšad těsně po válce, aby nahradili víc než tři miliony vysídlenců, a pak přišli další…  Léta se sem, do místního průmyslu, odkládali Romové či přesídlenci z bývalé Podkarpatské Rusi, Transylvánie i odjinud. Fungovaly tu komunistické koncentráky s politickými vězni i skutečnými zločinci. Po revoluci v devětaosmdesátém tu začal čile kvést mezinárodní obchod absolutně se vším – s lidmi, trpaslíky, vekslem i sexem…“ 

Na Kučerových snímcích se objevují šlapky, pasáci, mafiáni, bezdomovci, Romové i zbohatlíci. „Tento prazvláštně nesourodý svět Kučera fotografuje pomalu a systematicky, tak, jak se postupně utváří a mění. Jeho snímky mají svéráznou poetiku – jsou drsné a jaksi krasosmutné,“ píše Daniela Mrázková v doprovodném textu k výstavě.

„Například Andrea jde do práce je nevinný název snímku, na němž krásně rostlá lehká dívčina vybízivě zvedá lem krajkových šatů, aby poodhalila svoje vnadné pozadí. Ten snímek je symbolickou zkratkou vší bídy i poezie, ale i paradoxů a ironie života dnešních Sudet. Podobně je tomu i se snímkem pana Milana, který dokazuje, že vůbec není opilý, a proto bere svoji Ivanku na ramena a mistrně s ní balancuje těsně před tím, než oba spadli…“ konstatuje kritička, podle které je Jaroslav Kučera nejvýraznější osobností současné české fotografie života.

O autorovi snímků: Jaroslav Kučera

  • Narodil se 19. prosince 1946.
  • Studoval ČVUT v Praze a byl spoluzakladatelem Fotoklubu Strahov.
  • V roce 1969 byl při fotografování prvního výročí okupace Československa zatčen a několik týdnů strávil ve věznici na Pankráci.
  • Po roce 1989 stál u zrodu české fotografické skupiny Signum a v roce 1996 se stal členem mezinárodní agentury Bilderberg Hamburg.
  • Stále profesionálně fotografuje.

O výstavě

  • Kde: Czech Photo Centre, Praha
  • Kdy: od 7. prosince do 15. ledna
  • Otevřeno: ve všední den od 11.00 do 18.00 hodin a o víkendu od 10.00 do 18.00 hodin
  • Vstupné: 50 Kč základní, 25 Kč snížené
 

Právě se děje

před 47 minutami

V Chorvatsku jsou i čtvrt století po válce desítky tisíc nevybuchlých min

V Chorvatsku jsou 24 let po skončení válečného konfliktu stále místa o celkové ploše 355 čtverečních kilometrů, kde hrozí miny. V těchto oblastech se nachází více než 30 tisíc min a také velké množství další nevybuchlé munice. Podle agentury HINA to řekl ministr životního prostředí Tomislav Ćorić.

Ministr tato čísla uvedl v souvislosti s podpisem dohody, která dokládá, jak značné finanční prostředky je potřeba vynaložit na likvidaci takového nebezpečného pozůstatku války. Na základě uvedeného dokumentu by měla být vynaložena v přepočtu téměř miliarda korun na projekt odminování a ochranu lesů jen v regionu Licko-senjské a Zadarské župy.

Projekt se týká odminování 1676 hektarů lesů a půdy v prostoru Přírodního parku Velebit a Národního parku Paklenica. Jeho realizace by měla být završena do června 2023.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Chrascina má bronz z MS vrchařů, Havlíčková byla druhou juniorkou

Dvě medaile přinesl české výpravě dnešní program mistrovství světa v běhu do vrchu. Marek Chrascina získal na krátké trati bronz mezi muži, hned za ním skončil Jan Janů. Barbora Havlíčková se v Argentině stala juniorskou vicemistryní světa. V sobotu budou o úspěch bojovat závodníci a závodnice v horském maratonu.

Devatenáctiletá běžkyně na lyžích Havlíčková ve svém doplňkovém sportu na šampionátu v Argentině nestačila jen na Angelu Matteviovou z Itálie a přidala další cenný kov k evropskému juniorskému zlatu z červencového šampionátu v Zermattu.

Havlíčková běžela závod jen z lyžařské přípravy, přesto uspěla na zhruba sedm a půl kilometru dlouhé trati. "Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu," pochvalovala si v tisové zprávě.

Juniorská trať byla těsně před závodem upravena. Zmizel z ní jeden nebezpečný přeběh přes řeku, přesto byla velmi náročná. "V den závodu celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok," popisovala Havlíčková.

S italskou rivalkou si prohodily pořadí z kontinentálního mistrovství, kde rovněž obsadily první a druhé místo. Ve Švýcarsku vyhrála s náskokem 51 sekund česká reprezentantka, tentokrát byla o 44 sekund rychlejší Matteviová. Na stříbrné pozici byla ale Havlíčková bezpečně.

Úspěch mladých českých závodnic podtrhla čtvrtým místem Alena Matějáková, kterou dělilo jen pět sekund od bronzové Francouzky Jade Rodriguezové. Další dvě Češky Anežka Ševčíková a Gabriela Veigertová skončily na začátku třetí desítky. Mezi juniory byl Benjamin Vrbovský patnáctý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy