Legenda v Praze: Dokumentoval časy apartheidu, za focení černé dívky byl zatčen

Legenda v Praze: Dokumentoval časy apartheidu, za focení černé dívky byl zatčen
Obálka časopisu Drum, 1958
Piknik na Eton College, Velká Británie 1981
Portrét Jürgena Schadeberga
Stříhání všude, Sophiatown 1958
Foto: Jürgen Schadeberg
Foto
28. 6. 2019 9:03
Fotograf Jürgen Shadeberg dokumentoval Jižní Afriku v době apartheidu. Mezi jeho slavnými snímky je mimo jiné i záběr Nelsona Mandely za mřížemi. Za fotografování černošské zpěvačky v bikinách pro obálku časopisu Drum byl dokonce zatčen - na základě zákona, který zakazoval "nemorální" styky mezi lidmi se světlou a tmavou barvou pleti. Nyní jsou snímky této legendy světové fotografie k vidění v pražské Leica Gallery.

Jürgen Schadeberg (nar. 1931) je německý fotograf, který několik desetiletí žil a pracoval v Jihoafrické republice. Pořídil tam nespočet snímků, které jsou dnes považovány za legendární a ikonické, například fotografii Nelsona Mandely hledícího přes mříže věznice na ostrově Robben Island.

Schadeberg se v duchu humanistické fotografie zajímal o osudy obyčejných lidí a o podmínky, ve kterých žijí. K fotografovaným přistupoval s pochopením a respektem, nehledě na barvu jejich pleti. 

Do Jihoafrické republiky přijel v roce 1950, kdy mu bylo devatenáct let. V jediném kufru, v němž si vezl všechny své věci, měl také fotoaparát Leica. Do té doby žil v Berlíně. V novém působišti se velmi rychle prosadil jako fotožurnalista. 

Schadebergova nestrannost, trpělivost a zvědavost mu daly příležitost fotografovat situace a místa, kam by se kterýkoliv z jeho tehdejších bílých kolegů jen stěží dostal. Pracoval pro časopis Drum a jeho fotky se postupně stávaly kronikou tehdejších událostí v Jihoafrické republice.

Při pořizování snímku pro titulní stranu magazínu Drum byl v roce 1957 dokonce zatčen - společně se zpěvačkou Dolly Rahebeovou. Fotil ji v bikinách na haldách hlušiny poblíž Johannesburgu. Policie to vyhodnotila jako podezřelé jednání a možné překročení zákona o nemorálnosti, který zakazoval sexuální kontakty mezi Afričany a bělochy (viníkům hrozilo několik let vězení).

V roce 1964 musel Schadeberg Jihoafrickou republiku opustit a v dalších desetiletích pracoval jako fotograf na volné noze v Evropě a USA. I pak si ovšem uchoval svůj pravdivý a empatický přístup k práci. Po roce 1985 se mohl vrátit do Johannesburgu, kde završil druhou kapitolu své jihoafrické fotografické cesty. Ta trvala do roku 2007.

V roce 2014 udělilo Mezinárodní centrum fotografie New York Jürgenu Schadebergovi cenu za celoživotní přínos Cornell Capa Lifetime Achievement Award. V roce 2018 ho uvedla firma Leica Camera do své síně slávy. Bylo to ocenění sedmdesáti let jeho práce i neúnavnosti a odvahy, které prokázal. 

O výstavě:

  • Název: Pocta mistrům fotografie: Jürgen Schadeberg
  • Kde: Leica Gallery, Praha
  • Kdy: do 8. září 2019
  • Více informací: Leica Gallery, www.lgp.cz
 

Právě se děje

před 20 minutami

Policista, který zabil George Floyda, bude obviněn z vraždy druhého stupně

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění bělošského policisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Vznesena budou obvinění také proti třem dalším policistům, kteří byli na místě a kteří po incidentu dostali výpověď. Informoval o tom dnes americký list Star Tribune.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.

Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní ho prokurátor podle tisku chce obvinit z vraždy druhého stupně, za kterou by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sněmovna se zatím nedistancovala od slov Vojtěcha Filipa k legiím

Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za "zločinné". Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.

"Žádný výrok, který by poškodil dobré jméno československých legií, jsem neřekl. Řekl jsem, že v České republice existují lidé, kteří mají různý názor na československé legie," hájil se Filip.

Zdroj: ČTK
Další zprávy