Tisíc pohledů na evropské ostrovy z nebe. Pilot a fotograf Jiří Pruša vydal knihu

Foto: Jiří Pruša
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
21. 11. 2019 12:03
Ostrovy fascinovaly pilota a fotografa Jiřího Prušu od dětství. A protože je hezké splnit si dávné sny, rozhodl se, že obletí vysněné ostrovy v malém expedičním letadle. Z jeho výprav vznikla kniha Evropské ostrovy z nebe, která právě nyní vychází. Je v ní na tisíc fotografií pořízených z letadla.

"Jako kluk jsem si četl názvy ostrovů - Hebridy, Orkneje, Shetlandy - a představoval si, jak to tam asi vypadá. Bylo to pro mě tajemné a vábivé. Přál jsem si tam jednou dojet. To, že bych tam mohl doletět, se mi začalo vkrádat do hlavy v roce 2013," říká pilot a cestovatel Jiří Pruša.

Začal plánovat a začátkem roku 2014 se vydal na zkušební etapu na ostrov Lampedusa. "Zaujal mě tím, že je to evropské - tedy přesněji řečeno italské - území, které ale leží ztracené v moři a jižněji než například hlavní město Tuniska," říká pilot. 

První etapa, která vedla přes Messinskou úžinu, Sicílii, Maltu a vulkanické Liparské ostrovy, ho naprosto nadchla. "Hned za měsíc jsem proto vyrazil na nejdelší etapu celé expedice - na Kanárské ostrovy," vypráví. Přeletěl Korsiku, Sardinii, Menorku, Mallorku, Ibizu a přes Afriku pak pokračoval na Kanárské ostrovy a na Madeiru. 

"Během téhož roku jsem pak stihl vidět mnoho ostrovů v Severním moři, Baltském moři, Jaderském moři, Jónském moři i ve Středozemním moři," říká Jiří Pruša. 

Během všech etap filmoval třemi kamerami podvěšenými pod letadlem a fotil fotoaparátem okénkem z kabiny svého malého dvoumístného letadla. Zároveň obvykle nahrával i leteckou komunikaci. "Nahrávky pak využívám při přípravě studijních materiálů pro piloty," říká Pruša, jehož expedice se uskutečnily pod hlavičkou leteckého magazínu Flying Revue.

Všechny etapy expedice "Evropské ostrovy z nebe" trvaly celkem 48 letových dní (195 letových hodin). Jiří Pruša během nich uletěl zhruba 40 tisíc kilometrů. Své postřehy a fotografie shrnul v knize, která právě vychází.

"Během leteckých expedic člověk letí prakticky vždy na letiště, kde ještě nebyl, nad krajinou, kterou nezná, a v meteorologických podmínkách, na které není zvyklý. O zážitky tedy není nouze," vypráví pilot. 

Když dochází palivo

"Při letu ze španělské enklávy Mellila na severu Afriky do Jerezu jsem měl v nádržích 60 litrů paliva. Při odletu jsem neměl možnost dotankovat, protože v Mellile palivo neměli. Celková doba letu přes Středozemní moře a Gibraltar mi vycházela asi na hodinu a 50 minut. 60 litrů paliva představuje pro mé letadlo zásobu asi na tři hodiny a 20 minut," vypráví pilot.

Magazín Flying Revue

Flying Revue - logo
  • Flying Revue je nejčtenější letecký časopis v Česku a na Slovensku.
  • Portál FlyingRevue.cz denně přináší aktuality ze světa všeobecného i dopravního letectví.
  • Naleznete zde také reportáže, videa a fotografie z unikátních leteckých expedic do všech koutů světa.
  • Aktuálně.cz a Flying Revue společně připravují fotogalerie zachycující krásná místa české krajiny.

"Vše tedy vypadalo dobře. Problém ale začal vznikat pár desítek minut po vzletu, kdy jsem už byl pár desítek kilometrů od afrického břehu. Nejdříve slabý protivítr sílil až do rychlosti 60-70 km/h, což téměř o třetinu snižovalo moji rychlost a prodlužovalo letový čas. Z mé hlavy se stala kalkulačka neustále přepočítávající množství paliva a délku trasy přede mnou."

Když konečně přistával ve španělském Jerezu, byla jedna nádrž zcela prázdná a ve druhé zbývalo asi jen 10 litrů paliva. "Tehdy jsem si stanovil pravidlo, že nestačí dodržovat předpis a plánovat rezervu paliva na 30 minut letu. Pro lety nad mořem je potřeba mít alespoň o třetinu paliva více, než je předpokládaná spotřeba. Tohle pravidlo se mi při mých dalších dlouhých letech nad mořem zásadně vyplatilo. Silný protivítr o rychlosti 60-80 km/h není totiž nad mořem žádná výjimka," popisuje svou zkušenost.

Když selže nejdůležitější přístroj

Další náročná situace se mu přihodila před přistáním na Rhodosu. "Při letu proti slunci ve výšce asi 500 metrů jsem se dostal do sluncem prosvícené vodní tříště, která mi zcela zakryla jakýkoliv výhled a s tím mi zmizel i přirozený horizont. Neměl jsem před sebou ani žádný referenční bod na zemi nebo moři. V takové situaci je třeba se rychle přeorientovat a letět podle umělého horizontu," říká Jiří Pruša. 

Jenže umělý horizont v letadle v tu chvíli vypověděl službu. "Něco takového se mi stalo poprvé za celou dobu, co létám. Zhruba tři minuty jsem letěl, aniž bych věděl, zda nejsem v nějaké nebezpečné poloze (prudký náklon, strmé nebezpečné stoupání atd.) - a připadaly mi nekonečně dlouhé. Pak se mi naštěstí podařilo umělý horizont znovu zprovoznit a za chvíli jsem vyletěl i z té tříště," říká. Po této zkušenosti si nechal letadlo raději vybavit dalšími dvěma nezávislými umělými horizonty.

Extrémní letište: Ranvej z písku a bláta. Letiště Barra je jen pro ostřílené piloty | Video: Aktuálně.cz

Letiště na pláži, kde se přistává jen za odlivu

Z pohledu pilota bylo velice zajímavé i přistání na písečném letišti Barra ve Skotsku. Na leteckých mapách má normálně zakreslené tři přistávací dráhy. Ve skutečnosti tam ale není žádná a přistát tam lze jen za odlivu na široký písečný břeh. "Letiště, jehož přistávací plocha se zrcadlila vodou a vypadala bahnitě, jsem asi 10 minut přelétával, než jsem nakonec poslechl řídícího na věži a rozhodl se přistát. Přistání dopadlo dobře, ale po návratu do Příbrami jsme museli letadlo několik dní čistit od slané vody a písku," popisuje pilot.

O knize

  • Evropské ostrovy z nebe. Autoři: Jiří Pruša, Jan Dvořák, Jindřich Ilem, Jožo Skácal, 472 stran, přes 1000 fotografií
  • Vychází 20. listopadu
  • Křest knihy: 26. listopadu, prodávat se bude přes web Flying Revue a v knihkupectví Academia
 

Právě se děje

před 8 minutami

Prezident Zeman premiérovi abolici neudělí, nevidí pro ni důvod

Miloš Zeman neudělí od středy znovu trestně stíhanému premiérovi Andreji Babišovi abolici. Řekl to deníku Mladá fronta DNES. Přestože o plánu zastavit kauzu dříve hovořil, aktuálně prezident pro abolici nevidí důvod, protože případ má došetřit policie a nadále se jím bude zabývat dosavadní státní zástupce Jaroslav Šaroch.

Zeman navíc v rozhovoru připomněl, že abolici nechce sám Babiš. "Abolice vyžaduje kontrasignaci. A to buď premiéra, nebo jím pověřeného člena vlády. Jestliže tedy sám premiér abolici odmítá, tak je technicky nemožné ji provést. Ale já v tomto konkrétním případě zatím pro abolici ani nevidím důvod," uvedl. Potvrdil, že o záležitosti ve středu telefonicky s Babišem hovořil.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Sesuvy půdy v africkém Burundi zabily nejméně 38 lidí

Nejméně 38 lidí zemřelo v noci na dnešek při sesuvech půdy způsobených prudkými dešti v Burundi. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na místní policii, podle níž se zatím jedná o předběžnou bilanci. Pátrací práce na místě stále pokračují. Silné deště sužují celý region východní Afriky již přes dva měsíce a způsobily tam za tu dobu smrt již 265 lidí. Srážky přitom podle meteorologů nemají v blízké době ustat.

K poslednímu neštěstí došlo ve vesnici Mugina na severozápadě Burundi. Kvůli dešťům se utrhly části několika strání, na nichž stály obytné domy.

"Stalo se to v noci, když byli všichni doma. Půda ze sesuvů se hrnula po třech velice příkrých kopcích a cestou vše pohřbila," řekl AFP jeden ze svědků na místě. "Celé rodiny byly pohřbeny zaživa, stejně jako jejich domy, jejich dobytek a jejich pole, je to strašlivé," dodal. Na místo podle něj sice dorazila policie, jež spolu s dobrovolníky pátrá po přeživších. Nemají ale k dispozici žádnou techniku a sutiny prohledávají jen rukama. Zasažený region nedaleko hranic s Rwandou je velice těžko dostupný.

Zdroj: ČTK
Další zprávy