Tisíc pohledů na evropské ostrovy z nebe. Pilot a fotograf Jiří Pruša vydal knihu

Tisíc pohledů na evropské ostrovy z nebe. Pilot a fotograf Jiří Pruša vydal knihu
Stromboli.
Maják Garpen v průlivu Kalmar mezi švédskou pevninou a ostrovem Öland.
Ostrov Elba, kde žil ve vyhnanství Napoleon Bonaparte.
Kostelík z filmu Mamma Mia! na ostrově Skopelos.
Foto: Jiří Pruša
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
21. 11. 2019 12:03
Ostrovy fascinovaly pilota a fotografa Jiřího Prušu od dětství. A protože je hezké splnit si dávné sny, rozhodl se, že obletí vysněné ostrovy v malém expedičním letadle. Z jeho výprav vznikla kniha Evropské ostrovy z nebe, která právě nyní vychází. Je v ní na tisíc fotografií pořízených z letadla.

"Jako kluk jsem si četl názvy ostrovů - Hebridy, Orkneje, Shetlandy - a představoval si, jak to tam asi vypadá. Bylo to pro mě tajemné a vábivé. Přál jsem si tam jednou dojet. To, že bych tam mohl doletět, se mi začalo vkrádat do hlavy v roce 2013," říká pilot a cestovatel Jiří Pruša.

Začal plánovat a začátkem roku 2014 se vydal na zkušební etapu na ostrov Lampedusa. "Zaujal mě tím, že je to evropské - tedy přesněji řečeno italské - území, které ale leží ztracené v moři a jižněji než například hlavní město Tuniska," říká pilot. 

První etapa, která vedla přes Messinskou úžinu, Sicílii, Maltu a vulkanické Liparské ostrovy, ho naprosto nadchla. "Hned za měsíc jsem proto vyrazil na nejdelší etapu celé expedice - na Kanárské ostrovy," vypráví. Přeletěl Korsiku, Sardinii, Menorku, Mallorku, Ibizu a přes Afriku pak pokračoval na Kanárské ostrovy a na Madeiru. 

"Během téhož roku jsem pak stihl vidět mnoho ostrovů v Severním moři, Baltském moři, Jaderském moři, Jónském moři i ve Středozemním moři," říká Jiří Pruša. 

Během všech etap filmoval třemi kamerami podvěšenými pod letadlem a fotil fotoaparátem okénkem z kabiny svého malého dvoumístného letadla. Zároveň obvykle nahrával i leteckou komunikaci. "Nahrávky pak využívám při přípravě studijních materiálů pro piloty," říká Pruša, jehož expedice se uskutečnily pod hlavičkou leteckého magazínu Flying Revue.

Všechny etapy expedice "Evropské ostrovy z nebe" trvaly celkem 48 letových dní (195 letových hodin). Jiří Pruša během nich uletěl zhruba 40 tisíc kilometrů. Své postřehy a fotografie shrnul v knize, která právě vychází.

"Během leteckých expedic člověk letí prakticky vždy na letiště, kde ještě nebyl, nad krajinou, kterou nezná, a v meteorologických podmínkách, na které není zvyklý. O zážitky tedy není nouze," vypráví pilot. 

Když dochází palivo

"Při letu ze španělské enklávy Mellila na severu Afriky do Jerezu jsem měl v nádržích 60 litrů paliva. Při odletu jsem neměl možnost dotankovat, protože v Mellile palivo neměli. Celková doba letu přes Středozemní moře a Gibraltar mi vycházela asi na hodinu a 50 minut. 60 litrů paliva představuje pro mé letadlo zásobu asi na tři hodiny a 20 minut," vypráví pilot.

Magazín Flying Revue

Flying Revue - logo
  • Flying Revue je nejčtenější letecký časopis v Česku a na Slovensku.
  • Portál FlyingRevue.cz denně přináší aktuality ze světa všeobecného i dopravního letectví.
  • Naleznete zde také reportáže, videa a fotografie z unikátních leteckých expedic do všech koutů světa.
  • Aktuálně.cz a Flying Revue společně připravují fotogalerie zachycující krásná místa české krajiny.

"Vše tedy vypadalo dobře. Problém ale začal vznikat pár desítek minut po vzletu, kdy jsem už byl pár desítek kilometrů od afrického břehu. Nejdříve slabý protivítr sílil až do rychlosti 60-70 km/h, což téměř o třetinu snižovalo moji rychlost a prodlužovalo letový čas. Z mé hlavy se stala kalkulačka neustále přepočítávající množství paliva a délku trasy přede mnou."

Když konečně přistával ve španělském Jerezu, byla jedna nádrž zcela prázdná a ve druhé zbývalo asi jen 10 litrů paliva. "Tehdy jsem si stanovil pravidlo, že nestačí dodržovat předpis a plánovat rezervu paliva na 30 minut letu. Pro lety nad mořem je potřeba mít alespoň o třetinu paliva více, než je předpokládaná spotřeba. Tohle pravidlo se mi při mých dalších dlouhých letech nad mořem zásadně vyplatilo. Silný protivítr o rychlosti 60-80 km/h není totiž nad mořem žádná výjimka," popisuje svou zkušenost.

Když selže nejdůležitější přístroj

Další náročná situace se mu přihodila před přistáním na Rhodosu. "Při letu proti slunci ve výšce asi 500 metrů jsem se dostal do sluncem prosvícené vodní tříště, která mi zcela zakryla jakýkoliv výhled a s tím mi zmizel i přirozený horizont. Neměl jsem před sebou ani žádný referenční bod na zemi nebo moři. V takové situaci je třeba se rychle přeorientovat a letět podle umělého horizontu," říká Jiří Pruša. 

Jenže umělý horizont v letadle v tu chvíli vypověděl službu. "Něco takového se mi stalo poprvé za celou dobu, co létám. Zhruba tři minuty jsem letěl, aniž bych věděl, zda nejsem v nějaké nebezpečné poloze (prudký náklon, strmé nebezpečné stoupání atd.) - a připadaly mi nekonečně dlouhé. Pak se mi naštěstí podařilo umělý horizont znovu zprovoznit a za chvíli jsem vyletěl i z té tříště," říká. Po této zkušenosti si nechal letadlo raději vybavit dalšími dvěma nezávislými umělými horizonty.

Extrémní letište: Ranvej z písku a bláta. Letiště Barra je jen pro ostřílené piloty | Video: Aktuálně.cz

Letiště na pláži, kde se přistává jen za odlivu

Z pohledu pilota bylo velice zajímavé i přistání na písečném letišti Barra ve Skotsku. Na leteckých mapách má normálně zakreslené tři přistávací dráhy. Ve skutečnosti tam ale není žádná a přistát tam lze jen za odlivu na široký písečný břeh. "Letiště, jehož přistávací plocha se zrcadlila vodou a vypadala bahnitě, jsem asi 10 minut přelétával, než jsem nakonec poslechl řídícího na věži a rozhodl se přistát. Přistání dopadlo dobře, ale po návratu do Příbrami jsme museli letadlo několik dní čistit od slané vody a písku," popisuje pilot.

O knize

  • Evropské ostrovy z nebe. Autoři: Jiří Pruša, Jan Dvořák, Jindřich Ilem, Jožo Skácal, 472 stran, přes 1000 fotografií
  • Vychází 20. listopadu
  • Křest knihy: 26. listopadu, prodávat se bude přes web Flying Revue a v knihkupectví Academia
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy