Skutečné retro bez nostalgie. Tak vypadalo sídliště Jižní Město v 80. letech

Skutečné retro bez nostalgie. Tak vypadalo sídliště Jižní Město v 80. letech
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby. Fotografie v právě vycházející knize nejsou nijak popsané, hovoří samy za sebe. Popisky ve fotogalerii jsou založeny na textu Jiřího Siostrzonka z knihy Jaromír Čejka: Jižní Město.
...
Teprve až nyní, s odstupem času, můžeme ocenit jeho univerzální nadčasovou platnost, obsahovou i formální kvalitu, míní Siostrzonek.
Jak snímky vznikaly? Autor to sám popsal slovy: "… čekal jsem, až se situace objeví a přijde za mnou…"
Foto: Jaromír Čejka / Ukázka z knihy „Jižní Město“, kterou vydalo nakladatelství Surbanz v roce 2020
Dan Poláček Tomáš Vocelka Dan Poláček, Tomáš Vocelka
Aktualizováno 1. 12. 2022 15:15
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby.

Fotografie Jaromíra Čejky (* 1947), jež vznikly v letech 1979 až 1985, připomenou mnoha lidem, kteří se tehdy stěhovali na nově postavená sídliště, jejich tehdejší zážitky a zkušenosti. Jeho snímky nyní vycházejí v knize nesoucí název Jižní Město.

Čejka dokumentoval život na tehdejším sídlišti s kritickým nadhledem. "Ústředním bodem kritiky se nejeví ani tak obyvatelé, ač k nim upřel Čejka vícestrannou pozornost také, jako spíše prostředí určené k obývání," konstatuje v úvodu knihy Josef Moucha z Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě.

"Jeden ze způsobů, jak vyprávět o životě v normalizaci, spočíval v systematické dokumentaci každodenních i svátečních událostí. Někteří autoři však skenovali pouze povrch situací, u jiných autorů převažovalo odlehčené ironizování událostí. Čejka patřil k těm fotografům, kteří svým přístupem motivovali diváky k přemýšlení o zobrazených situacích a k zaujetí postoje," konstatuje autor průvodního textu v knize Jiří Siostrzonek. V dlouhodobé perspektivě mají podle něj Čejkovy fotografie šanci stát se ojediněle věrným svědkem naší doby.

Podle filozofa Vladislava Dudáka fotografie Jaromíra Čejky nejsou pouze vzpomínkou na odcizenou a depresivní dobu, ale je v nich také optimismus, který ukazuje, že zrod nové čtvrti byl těžký, ale nakonec úspěšný. Lidé to místo postupně proměnili ve svůj nový domov. "Ne každý má takové štěstí, aby mohl v přímém přenosu sledovat, jak se rodí nový genius loci," píše Dudák o Čejkově práci. 

Jaromír Čejka se narodil 15. dubna 1947 v Miroslavi na jižní Moravě a fotografoval příležitostně od šedesátých let. Vystudoval Institut výtvarné fotografie při Svazu českých fotografů v Brně a pokračoval ve studiu na FAMU, kde jej výrazně ovlivnil pedagog Pavel Štecha.

Po roce 1990 spolupracoval s redakcemi mnoha novin a časopisů, například Lidových novin, Fóra, Přítomnosti, Prostoru, Respektu nebo Literárních novin. Má za sebou řadu fotografických projektů a mezi nejvýznamnější z nich patří právě dokumentace pražského sídliště Jižní Město z přelomu 70. a 80. let dvacátého století. 

O knize

Jaromír Čejka - Jižní Město (Fotografický projekt z pražského sídliště z počátku osmdesátých let 20. století). Autor průvodního textu: Jiří Siostrzonek. Vydal Lukáš Horký - Surbanz. Rozměr: 22 x 20 cm,188 stran. Kniha je dostupná například na webu vydavatelství.

 

Právě se děje

Další zprávy