Viru navzdory: Krizové okno, u kterého začíná bývalým vězňům nový život

Viru navzdory: Krizové okno, u kterého začíná bývalým vězňům nový život
Právě proto organizace zřídila krizové okénko, kde se jim dostane pomoci, při dodržení všech zásad pro prevenci šíření koronaviru.
Podle Hany Kramlové z Rubikonu organizace využila výhody Kotlasky, která je oázou zeleně v městském prostředí Libně.
Rubikon otevřel krizové okénko poté, co kvůli pandemii musel ze dne na den zastavit osobní poradenství a nahradit ho telefonickou a e-mailovou formou.
Proto se jim organizace rozhodla pomáhat osobně, prostřednictvím krizového okénka.
Foto: Foto, Jan Jirkovský
Foto, Jan Jirkovský
12. 5. 2020 6:00
Lidé, kteří opustí brány vězení, nemají mnohdy potřebné zázemí, přístup k internetu a ani práci. Zrovna v této době, kdy je většina úřadů buď zavřená, nebo pracují v omezeném režimu, se dostávají do složité situace. Pomáhá jim v ní nezisková organizace Rubikon. Její práci fotografoval Jan Jirkovský.

Jan Jirkovský se jako fotograf rád zabývá sociální problematikou. "Často se díky tomu dostávám do míst, kam obvykle běžný občan nepřijde. Vybírám si témata, která mě něčím oslovují a dávají smysl. Přesně taková je v mých očích i nezisková organizace Rubikon, která pomáhá lidem po výkonu trestu začít nový život," říká o své nejnovější práci.

Rubikon si byl vědom, že lidé propuštění z výkonu trestu se v době pandemie dostávají do mnohem složitější situace než obvykle. Často se při potížích nemají kam obrátit, protože úřady buď fungují jen on-line, nebo pracují ve velmi omezeném režimu. Proto jim na pomoc zřídil krizové okénko v areálu Komunitního centra a zahrady Kotlaska na Praze 8.

Toto řešení umožňuje dál poskytovat poradenství, a přitom dodržet všechna opatření nutná pro prevenci šíření koronaviru. "Je to záslužná věc a podle mě pro celou společnost velice důležitá," říká fotograf Jirkovský. "Zrovna v této době je práce Rubikonu pro jejich klienty naprosto klíčová," dodává. 

Pilotní provoz okénka začal na konci března a pokračuje každou středu od 10 do 14 hodin. "Jsme rádi, že jsme našli bezpečnou cestu, jak pomáhat našim klientům i v období pandemie. Máme možnost k tomu naplno využít výhodu Kotlasky, která je oázou zeleně v městském prostředí Libně. Není tu například třeba řešit dezinfekci vchodu do domu. Klienti mohou zůstat venku na zahradě, v přírodě, takže nejsou ohroženi ani oni sami, ani sousedé z okolí nebo naši kolegové, jako je tomu v uzavřených prostorách kanceláří. Můžeme tak minimalizovat jakýkoliv přímý kontakt," říká Hana Kramlová, ředitelka fundraisingu a provozu Kotlasky.

"Považujeme za naši povinnost zůstat v tomto těžkém období aktivní. Krizové okénko nabízí řešení našim klientům, kterým jsme doslova ze dne na den museli stopnout osobní poradenství a nahradit ho telefonickou a e-mailovou formou. To je hlavně pro lidi bezprostředně po výkonu trestu velmi problematické - telefon často nemají, o možnosti internetu nemluvě. Největší riziko recidivy jim hrozí právě v prvních dnech a týdnech po propuštění a podpora našich poradců zvyšuje šanci, že návrat do společnosti zvládnou," vysvětluje Hana Kramlová.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy