Jak se opravoval pražský orloj? Neobyčejné pohledy do zákulisí očima Martina Frouze

Foto: Martin Frouz
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
5. 11. 2018 6:40
Ručičky orloje cestující ve výtahu. Sochy, které si hoví na matracích, jako by se chystaly ke spánku. Fotograf Martin Frouz pořídil při opravách orloje a věže Staroměstské radnice mnoho neuvěřitelně působivých a často i překvapivých záběrů. Pojďte se s ním podívat do zákulisí. Výstava je zdarma přístupná až do 6. ledna 2019.

Ve druhém patře Staroměstské radnice se návštěvníkům otevírá svět, který je běžně přístupný jen památkářům a restaurátorům. Fotograf Martin Frouz, který pravidelně dokumentoval opravu věže Staroměstské radnice i orloje, tam vystavuje snímky, umožňující nahlédnout hluboko do zákulisí. 

Unikátní zdarma přístupná výstava byla nyní prodloužena a potrvá až do počátku příštího roku, což je dobrá zpráva pro všechny, kteří se chystají na Staroměstské náměstí v předvánoční době a během vánočních svátků. 

"Začal jsem fotit těsně před začátkem oprav a poslední snímky vznikly 28. září. Tedy v den, kdy se opravený orloj otevíral," říká fotograf, který s památkáři a archeology spolupracuje už mnoho let, a navíc o využití fotografie v odborných oblastech přednáší na několika vysokých školách. 

Tak to vypadá na výstavě Znovuzrození věže Staroměstské radnice
Tak to vypadá na výstavě Znovuzrození věže Staroměstské radnice | Foto: Martin Frouz

Sám Martin Frouz přiznává, že ho pražský orloj fascinoval. "Jsem původně strojní inženýr (později ještě vystudoval FAMU, pozn. red.). Orloj se mi líbí jako stroj. A je to mimochodem zřejmě nejstarší kontinuálně fungující mechanické zařízení na světě," podotýká. "Existují sice i starší mechanismy, ale ty jsou už součástí muzejních expozic," vysvětluje.

V orloji jsou podle něj některé součásti minimálně z roku 1410, kdy se o něm objevila první písemná zmínka. "Od té doby to zařízení funguje, samozřejmě s několika přestávkami, až do dneška. Bylo během té doby permanentně udržováno a opravováno," konstatuje fotograf. V průběhu opravy se experti a restaurátoři pokusili vrátit orloji podobu, kterou měl v 19. století. 

Co bylo na fotografické práci nejzajímavější? "Asi dostat se k lidem, kteří na opravách pracovali. Procházet jejich dílny, komunikovat s nimi. Každý z nich má svůj příběh a pohled, ať už je to restaurátor, památkář, nebo dělník," říká Martin Frouz. 

Během práce se s fotoaparátem často ocitl na lešeních, třeba i v sedmdesátimetrové výšce. Musel se také vypořádat s prací ve velmi stísněných prostorách, nebo s tím, že z úzkého lešení je těžké získat od fotografovaných věcí dostatečný odstup.

"Je pravda, že někdy stojíte na špičkách na lešení v sedmdesáti metrech, ale já už to po pravdě moc nevnímám. Fotím tyto věci patnáct nebo možná více let. Dělám to rád, už mi to ani nepřijde. A s ohledem na ty stísněné prostory jsem si pořídil extrémně širokoúhlý objektiv," vysvětluje. 

Často se dostává do situací, kdy je na lešení málo místa, vejdou se tam třeba jen tři lidé. Pokud chce fotit, musí občas také pomoci památkářům nebo restaurátorům, kterým by jinak jeden parťák pro práci chyběl. "Ve chvíli, kdy to potřebují, hodím foťák na záda a třeba přidržím součástku. Pak zase fotím," popisuje Martin Frouz. "Začnou vás pak brát jako jednoho ze svých a už tam pak tolik nepřekážíte."

Co by návštěvníci výstavy podle něj neměli propást? "Asi ten pocit z celé opravy - doufám, že se mi ho podařilo alespoň částečně předat. A pak určitě oživenou realitu, díky které si mohou prohlédnout radnici před opravou ze všech možných stran," konstatuje.

Stačí si naskenovat mobilem QR kód, stáhnout aplikaci a pak telefon namířit na vystavené plány radnice. Na obrazovce telefonu se nad plánem objeví realistický trojrozměrný model budovy, kterou si pak lze prohlédnout z nejrůznějších úhlů. 

"Na těchto 3D modelech spolupracuji s geodety, využívají se k tomu fotky ze země, fotky z dronů a takzvané prostorové skenování," říká. Kromě toho jsou na výstavě k vidění v trojrozměrném modelu ještě i některé sochy, známé z radniční věže a orloje - například legendární kostlivec.

O výstavě

  • Martin Frouz: Znovuzrození věže Staroměstské radnice
  • Kde: Galerie Praesidium, 2. patro věže Staroměstské radnice
  • Kdy: do 6. ledna 2019
  • Vstupné: zdarma
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy