Jak se opravoval pražský orloj? Neobyčejné pohledy do zákulisí očima Martina Frouze

Ve fotogalerii si můžete prohlédnout snímky od počátku oprav až po jejich závěr.
Horolezci při snímání jednoho z mohutných ciferníků věžních hodin.
Pohled do nitra soustrojí orloje v restaurátorské dílně. Podle záznamů se jedná patrně o nejstarší kontinuálně fungující mechanické zařízení na světě.
Průhled na část obrazu nové kalendářní desky během jejího osazování na její nynější místo.
Snímání soch z vnější fasády radniční kaple (na snímku je sv. Vít). Jedná se o kopii, která byla během opravy nahrazena originálem sekaným z kamene. Sejmutá kopie je nyní ke spatření ve výstavě.
Foto: Martin Frouz
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
5. 11. 2018 6:40
Ručičky orloje cestující ve výtahu. Sochy, které si hoví na matracích, jako by se chystaly ke spánku. Fotograf Martin Frouz pořídil při opravách orloje a věže Staroměstské radnice mnoho neuvěřitelně působivých a často i překvapivých záběrů. Pojďte se s ním podívat do zákulisí. Výstava je zdarma přístupná až do 6. ledna 2019.

Ve druhém patře Staroměstské radnice se návštěvníkům otevírá svět, který je běžně přístupný jen památkářům a restaurátorům. Fotograf Martin Frouz, který pravidelně dokumentoval opravu věže Staroměstské radnice i orloje, tam vystavuje snímky, umožňující nahlédnout hluboko do zákulisí. 

Unikátní zdarma přístupná výstava byla nyní prodloužena a potrvá až do počátku příštího roku, což je dobrá zpráva pro všechny, kteří se chystají na Staroměstské náměstí v předvánoční době a během vánočních svátků. 

"Začal jsem fotit těsně před začátkem oprav a poslední snímky vznikly 28. září. Tedy v den, kdy se opravený orloj otevíral," říká fotograf, který s památkáři a archeology spolupracuje už mnoho let, a navíc o využití fotografie v odborných oblastech přednáší na několika vysokých školách. 

Tak to vypadá na výstavě Znovuzrození věže Staroměstské radnice
Tak to vypadá na výstavě Znovuzrození věže Staroměstské radnice | Foto: Martin Frouz

Sám Martin Frouz přiznává, že ho pražský orloj fascinoval. "Jsem původně strojní inženýr (později ještě vystudoval FAMU, pozn. red.). Orloj se mi líbí jako stroj. A je to mimochodem zřejmě nejstarší kontinuálně fungující mechanické zařízení na světě," podotýká. "Existují sice i starší mechanismy, ale ty jsou už součástí muzejních expozic," vysvětluje.

V orloji jsou podle něj některé součásti minimálně z roku 1410, kdy se o něm objevila první písemná zmínka. "Od té doby to zařízení funguje, samozřejmě s několika přestávkami, až do dneška. Bylo během té doby permanentně udržováno a opravováno," konstatuje fotograf. V průběhu opravy se experti a restaurátoři pokusili vrátit orloji podobu, kterou měl v 19. století. 

Co bylo na fotografické práci nejzajímavější? "Asi dostat se k lidem, kteří na opravách pracovali. Procházet jejich dílny, komunikovat s nimi. Každý z nich má svůj příběh a pohled, ať už je to restaurátor, památkář, nebo dělník," říká Martin Frouz. 

Během práce se s fotoaparátem často ocitl na lešeních, třeba i v sedmdesátimetrové výšce. Musel se také vypořádat s prací ve velmi stísněných prostorách, nebo s tím, že z úzkého lešení je těžké získat od fotografovaných věcí dostatečný odstup.

"Je pravda, že někdy stojíte na špičkách na lešení v sedmdesáti metrech, ale já už to po pravdě moc nevnímám. Fotím tyto věci patnáct nebo možná více let. Dělám to rád, už mi to ani nepřijde. A s ohledem na ty stísněné prostory jsem si pořídil extrémně širokoúhlý objektiv," vysvětluje. 

Často se dostává do situací, kdy je na lešení málo místa, vejdou se tam třeba jen tři lidé. Pokud chce fotit, musí občas také pomoci památkářům nebo restaurátorům, kterým by jinak jeden parťák pro práci chyběl. "Ve chvíli, kdy to potřebují, hodím foťák na záda a třeba přidržím součástku. Pak zase fotím," popisuje Martin Frouz. "Začnou vás pak brát jako jednoho ze svých a už tam pak tolik nepřekážíte."

Co by návštěvníci výstavy podle něj neměli propást? "Asi ten pocit z celé opravy - doufám, že se mi ho podařilo alespoň částečně předat. A pak určitě oživenou realitu, díky které si mohou prohlédnout radnici před opravou ze všech možných stran," konstatuje.

Stačí si naskenovat mobilem QR kód, stáhnout aplikaci a pak telefon namířit na vystavené plány radnice. Na obrazovce telefonu se nad plánem objeví realistický trojrozměrný model budovy, kterou si pak lze prohlédnout z nejrůznějších úhlů. 

"Na těchto 3D modelech spolupracuji s geodety, využívají se k tomu fotky ze země, fotky z dronů a takzvané prostorové skenování," říká. Kromě toho jsou na výstavě k vidění v trojrozměrném modelu ještě i některé sochy, známé z radniční věže a orloje - například legendární kostlivec.

O výstavě

  • Martin Frouz: Znovuzrození věže Staroměstské radnice
  • Kde: Galerie Praesidium, 2. patro věže Staroměstské radnice
  • Kdy: do 6. ledna 2019
  • Vstupné: zdarma
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy