Fotografie dnes trpí nadprodukcí, říká autor knihy, která získala evropskou cenu

Fotografie dnes trpí nadprodukcí, říká autor knihy, která získala evropskou cenu
Publikace zachycuje dramatické změny, kterými fotografie prošla v době přechodu z analogové do digitální éry. "Tehdy jsme v České republice dělali průkopnické věci i z celosvětového pohledu a já jsem si uvědomil, že o tom možná málokdo ví," popisuje Marian Beneš jeden z důvodů, proč kniha vznikla.
V knize se nachází také řada textů profesora Miroslava Vojtěchovského (na snímku), který patří k nejvýraznějším osobnostem české fotografie a jako pedagog ovlivnil celou generaci fotografů. "Cítil jsem, že je potřeba jeho texty shromáždit, redakčně připravit a vydat na jednom místě," vysvětluje Marian Beneš.
Snímek konceptu Škoda Vision C na stránkách knihy Fotografie nového milénia (na vzniku fotografie se podíleli Miroslav Vojtěchovský, Marian Beneš a jejich studenti).
Kniha měla být původně založena především na textu. "Když jsem pak na ní začal pracovat - a práce trvala bezmála tři roky - zjistil jsem, že fotografický obraz tam zkrátka patří, a to v epické šíři. Vzniklo toho mnoho pozoruhodného a byla by škoda to neukázat," říká Marian Beneš..
Foto: Marian Beneš, Fotografie nového milénia
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
2. 7. 2022 16:09
Aniž bychom si to příliš uvědomovali, prožili jsme na přelomu tisíciletí revoluci, která zcela změnila fotografii. O tom, jak tato převratná proměna probíhala a co z ní vzešlo, pojednává česká kniha Fotografie nového milénia, která získala jednu z hlavních cen v soutěži European Photo Book Award. O publikaci (a také o současné fotografii) jsme hovořili s jejím autorem Marianem Benešem.

Na jaře jste byl v Římě převzít cenu FEP European Photo Book Award, kterou získala kniha Fotografie nového milénia. Jaké jsou podle vás ty největší změny, které fotografii zasáhly během přerodu od analogového fotografování k digitálnímu?

Největší změnou je myšlenkový přístup. Když fotografujete na film, výrazně více přemýšlíte o tom, co budete fotografovat a jak to budete fotografovat. Víte, že za každým stisknutím spouště by měl být poměrně hluboký myšlenkový proces. Je to děj, který vyžaduje propojení hlavy, očí, rukou a absolutní koncentraci.

S nástupem digitální éry nastala obrovská devalvace tohoto přístupu. Fotografie začala ztrácet hodnotu, protože se stala až příliš dostupnou. A bohužel platí, že pokud něčeho máme dost, příliš si toho neceníme. Ale nechci nad tím naříkat, takový je vývoj a je s tím potřeba pracovat.

Co pro vás znamená ocenění European Photo Book Award, udělované Federací evropských profesionálních fotografů?

Je to pro mě signál, že moje snažení mělo smysl a že je potřeba pokračovat v něm dál. Knihu jsem přihlásil do kategorie Skupinová monografie, která nejvíce odpovídala jejímu obsahu. Porota však publikaci "posunula výš" a udělila jí jednu ze tří hlavních cen, konkrétně Best Publisher, tedy  Nejlepší vydavatel v roce 2022.

Název knihy odkazuje na digitální revoluci, která na přelomu tisíciletí změnila fotografii…

Prožil jsem ten přerod s profesorem Miroslavem Vojtěchovským. Nikdy nebyl čas zastavit se a zrekapitulovat to převratné, velmi energické a opravdu inovátorské  období, které se odehrálo po roce 2000. Právě proto vznikla tato kniha a proto také nese název Fotografie nového milénia.

Z počátku jsem chtěl udělat fotografickou knihu, která bude paradoxně více textová než obrazová. Pustil jsem se do toho s plánem, že tam budou především texty profesora Vojtěchovského, moje a aktuální texty absolventů, které jsme učili. Myslel jsem, že k tomu přidám jen velice střídmý, pečlivě vybraný obrazový doprovod. Když jsem pak na knize začal pracovat - a práce trvala bezmála tři roky - zjistil jsem, že fotografický obraz tam zkrátka patří, a to v epické šíři. Vzniklo toho mnoho pozoruhodného a byla by škoda to neukázat. Takže se projekt docela rozrostl.

Profesor Miroslav Vojtěchovský si prohlíží knihu Fotografie nového milénia, která získala evropské ocenění.
Profesor Miroslav Vojtěchovský si prohlíží knihu Fotografie nového milénia, která získala evropské ocenění. | Foto: Marian Beneš, Fotografie nového milénia

V době přerodu analogové fotografie v digitální jste s profesorem Vojtěchovským fotografovali například velmi inovativním způsobem zakázky pro Škodu Auto. Byli jste tehdy na přicházející změny připraveni?

Myslím, že na digitální éru jsme byli připraveni poměrně dobře. Já jsem tehdy už měl například hodně zkušeností s prací ve Photoshopu, i když jsem pracoval s obrazem, který se skenoval z negativů nebo častěji z diapozitivů. Práci s Photoshopem jsem vyučoval také jako asistent v International Center of Photography v New Yorku.

Vnímal jste to tehdy tak, že prožíváte revoluci ve fotografii?

Bylo to tehdy všechno velmi živelné a přirozené. Neměl jsem pocit, že se děje něco přelomového, připadalo mi to jako běžná evoluce. Teprve po letech mi došlo, že to bylo převratné, že jsme tady dělali průkopnické věci a že o tom možná málokdo ví. To byl jeden moment, o kterém měla kniha vyprávět. Tím druhým pak jsou texty pana profesora. Cítil jsem, že je potřeba shromáždit je, redakčně připravit a vydat na jednom místě. Těch momentů, pro které kniha vznikla, bylo ale mnohem více a nakonec jsou všechny její součástí. 

Kterou z myšlenek profesora Vojtěchovského byste vyzdvihl, co je pro vás klíčové?

Vždycky měl tu úžasnou vlastnost, že dokázal překvapivě propojovat více vrstev myšlenek nebo zdrojů. Umí si všímat momentů, které běžný smrtelník vůbec nezaregistruje. A dokáže je propojit s výtvarným uměním, s malbou, historií, filosofií i psychologií. Když to pak slyšíte nebo čtete, najednou se vám "rozsvítí" a otevírají se vám nové cesty, o kterých byste vůbec nepředpokládal, že by mohly existovat. Úžasně to kultivuje ducha.

V knize jsou také texty, jejichž autorem jste vy nebo studenti, které jste učil na vysoké škole.

Nechtěl jsem, aby to bylo povídání stárnoucích zbrojnošů o tom, co bylo před lety. Proto jsem si řekl, že bude potřeba zapojit do toho nejmladší generaci, a to nejen po obrazové, ale i po textové stránce. Poprosil jsem vybrané absolventy ústecké Fakulty umění a designu, aby vyjádřili to, co si myslí o dnešní fotografii, co pro ně znamená a jak je možné o ní dnes uvažovat. Chtěl jsem, aby kniha oslovila a inspirovala mladé tvůrce, aby ukázala dnešním studentům, jak s fotografií mohou pracovat a kde by mohli hledat možnosti uplatnění na trhu.

V období přerodu jste zažili i mnoho technicky převratných změn. S profesorem Vojtěchovským jste třeba používali metodu, kdy se scéna postupně osvětluje a pak se výsledek ve Photoshopu složí z mnoha záběrů. Dnes je to poměrně běžné, ale vy jste tehdy v tom byli průkopníci i ze světového pohledu.

Postupné osvětlování a skládání expozic jsme zkoušeli a používali při fotografování už v době, kdy se ještě pracovalo s filmem, ovšem ve velmi omezené míře. Počet expozic byl velmi limitovaný, snímky se musely skenovat a bylo to velmi drahé.  Digitální technika najednou umožnila takřka neomezený počet expozic, jenže my jsme tehdy neměli žádnou jistotu, že digitální cesta v tom rozsahu, který jsme si zvolili, je správná. Teď už víme, že byla, ale v té době to tak jasné nebylo.

Charakterizoval bych to jako mimořádné objevitelské dobrodružství. Zkušenosti s digitálním pracovním procesem jsme ihned překlápěli do výukových osnov. Mnozí studenti si postupy rychle osvojili a obratem je začali využívat ve své práci.

Fotografie z muzea automobilky Škoda Auto, na jejímž vzniku společně pracovali Miroslav Vojtěchovský, Marian Beneš a jejich studenti.
Fotografie z muzea automobilky Škoda Auto, na jejímž vzniku společně pracovali Miroslav Vojtěchovský, Marian Beneš a jejich studenti. | Foto: Marian Beneš, Fotografie nového milénia

Díky fotografování pro Škodu Auto máte jedinečnou možnost porovnávat. Tytéž exponáty v jejím muzeu jste fotili dvakrát, pokaždé s podmínkou, že se automobily nesmí přemisťovat mimo prostor muzea. Poprvé to bylo v roce 1995 na diapozitiv, podruhé v roce 2005 digitálně.

Automobily se obvykle fotografují ve velkých ateliérech s obrovskými světelnými zdroji. My jsme však dostali od Škody Auto zadání fotografovat v omezeném prostoru muzea. Mohli jsme ho bez fyzikálních limitů splnit právě díky postupnému nasvětlování scény. Tuto možnost otevřela digitální éra. Dnes mohu studentům ukazovat, jak jsme fotografovali historickou Škodu Rapid v roce 1995 na diapozitivy a jak jsme totéž dělali o deset let později digitálně. Stejná parta fotografovala na stejném místě, výsledek je však úplně jiný. Až zamrazí, jak se fotografie během několika let dramaticky proměnila. Byla to určitě největší změna od roku 1839, kdy fotografie vznikla.

Vzpomínám si na rok 2014, kdy jsem se setkal se snímky studie Škoda Vision C, na kterých jste pracoval. Tehdy mi připadaly tak dokonalé, až jsem začal přemýšlet, jestli to není špičkově zpracovaná počítačová grafika. Jak se takové věci vlastně fotí a kolik lidí se na tom pracuje?

Kolem našich projektů se vždycky pohybovalo hodně lidí, ale do značné míry je to dáno tím, že tam byli přítomni studenti. Studii Vision C i Škodu Atero (což byl projekt studentů učiliště v Mladé Boleslavi) jsme fotografovali v podmínkách, v jakých se automobily obvykle fotografují - tedy ve velkém prostorném ateliéru. V případě Škody Vision C to byl ateliér, který se nachází pod tribunami strahovského stadionu a často ho využívají například filmová studia.

Snímek konceptu Škoda Vision C na stránkách knihy Fotografie nového milénia.
Snímek konceptu Škoda Vision C na stránkách knihy Fotografie nového milénia. | Foto: Marian Beneš, Fotografie nového milénia

Co je při takovém fotografování nejobtížnější?

Práce se světlem - největší problém je neztratit se v logice světla. Když jednotlivé snímky skládáte do výsledného obrazu, je možné udělat v podstatě cokoliv, ale to neznamená, že výsledek bude automaticky správný. Je potřeba nad tím přemýšlet, aby měl výsledný obraz logiku, aby celek dával smysl. Další věc je, že při takovém fotografování zažíváte poměrně velký stres. Objem práce musí vzniknout za určitou dobu, nemůžete moc dlouho hledat nejlepší přístup.

Pokud vím, bylo to tak právě třeba v případě fotografování Škody Atero.

Fotografovali jsme ji ve špičkově vybaveném studiu v Mnichově Hradišti. Škodovka chtěla mít výsledek rychle k dispozici, snímky měly jít už za několik dní do nejrůznějších motoristických médií z celého světa. Věděl jsem, že postprodukci za takových podmínek nelze časově zvládnout - zpracovat jeden záběr zabere minimálně dvacet hodin práce, ale výjimkou není ani čtyřicet.

Udělali jsme to tedy tak, že jsme do studia navezli počítače a monitory, vytipoval jsem šikovné studenty, kteří začali pracovat na základní přípravě snímků už v době, kdy jsme ještě pořizovali další záběry. Fungovalo to jako manufaktura, dostal jsem předzpracované záběry a ušetřil tak mnoho času. V době, kdy již první fotografie Atera žily svým životem na motoristických webech po celém světě, já jsem stále seděl u počítače a zpracovával ty další.

Má fotograf při práci na reklamě ještě šanci vložit do snímků něco ze sebe, nebo už jsou ty časy  pryč?

Záleží případ od případu, na typu klienta a mnoha dalších věcech. Myslím, že jistý prostor pro tvůrce stále existuje. Otázkou ovšem je, jestli o to dnes někdo stojí, jestli fotografie má pro zadavatele tu sílu a význam jako dříve. S postupující digitalizací se klade větší důraz na dynamický a interaktivní obsah, statický obraz má doplňkový význam a už nehraje prim.

Ukázka z knihy Fotografie nového milénia. Snímek Jakuba Vlčka a Juliany Vlčkové Křížové nese název Transcendence a vznikl v roce 2009.
Ukázka z knihy Fotografie nového milénia. Snímek Jakuba Vlčka a Juliany Vlčkové Křížové nese název Transcendence a vznikl v roce 2009. | Foto: Marian Beneš, Fotografie nového milénia

Učil jste na ústecké Fakultě umění a designu, nyní působíte na Vysoké škole kreativní komunikace a externě v Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Změnili se lidé, kteří se chtějí stát fotografy?

Ano, když jsme se hlásili ke studiu my, museli jsme umět fotografovat, byli jsme v podstatě hotoví fotografové. V době analogu prostě bylo nutné mít poměrně široké znalosti a zkušenosti. Dnes je situace jiná, pro mnohé uchazeče o studium je obraz čímsi efemérním, co je všude kolem nich, a ve většině případů si nejsou úplně jistí, jak ho uchopit a jak s ním pracovat. Proto se rozhodnou studovat, což je moudrá volba. Chtějí fotografii uchopit jako médium a najít se v ní.

Kudy vlastně vede cesta k dobré fotografii?

Přes tři oblasti: Klíčové je uvažování o obraze, pochopení toho, co je fotografie a jak o ní přemýšlet. K tomu se přidává řemeslo, které je potřeba zvládnout. Dalším základním kamenem je vztah k historii, k dějinám oboru a co nejzevrubnější orientace v současných tendencích. Na poli fotografie se stále děje opravdu mnoho zajímavého a je třeba ty kvalitní zdroje intenzivně sledovat.

Dnes se na nás ze sociálních sítí hrne nekonečná lavina fotografií i videa nejrůznější kvality. Děti ji vnímají už od velmi útlého věku. Ovlivňuje to podle vás fotografii spíš pozitivně, nebo negativně?

V tomto ohledu jsem stará škola. V počátcích digitální éry jsem byl nadšenec a inovátor, ale postupně jsme se dostali jinam a současný stav nevnímám zase až tak optimisticky. Myslím si, že je zde nadprodukce, která obraz devalvuje. Byl bych samozřejmě raději, kdyby se obraz kultivoval. Současně je potřeba zdůraznit, že fotografie je stále velmi atraktivní médium a vzniká nezanedbatelné množství nesmírně kvalitních tvůrčích projektů. Jsou prezentovány v rámci galerijních výstav, fotografických festivalů, autorských publikací a samozřejmě sociálních sítí a online světa vůbec. Je jen třeba pečlivě vybírat. Máme úžasné možnosti a je podstatné, jak moudře s nimi tvůrce pracuje.

O knize:

Obálka knihy Fotografie nového milénia
Obálka knihy Fotografie nového milénia | Foto: Marian Beneš, Fotografie nového milénia

Fotografie nového milénia / Od technických mutací k poetice autorské tvorby. Marian Beneš (ed.), Miroslav Vojtěchovský a kol., 456 stran, rozměr 310 x 230 mm, 2200 Kč.  Více informací o publikaci: www.knihafotografie.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Čína hrozí silou, pokud budou USA podporovat "separatisty" z Tchaj-wanu

Čína pohrozila použitím síly, pokud Spojené státy budou bránit Pekingu v jeho snaze o sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou tím, že budou podporovat separatisty. Informovala o tom japonská tisková agentura Kjódó s odkazem na takzvanou Bílou knihu, kterou Čína pravidelně věnuje problematice obrany a vztahům s Tchaj-wanem. Peking, která je vnímán jako spojenec Moskvy, navíc označil Američany za hlavní strůjce krize na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Čínský velvyslanec v Moskvě Čang Chan-chuej v dnešním rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS obvinil Washington, že opakovanou rozpínavostí obranné aliance NATO a podporou sil, které se snaží přiblížit Ukrajinu spíše Evropské unii než Moskvě, zahnal Rusko do kouta.

Peking také kritizoval prohlubující se vztahy Washingtonu s Tchaj-pejí. Čína vydala Bílou knihu s názvem "Tchajwanská otázka a sjednocení Číny v nové éře" v době, kdy ostře reaguje na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, která se uskutečnila minulý týden.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Německá policie čelí kritice za to, že zastřelila nezletilého černocha v dětském domově

Německá policie čelí kritice za pondělní zásah v Dortmundu, při kterém její příslušník zastřelil nezletilého černocha. Uvedla to agentura DPA. Policie byla přivolána do dětského domova, protože mladík měl nůž. V Dortmundu se v úterý i ve středu uskutečnily demonstrace, jejichž účastníci požadovali vyšetření postupu policie.

Policejní hlídku přivolala v pondělí zaměstnankyně jednoho dětského domova v Dortmundu. Ohlásila, že viděla jednoho ze svěřenců s nožem. Na místě zasahovalo 11 policistů, kteří proti nezletilci použili oslňující granáty a slzný plyn. Když mladík zaútočil, jeden z policistů na něj vystřelil ze samopalu MP5 a pětkrát ho zasáhl.

Podle státní zástupkyně Carsten Dombertové je v případu stále mnoho nejasností. Podle ní se šestnáctiletý Senegalec léčil s psychickými problémy a neuměl dobře německy. Vyšetřovatelé také zvažují možnost, že si mladík chtěl nožem ublížit či spáchat sebevraždu. Podle Dombertové zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v postupu policistů sehrála nějakou roli barva kůže útočníka.

V Dortmundu demonstrovaly stovky lidí za nezávislé prošetření události. Demonstranti se také pozastavují nad použitím samopalu při zásahu, kde bylo 11 policistů. Podle kriminologa Thomase Feltese tato okolnost mohla zvýšit napětí. Německá asociace právníků DAV kritizuje, že případ vyšetřují policisté z nedalekého města Recklinghausen a nikoli nezávislý orgán.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Mihálik přestoupil z Plzně do Slovácka

Fotbalista Ondřej Mihálik přestoupil z Plzně do Slovácka. Pětadvacetiletý útočník podepsal s týmem z Uherského Hradiště tříletou smlouvu. Úřadující vítěz domácího poháru o tom informoval na klubovém webu.

"V hledáčku jsme Ondřeje měli již delší dobu, a když se teď naskytla příležitost přestup zrealizovat, tak jsme pro to udělali maximum. Jsem rád, že jsme se dohodli. Je to šikovný hráč, který nám může hodně pomoct," uvedl sportovní ředitel Slovácka Veliče Šumulikoski.

Bývalý mládežnický reprezentant v minulosti vedle Plzně nastupoval i za Jablonec, nizozemský Alkmaar nebo České Budějovice. V české lize odehrál 128 zápasů s 22 vstřelenými brankami.

"Slovácko se poslední tři sezony drží na špici ligy. Věřím, že týmu pomohu jak v ligové soutěži, tak i právě v boji o pohárovou Evropu. Jsem rád, že Slovácko projevilo o můj příchod zájem a rychle jsme se domluvili," řekl Mihálik.

Další zprávy