reklama
 
 

Fantastické podvodní světy fotografky Lucie Drlíkové. Pod hladinou fotí módu i portréty

3. 12. 2017
Vzpomínáte na neuvěřitelně fantaskní podvodní svět, který vytvořil Jules Verne v románu 20 tisíc mil pod mořem? Fotografka a potápěčka Lucie Drlíková umí na svých snímcích zachytit podobnou atmosféru, připomínající Verneovy příběhy o tajemném kapitánu Nemovi. Pojďte se podívat, jak fotí nositelka mnoha světových ocenění v oblasti podvodní umělecké fotografie.

Jak jste se dostala k fotografii? Bylo dřív fotografování, nebo potápění?

Já jsem byla fotografováním obklopena od dětství, táta vedl v našem malém městě fotokroužek, doma jsme měli temnou komoru, brácha fotil, ale já jsem nikdy neměla ambice se tomu věnovat. Všechno se změnilo právě až díky potápění. Potápím se přes 20 let. Tehdy jsem si jako svůj první fotoaparát koupila malý kompakt. Chtěla jsem mít obrázky na památku. Pak jsem najednou začala mít potřebu dělat fotky lépe, ale kompakt byl dost limitující. A tak to začalo. Napřed jsem fotila ryby a život pod vodou. Po pár letech (a úplnou náhodou) přišla i kreativní podvodní fotka. V ten moment jsem pochopila, že to je to, co chci dělat. Bylo to skloubení mojí milované vody a fantazie. 

Dá se to, co fotíte zaškatulkovat jako fashion (tedy módní) podvodní fotografie?

Já si nemyslím, že fotím módu jako takovou. Moje fotografie jsou podle mě jiné než klasické fotografie módy. Já se snažím fotit spíše fantazii, sny a emoce.

S kreativní fotografií jste začínala dříve na suchu, nebo rovnou pod vodou?

Začínala jsem fotit pod vodou.

Kde čerpáte inspiraci?

Lucie Drlíková

Web: www.luciedrlikova.com

Fotografická technika (značka): Nikon

Mezinárodní ocenění:

  • Ocean Art Photo Competition 2014 (1. místo v kategorii Pool and Conceptual Underwater Photography),  
  • Our World Underwater 2016 (1. místo v kategorii Commercial, Conceptual & Fashion)
  • Underwater Fashion Photography - 1.místo v letech 2016, 2015, 2014
  • TIFA Tokyo - Stříbrná mediale (2016)

Každý den, z osobních životních situací, v knížkách, na různých místech. Věci mě napadají průběžně, třeba v tramvaji. Čím více krmím fantazii, tím více roste, aspoň já to takto mám. Někdy mám až příliš bujnou fantazii…

Jak se vůbec fotí pod vodou?

Mně výborně! Cítím se tam dobře a pod hladinou to miluji. Je to jako ve snu a v říši fantazie. Levitace, ladné pohyby, lehkost. Ale pokud jde o samotné focení, funguje to úplně jinak než na suchu, nemůžete tam komunikovat s modelkou, táhnete s sebou celkem velkou a těžkou elektroniku, musíte řešit, jakou kvalitu má voda, modelkám je dříve zima atd. Je to dost specifické.

Jaké musí být vaše modelky, aby vydržely pod vodou?

Nemusí vydržet zase tak dlouho, spíše jde o to, aby byly uvolněné a jejich pohyby byly ladné, a ne v křeči. Všechno je to o hlavě.

Jak se vybírají podvodní lokace?

V Česku je to přes zimu dané, je to bazén, jiné možnosti vzhledem k počasí nejsou. Když fotím u moře, v jezerech nebo v lomech, řeším hlavně viditelnost a teplotu vody, aby holky nezmrzly. No a pak záleží na tom, co chcete mít v záběru. Žraloky? Vraky? I podle toho se vybírá lokace.

Jací klienti si vás vlastně vybírají?

Různí, ale převážně jsou to ženy. Muži se všeobecně nefotí tak rádi. 

Pod vodou fotíte i rodiny, nemají z toho obavy?

Někdy ano, spíše dospělí, děti jsou v pohodě, ty si to užívají hned od začátku.

Záleží na konkrétních lidech. Někdo má velký vztah k vodě a je to hned super, s jiným musím chvilku pracovat, než začneme fotit.

Co nejbizarnějšího jste kdy fotila pod vodou?

Otázkou je, co je bizarní? Mě už nepřekvapí téměř nic! Fotila jsem podvodní cirkus i dámu v šatech mezi žraloky.

Máte v tomto žánru v Čechách vůbec nějakou konkurenci?

Já se o konkurenci moc nestarám. Nechci, aby to vyznělo arogantně či nějak jinak, ale já si se svou tvorbou žiji ve svém vlastním světě a konkurenci nevnímám jako konkurenci. Konkurence může podle mě být například ve světě obchodu, ale ne ve tvorbě. Každý tvoří jinak. To, co já dělám, mě hrozně baví a dělám to primárně pro svůj pocit a svoji vnitřní spokojenost, není to pro mě soutěž. Možná je to tím, že já nechci fotit fotky, ale vytvářet fotky.

Často od fotografů slyším, že je česká fotka na dost špatné úrovni, především pak ve srovnání se světovou. Jak to vnímáte vy?

Popravdě to nevnímám nijak, mě se buď fotka líbí a osloví mě, nebo ne. Neřeším, zda je česká, či zahraniční. Všeobecně nerada vynáším posudek, zda je nějaká fotka dobrá, či špatná. Kdo na to má metr, jak se to posoudí? Každému se líbí něco úplně jiného.

Chystáte teď nějaké zajímavé projekty či výstavu?

Na jednom úžasném projektu právě pracuji. Fotograficky ilustruji knihu Galateia. Jedná se o nádhernou fantasy ságu o dívce, jež pochází z podvodní říše. Pro mě úplně úžasné téma a můžu se zde nádherně vyřádit. Jedná se o celkem unikátní projekt, kniha bude doplněna velkým množstvím kreativních podvodních fotografii, bude velmi výpravná. Na spolupráci a focení pod vodou mi kývly známé české tváře jako například Klára Issová, Vašek Noid Bárta, Anička Slováčková…

A od ledna konečně začínám pracovat na svém velkém osobním projektu Waterland Dreams, který už mám v hlavě a na papíře téměř dva roky. Na to se velmi těším a moc to pro mě znamená.

autor: Romana Marie Jokelová | 3. 12. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama