Letos uplynulo sto let od narození fotografa Emila Fafka (1922-1997) a právě toto výročí připomíná výstava, která nyní začala v pražské Leica Gallery. Fafek, známý mimo jiné tím, že získal v roce 1964 třetí místo na soutěži World Press Photo, strávil desítky let jako fotoreportér deníku Mladá fronta. Vzhledem k pracovnímu vytížení, které život novináře přináší, nikdy neměl čas pořádně probrat a vytřídit negativy, které během svého života pořídil.
Rodina proto oslovila fotografku a kurátorku Danu Kyndrovou, jestli by se toho ujala a připravila výstavu. "Netušila jsem, kolik toho je. Před Vánocemi mi dovezli devadesát osm krabic negativů a další bedny s nazvětšovanými fotografiemi," řekla. Mimochodem, Emil Fafek v roce 1994 v rozhovoru pro Mladý svět uvedl, že během své kariéry nafotografoval asi sto tisíc negativů.
"Na výstavě je nakonec 107 fotografií. Soustředila jsem se především na Fafkovy začátky, tedy na čtyřicátá až šedesátá léta. Výběr končí Janem Palachem," říká Dana Kyndrová.
Toto časové omezení se ovšem nevztahuje na snímky sportu, který byl Fafkovou doménou. Právě za fotografii fotbalového brankáře Viliama Schrojfa při neobvyklém zákroku získal třetí místo na soutěži World Press Photo v roce 1964 (snímek je na výstavě samozřejmě k vidění). Je také známý snímky Emila Zátopka, a bývá dokonce označován za letopisce Zátopkova života a kariéry.
"Za dobu svého celoživotního působení v Mladé frontě se stal Emil Fafek obrazovým kronikářem poválečného vývoje naší země. Kromě Pražského povstání zachytil únorový komunistický převrat v roce 1948, budovatelský elán na stavbách mládeže, výstavbu těžkého průmyslu, socializaci venkova, světové festivaly mládeže a studentstva počínaje pražským v roce 1947 či všechny spartakiády na Strahově," vysvětluje Dana Kyndrová.
Fafek také dokumentoval srpnovou okupaci v roce 1968 a pohřeb Jana Palacha, ale tyto snímky byly zveřejněny až po listopadu 1989. "Jako fotoreportér deníkář zachycoval samozřejmě nejen všední zpravodajské události, ale i absurdity a humorné situace, jaké život nikdy nepřestává psát," uvedla kurátorka.
Emil Fafek se narodil v Kuří u Říčan. Vyučil se retušérem a v roce 1942 byl totálně nasazen do Německa, odkud utekl na jaře 1944 zpět do Prahy. Na konci války mu bylo 23 let a fotografoval Pražské povstání. Dva jeho snímky vyšly už 9. května 1945 v prvním čísle nově vzniklého deníku Mladá fronta. Brzy poté přijal nabídku stát se kmenovým fotoreportérem a deníku zůstal věrný přes čtyřicet let.
Název výstavy Ve střehu vychází z knihy Emil Fafek: 40 let fotoreportérem, kterou vydala Mladá fronta v roce 1985 a fotograf ji připravil společně s redakčním kolegou Ondřejem Neffem. Úvodní text cituje Fafkova slova o tom, že fotoreportér musí vždy "být ve střehu".
"Fotografický odkaz Emila Fafka ukazuje, že ve střehu byl po celý svůj dlouhý profesionální život, a řada jeho fotografií se natrvalo zapsala do historie československé fotožurnalistiky," konstatuje Kyndrová.
O výstavě:
Emil Fafek: Ve střehu. Kurátorka Dana Kyndrová. Leica Gallery Praha, od 16. září do 30. října. Více informací na stránkách galerie: www.lgp.cz.
