Dávné Rusko v barvě. Jak počítačový mág z Googlu oživil vzácné snímky z dob cara (1905)

Foto: Library of Congress, Prokudin-Gorskii Collection
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
19. 2. 2017 11:30
O ruském průkopníkovi barevné fotografie Sergeji Prokudinovi-Gorském se píše často. Málo však už se ví o tom, jak složité bylo jeho snímky zrekonstruovat. Na jejich obnově se významně podílel uznávaný softwarový mág a expert na umělou inteligenci Blaise Agüera y Arcas, který nyní pracuje pro Google.

Připomeňme si, že Sergej Prokudin-Gorský (1863-1944) byl ruský chemik a průkopník barevné fotografie, který pomocí modrého, červeného a zeleného  filtru pořídil na skleněné desky vždy tři černobílé snímky. Pak je promítal pomocí tří objektivů s různými barvami světla a dostal tak barevný obraz.

Ještě za cara Mikuláše II. cestoval po celém Ruském impériu a nafotil tisíce obrázků (přečíst si o tom můžete zde, najdete tam i další fotografie). Revoluce a nástup Lenina ho donutily utéci z Ruska a žil pak v Paříži. Po jeho smrti potomci věnovali archiv snímků knihovně amerického Kongresu.

Když se tam rozhodli kolekci téměř dvou tisíc skleněných negativů zdigitalizovat, narazili na zásadní problém - byla jím extrémní pracnost.

V dobách, kdy fotil Prokudin-Gorskij, trvala každá expozice minimálně několik vteřin. Tři negativy pro tři různé základní barvy se proto nikdy dokonale nepřekrývaly. Občas se pohnuli lidé, pohybovaly se i mraky, větve stromů ve větru nebo vlnky na vodě. Každý takový pohyb způsobil, že na snímcích, jejichž základní vrstvy přesně nelícovaly, vznikaly výrazné barevné linky a skvrny (známe je i z počátků barevné televize, lidově se jim říká duchy).

Srovnat nepřesnosti ve Photoshopu byla záležitost, která trvala u jedné fotky minimálně šest až sedm hodin. Upravit dva tisíce negativů by tak byla nekonečná záležitost. Knihovna napřed nechala zpracovat 122 snímků manuálně, ujal se jich expert na úpravu fotografií Walter Frankhauser.

Později se však rozhodla využít služeb experta na umělou inteligenci Blaise Agüery y Arcase. Je to softwarový mág, známý z pozdějšího působení v Microstoftu (měl na starost vývoj map Bing). Nyní pracuje pro Google na vývoji a využití umělé inteligence.

Arcas vyvinul postup, který umožnil poměrně rychle srovnat tři základní barevné vrstvy. Metoda spočívá v tom, že se jeden z negativů vezme jako základ a další dva se pomocí počítačového algoritmu jemně zdeformují tak, aby co nejlépe lícovaly s tím základním. Pravděpodobně tak dnes díky Arcasovi vidíme o něco lepší obrázky, než když je kdysi ruský vynálezce promítal lidem.

"Program vychází z algoritmů, původně vyvinutých pro zarovnání fotografií nasnímaných z různých kopií starých knih," vysvětlil Arcas. "Kromě toho, že je to automatizovaný a rychlý proces, je zde ještě jedna výhoda," uvádí. "Jde o mechanickou proceduru, která nezahrnuje žádná subjektivní umělecká rozhodnutí. Software neupravuje teplotu barev, neretušuje a nedělá ani jiné manuální zásahy. Výsledek věrněji odráží skutečné nedokonalosti původních skleněných negativů," píše vývojář na stránkách Knihovy Kongresu.

Na programu pracoval ještě v době, kdy ho důležité pozice v Microsoftu a v Googlu teprve čekaly. Snímky byly Arcasovou metodou zdigitalizovány v roce 2004 a od té doby okouzlují svět.

 

Právě se děje

Další zprávy